by
Za Skalským mlýnem odbočuje od říčky Punkvy
zajímavý Su
chý Ž1eb,
vytvořeny vodami Vilémovskými,
Ostrovskými a Rogendorfskými. Odbočuje ve výši 327 m
u Skalského
mlýna z údolí Punkvina a ubírá se klikatě hlavním
směrem severovýchodním a končí se v údolí Ostrovském ve výši 436 m.
Stojíme
zde na stezce, která vede z Jedovnice k Vintokám a dále do Sloupa v krajině
pusté, bezvodé, bezlesé, kdež odevšad zejí na nás holé skalnaté stráně, řídce
travinami porostlé, které ukazují nejpěknější obraz rázu mor. krasu.
Z této smutné pustiny za čtvrt hodiny dorazíme ke
žlíbku Vilémovskému, kdežto skály více se rozstupují a ve svém nitru chovají
několik zajímavých jeskyň. Značnější z nich jsou: „Smrtní“, ve které na Smrtnou
neděli mládež upaluje víšek v ženské šaty oblečený (Moranu), „Husí“, před níž
dle lidové pověsti jest zakopán ohromný poklad, a „Kravská“, bohatá množstvím
zbytků drobné zvířeny. Většiny těchto jeskyň užíval předvěký člověk za sídliště
a útočiště. V celém Suchém žlebě jest na 35 jeskyň, z nichž přes polovici leží
v území obce Vilémovské. Za Vilémovským žlíbkem pokrývají se stráně veselou
zeleni bujných starkův a jedlí, načež nastává soutěska holých vysokých skal, za
nimiž se vypínají dva mohutné oblouky „Čertovým mostem“
zvané; několika děrám poblíž
říká lid „Čertova okna“ a otevře nému
klenutí ve srázné výšce „Čertova vrátka“.
Nejromantičtější část Suchého žleba jest tam, kde do
něho ústí úzká stezka do Lažánek, kde se stýkají hranice Lažánecké, Vilémovské
a Suchdolské.
Kamenité stráně více jak 100
ta
vystupují do výše, z nich věžovitě strmí ostré
hřebeny šedých skalisek, které se pěkně
odrážejí od bujné zeleně stromův a keřů v
prohlubinách. Před sebou máme v levé, již
Lažánecké stráni ve výši 50 m
ohromný
portál jeskyně Rytířské, 12 m
š ., 15
m v.,
jímž vcházíme
do sálu 45 m
d., slunečními paprsky dostatečně osvětleného. Dno
vyplněno hranatým štěrkem, uprostřed pak stojí balvan stolu podobný. Jeskyně
byla obývána za pravěku mladší
kamenné
době člověkem, z diluvialních zvířat pak zjistili jsme
jen jeskynního medvěda.
K levé straně do údolí vybíhá kolmé skalisko jako věž
vysoké, za nímž jsou ještě dvě menší sluje. Protější dvě skalní stěny k sobě
přikloněné tvoři kout, v jehož hraně jest vchod do jeskyně Kateřinské, podobný
gotickému portálu, 7 m
zvýší, přes 6 m
zšíří, jímž vcházíme do prostoru 18 m d., 5 – 6 š
.
Na konci byla chodba balvany téměř zavřena, kterou
jsem dal podkopati,takže možno nyní po čtyřech dále na 80 m
vniknouti chodbou hadovitou, načež vcházíme do ohromné
šířavy, velikému sálu podobné, 70 m
d., 30 – 40 m
š
., kteráž jest zakončena balvany a komínem hlinou
zataraseným. Odtud odbočují tři chodby, z nichž dvě na levo (10 a 50 m
d.,) třetí na pravo (20 m
d.), z čehož vidno, že délka celé sluje, jejíž hlavní směr
jest severovýchodní, páčí se na 248 m.
Největší tato jeskyně jest zajisté zanesený a
zatarasený východ Punkvy a vod Vilémovských.
V předsíni nalezli jsme několik ohnišť, z nichž
nejhlubší zasahovalo 1 m
hluboko, a v okolí jeho nalezeno
něco předmětů starožitných v rázu Hallštattského. Mimo to jeskyně obsahuje
mocné vrstvy diluviální náplavy s četnými kostmi vyhynulých zvířat, z nichž
zjistili jsme medvěda, lva, vlka, lišku lední, hyenu, nosorožce, mamuta, koně.
Další dno Suchého žleba oživeno bývá potokem,
Šíří
se znenáhla, porostlé jest lučinami, ohraničenými v
levo strmými stráněmi, v nichž jsou poslední 3 jeskyně; nejdelší má 17 m
.
Stráň protější se kloní mírněji, a po jejím svahu
vzhůru
Chobotem vede cesta k Macoše; za ní
ústi
Suchý žleb do údolí Punkvina.
Celý Suchý žleb má délku 5 km, přímá vzdálenost činí
pouze 3 – 5 km, ostatní připadá na zákruty. Cestou od počátku znenáhla jsme se
snižili o 109 m ,
tak že spád jest velmi značný. Proto také
řítila se tímto
údolím r. 1900 voda jako divá řeka
a poskytovala divákovi
nevídaného pohledu.
autor: Robert
