Listopadový trojboj (16.–18.11.2012)

Kamenný ponor

Naše skupina se tentokrát nesešla, takže se místo obvyklé práce ve vlastních dírách naskytla příležitost podívat se na jiné lokality. V sobotu jsem spojil síly s Liborem a rozhodli jsme se vypomoct na Kamenném ponoru, lokalitě o.s. Kerberos na západní hranici krasu. Od Kamenného ponoru je krásný výhled na severní část krasu, před námi Ostrovská plošina a na obzoru lesy, které ukrývají naše lokality. Za takto vysoko položený vchod uprostřed luk je však placena daň v podobě nepříjemného větru. Na povrchu se proto nikdo moc dlouho nezdržoval a většinu dne jsme strávili pod zemí.

Jeskyně je výjimečná z geologického hlediska, je vytvořena na spáře mezi pískovci a vápenci. Zajímavé a inspirativní je též technické vystrojení lokality – bez "vintocké dráhy" by byly zde prováděné práce nerealizovatelné. Dopoledne jsme s Liborem a Hawkem odtěžovali kameny z čelby. Protože zrovna nefungoval vrátek, tahalo se všechno ručně na meziskládku v jižní rozrážce. Mezitím Igor s Lukym hledali závadu na vrátku a provedli jeho demontáž. Odpoledne jsme se pustili do čištění Mikulášského komínu. Odtěžilo se vše, co bylo v našich silách, další postup bude možný pouze při rozšíření hrubou silou. Za pokus to ale určitě stojí. Tím je vyčerpán dnešní program, lezeme ven a už za tmy se ve Vavřinci loučíme. I přes to blatisko dole a vítr na povrchu to byla příjemně strávená sobota. Zde si nás vyzvedl Šmudla s Amálkou a po zevrubném omytí bláta na základně jdeme nabrat síly do dalšího dne k Němcům.

Kamenný ponor

Druhá pracovní akce se uskutečnila během neděle ve Vymodlené jeskyni. S Liborem jsme pro změnu podpořili skupinu Moravský kras. Dohromady nás bylo 6, takže se kromě čelby pracovalo zároveň na zahlubování chodby, aby se s kolečky dojelo zase o kus hlouběji do jeskyně.

Po poledni si mě ve Vymodlené vyzvedli Myotisáci a přišel čas na třetí lokalitu, naši jeskyni Dagmar. Aleš, Dušan a Martina se dobrovolně přihlásili i k výpomoci, takže exkurzi do jižní větve absolvovali s železobetonovou deskou. Tu jsme úspěšně dopravili až na dno II. propasti a zbytek času věnovali obdivování krás jeskyně. Vyzkoušel jsem funkčnost "pasti na členy skupiny Myotis", ale udatný Dušan se z propasti Desítka nakonec dostal sám bez cizí pomoci. Třeba někoho ulovíme příště 😉

Tři lokality, nové kontakty, kus odvedené práce….další vydařený víkend. Detailní popis akce v Kamenném ponoru najdete na stránkách Kerberosu, fotky z Vymodlené u Milana a zápis z akce se brzy objeví také na stránkách Moravského krasu.

autor: lblazek