VOPka překonala 14 m a v jeskyni U Jedelské cesty se letos poprvé zabádalo (12.–14.10.2018)

V sobotu se do Jedelské ventaroly vydala bádat skupinka poskládaná z těch, co se v krasu momentálně zjevili a byli ochotni kopat – Krteček (VOAK), Vojta, Jéňa, Golémek (všichni 3 Dagmaráci), Zuzu (Speleohistorička), Alda a David (oba Myotisáci). V tomto krásném počtu se máklo ve Velkoopatovické propasti, zahloubena byla o téměř 1,5 m a hloubka VOPky atakuje hranici 14,5 m. Nejdůležitější zprávou je, že se propast začíná konečně rovnat a mohla by se zlomit do horizontu (už by taky bylo načase v takové hloubce, taky vzduch už dole není nic moc). Ale zatím to není jisté, stále může jít jen o další mezipatro, chce to další pracovní akci, pak to snad bude jasnější.

V neděli vzal Jéňa do jeskyně V Jedlích na exkurzi skupinku lidí z Tartarosu, ostatní prchli a na bádání zůstala jen Zuzu s Krtečkem. Pracoviště pro 2? Co třeba ta puklina v jeskyni U Jedelské cesty? Tak se taky stalo a v jeskyni U Jedelské cesty se po delší době zase zabádalo. Přesněji po více než roce. Pracoviště "v puklině" kousek pod vstupní propastí jsme začali kopat v březnu 2017, další akce proběhla v červenci 2017 a od té doby nic. Ne že by to bylo neperspektivní nebo nějak složité místo, ale byly jiné rozpracované lokality, na kterých se zarputile bádalo. Teď se tedy konečně zase o kousek postoupilo. Brzy přišlo zjištění, že se k sobě obě stěny příliš přibližují a že další postup bude možný jen po zahloubení, takže Zuzu s Krtečkem čelbu o metr prohloubili. Poté se přesunuli výš, a to co nadeponovali pod vstupní propast, tak si taky vytahali na povrch a přidali k tomu i velkou část zbytku deponie z loňského roku. Toto místo stále má svou perspektivu a když se nás nesejde dost na práci V Jedlích či Ventarole, dá se chodit bádat sem.

autor: Maty