Cameraman in the Cave

Návštěva kamarádů v Babicích,

(Pracovní název – zánik jedné civilizace, návštěva vinné
propasti & víkend plný překvapení)

Konečně nastala chvíle kdy Kuba a já vyrážíme do Moravského
krasu za přáteli ze ZO. 6-28 Babice.(Lubi a Krtkem)

Byl Pátek a účastníci provozu jezdili, jako kdyby to byl
jejich poslední den (tak mi trošku připomínal i zbytek dne). První horké
chvilky jsme zažili na Poděbradské dálnici. Nějaký velmi slušný a moudrý
řidič kamionu se svým vozem jel vedle dalšího Trucku v levém jízdním pruhu
a tím pádem blokoval několik kilometrů jakoukoliv možnost se dostat před něj.
Zřejmě z toho měl děsnou prdel, protože bylo vidět  jak se dostal na
úroveň vedlejšího kolegy a  potom zase ubral. Dělo se tak do té doby, než Kubovi
ruply nervy a vytrestal ho po svém.

Cesta nám ubíhala, ostatně jako vždy. Já jsem si hrál
s kamerou a do toho jsme probírali naše malé plány co budeme činit
v krasu.

Byl už podvečer, když jsme konečně přijeli na místo našeho
setkání.  To bylo vítání, oujééé….Chyběl už jen chléb a sůl. Ještě že my si na to až tak nepotrpíme? Do ruky mi byl
přidělen pohárek (za což převelice děkuji) a začala ochutnávka něčeho tak
dobrého a kvalitního, že jsem toho ochutnávání nechal, když už nezbylo vůbec nic. Mezitím
se rozběhla tak vášnivá debata o zániku civilizace, že nechybělo moc a málem
jsem se s dalším z účastněných, pokousal (spíše to ale přikládám za
účinek toho moku, než vědění o tom co bude). To už ale začali zpívat při
rozbřesku ranní ptáci. Konečně jsem si našel místo k odpočinku. Pěkně
zeleňoučká travička na rovném plácku, před garáží na čerstvém vzduchu… to bylo fajn, ale jen
do té doby než se přiřítil brzy ráno se svým autem majitel. Oba jsme na sebe koukali a nevěděli která „BYJE“. Nakonec jsem
ustoupil domácímu a šel si najít nové místo. To už mezi tím přišli další
zájemci, členové a kamarádi krasového bádání. A tak z toho spaní nebylo
nic.

Domluvila se pracovní a čistě exkurzní akce ve V.inné
propasti. V minulosti jsem měl to štěstí již tuto krásnou lokalitu
navštívit. Tentokrát mě velice překvapila její náročnost, jak jsou některé
partie užší než posledně i když se místní snaží, co to jen jde. Tyto exponovaná
místa vystrojit a tím ulehčit přístup na pracoviště. Když jsme se dostali na
místo k sifonu (měl být údajně vyčerpaný)  zjistili jsme, že se
čerpal, ale úplně jiný sifon. Bylo rozhodnuto, musíme počkat. Byla vytažená
další zásoba proviantu …… zase jsem byl překvapený, že něco tak dobrého
existuje. Cestou zpět jsme se podívali na odloučené pracoviště, kde bylo možné
nahlédnout do propástky. Když jsem dostal nabídku, abych si jí zkusmo prolezl,
naprosto jsem ztratil „morál“ a tím vlastně nevědomky rozhodl o úplném návratu
zpět na povrch. Značně vyčerpaný, ale šťastný, že jsem to vše zvládnul, aniž
bych utrpěl újmy na cti nebo přidělal práci speleozáchrance. Sedl jsem si do
trávy a užíval pocitu blaženosti.

Cestou na základnu jsme se zastavili  posilnit na místním
fotbalovém hřišti, kde se konal turnaj st. pánů z Babic a dalšího mě
neznámého týmu. Když konečně padl první góóól (celkem 5 kousků domácím) tak
jsme sborně křičeli huráááá a výborně.  Jaksi jsme netušili, že to bylo do
vlastní sítě. Možná bylo štěstí, že místní kotel fanoušků mě vzal jako fandu,
neb jsem byl navlečený v mém krásně oranžovém opičáku a ctil barvy
místního klubu. Pokud bych měl v ruce místo klobásky a pivka třásně, jistě
bych se tam chytil jako místní roztleskávačka.

V odpoledních hodinách se za námi přijel podívat náš
dobrý kamarád P.Novajda alias st. slimáček. Prodiskutovali jsme chod
v krasu a co se kde děje…………. kdo s kým a co za to atd. Prostě běžná konverzace
do pozdních odpoledních hodin (to jsme tě bído zdrbli). Uteklo to jako pivko co sebou přivezl a zase byl v prachu.
Škoda.

Druhý den jsme odjeli na zkušební test-video osvětlení LED
diodami na lokalitu B.S. Tam jsme se setkali s kolegou souputníkem
Hadařem, který po vysvětlení záměru co míníme činit se sám nabídl jako
zkušební akční figurant (tím to mu moc děkuji). Návštěva osvědčené lokality
proběhla v přátelském duchu s místní ZO a jejím kolegou
(dokumentaristou) Štěpánem. Po pár hodinách testů na teplotu a intenzitu
osvětlení jsme usoudili, že tento pokus se nám zdál být dostačující. Je to tedy "TO" co právě hledáme pro naše další účely.

Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat za zázemí na základně
ZO Babice (Lubi a Krtkovi). Pozdravit Zdennala a st.slimáčka Novajdu. A nakonec všem co
nám byli nápomocní naší věci. 

 

www.youtube.com/watch?v=3LYPHByr-v4

autor: lblazek