by Uplynul týden a páteční večer to v Jedelské ventarole opět žilo. Početná skupinka úderníků (Aranka, Kača Zelená, Zuzu, Silva, Krteček, Dejv, Matouš) rozjela práci na třech frontách. Jednak byla zahájena sondáž do dna v levé odbočce (přímo mezi rozrážkami k pravé a levé stěně chodby), získáme tak kompletní příčný profil chodby. Dále jsme pokračovali v průvanovém trativodu za VOP, postup je pomalý, pořád je to úzké, ale z volného profilu je neustále cítit průvan. Hlavní úsilí bylo věnováno opět Velkoopatovické propasti (VOP), kde jsme se v plném profilu posunuli min. o metr níž a VOPka tak překonala hloubku 15 m.
S nárůstem hloubky se začíná objevovat nový problém – na čelbě se během pracovní akce začíná vydýchávat vzduch a budeme muset tento problém v brzké době začít řešit. Propast se totiž netváří, že by měla skončit. To co vypadalo jako náznak horizontu, byl jen další drobný komínek, který se do propasti napojil. Vytoužené dno propasti (koleno sifonu) se zatím nekoná.
V sobotu dojeli další speleopracovníci, volba tedy byla jasná – Honzova chodba V Jedlích. Během dne tak konec jeskyně opustilo okolo 1,5 kubíku štěrku. Na konci Honzovy chodby začíná vznikat pěkná síňka, jedna z největší prostor v dosavadním průběhu Honzovy chodby. Jediným problémem je, že stále není úplně jasné, kterým směrem pokračovat. Ještě odsud bude muset k povrchu putovat spousta štěrkového materiálu, pak snad najdeme tu správnou cestu.
autor: Maty
