V průběhu tohoto týdne jsme dospěli k názoru, že Moravský kras je sice krásný, ale pro všechny zájemce o komerci malý.Proto jsme naznali, že je potřeba najít i jiné jeskyně, v jiných lokalitách než MK.
Vyrazili jsme ve čtvrtek v odpoledních hodinách já, Kos a Dr. Skála směr východně od naší moravské metropole a jali se hledat jeskyně.Dojeli jsme až do obce Letonice,kde jsme ji našli.
Podrobné odborné pojednání o průzkumu tohoto velice nadějného místa vypracoval Mgr. Petr Kos:
Zpráva z průzkumu větrníckých propadání
V odpoledních hodinách čtvrtečních byl proveden trojicí členů ZO (Harna, Kos, Skoupý) zjišťovací průzkum propadů, které se objevily po deštích na podzim loňského roku nad návrším NPR Větrníky. Dva propady, jeden v podobě plytkého závrtku a druhy ve zření rourovité studny o průměru ústí cca 2,5 m, leží na obilném poli náležejícímu katastrálně obci Bohaté Málkovice. Nicméně zájem o tyto úkazy projevili pouze zástupci obce Letonice, která má ve svém územním rajónu nejvyšší kótu Větrníků zvanou Větrník ( 394 m n. m.), která se nachází ve vzdálenosti cca 150 m od místa průzkumu.
Oba objekty byly geodeticky zaměřeny a zdokumentovány. První obj. (I/11) leží při okraji polní cesty z Větrníku do Bohatých Málkovic a druhý (II/11) asi necelých 20 m JV od prvního. Obj. I/11 měl podobu asi 3,5 m dlouhého a o něco méně širokého závrtu, který se začíná nejspíše projevovat zatím jen poklesem dna. Druhý je již propadený a má své dno zataraseno destrukčním kuželem o neznámé mocnosti, lze však předpokládat, že jeho objem se musel pohybovat rámcově v desítkách m3. Ve stěnách a dně studny byly zachyceny situace, které svědčí o tvorbě sufozního pseudokrasu na kontaktu mezi jílovitými sedimenty, prachovci a pískovci, které jsou prostoupeny složitými systémy trhlin a puklin, z nichž některé svědčí dokonce o menších lokálních pohybech. K tvorbě kaveren zde dochází podle všeho dlouhodobě, nebyly však nikdy podrobně registrovány ani sledovány. I když nebyla mezi oběma objekty zjištěna žádná souvislost, je zjevné, že mají podobný vývoj a tedy i genetickou souvislost. Objem vod, které se podílely na tvorbě dutin byl minimální a odkázán pouze na přívaly (sběrné povodí je velmi malé). Zajímavé je však zjištění, která naznačují složitější odvodňování přilehlé části návrší (s velmi rozsáhlým sběrným povodím) ve směru k obci Lysovice, kde se nachází vydatná prameniště v nadm. výšce cca 300 m n. m. Denivelace mezi místem s propady do podzemí a těmito „vývěry“ činí neuvěřitelných 90 m a vzdálenost mezi nimi více než 1,5 km.
Pro účely obce Letonice bude nyní vyhotovena nálezová zpráva, která vyhodnotí stav současného průzkumu a posoudí speleologický
potenciál tohoto neobvyklého místa. Prvním pokusem by mělo být pročištění odtokových trativodů v obj. II/11, které naznačují možnou existenci hlouběji položených rozměrnějších dutin.
Při jednání se zástupcem obce, které proběhlo po ukončení průzkumu, jsme dohodli, že za pomoci místních hasičů dojde k začerpání tohoto závrtu.Nezbývá než doufat,že dojde k proplachu a tím i uvolnění dalších předpokládaných volných kaveren.
Pár momentek z akce i vlastního závrtu
hadar1.rajce.idnes.cz/Dokumentovani_pseudokrasoveho_propadu/
bidab.rajce.idnes.cz/PSEUDOKRAS_vetrnicke_propadani/
autor: lblazek