Koncem února jsme od Kataríny ze skupiny Strážovské vrchy dostali pozvání na akci pořádanou ve spolupráci s jaskyniarskými kluby Tribeč, Inovec, Trenčín a Strážovské vrchy. Na tento víkend byla skupinám propůjčena chata Klubu slovenských turistov v pohoří Tribeč nedaleko Veľkých Uhercov (CHKO Ponitrie). Za naši skupinu se zúčastnili Matouš, Aranka a Golémek. Ještě před měsícem jsme někteří ani nevěděli, že na Slovensku nějaké pohoří Tribeč je a najednou jsme tam jeli bádat.
Z Vyškova jsme vyrazili v pátek odpoledne, v Partizánskom jsme se sešli s Katarínou a odtud jsme s přibližnou představou trasy vyrazili do kopců. Poté co naše osobní auta došla na konec svých možností, museli jsme pokračovat za tmy lesem pěšky. Naštěstí ve tmě nebyl vidět ten kopec, do kterého jsme se museli se všemi věcmi a jídlem škrábat. Těsně pod vrcholem kopce se objevila po levé straně světýlka chaty. Jednalo se o zapůjčenou turistickou chatu. V prvním patře bylo posezení s kuchyňským koutem a topení m a v podkroví se spalo, prostě jako u nás, jen dřevo se nechávalo ve sklípku. Slovenští kolegové již na chatě zatopili, a když jsme dorazili, už se rozebíraly plány na následující den. Dokonce se objevila i diplomová práce na téma jaskýň v pohoří Tribeč.
Druhý den ráno byla v plánu pracovka v jeskyni. Cestou k jeskyni se nám naskytly výhledy na okolní kopce a louky. Jaskyňa se nacházela jen pár set metrů od chaty nedaleko Dobrolínských skal. Odtud vzniknul název Dobrolínska jaskyňa. Vchod se nachází ve svahu pod skalami a byl velký tak akorát, aby vyšší člověk už musel na všechny čtyři, ale menší prošel přikrčený. Za vchodem jeskyně pokračuje asi čtyři metry vysokou a metr a půl širokou chodbou. V její zadní části je meandr a v jeho dně úzký průlez do další části jeskyně, kde chodba opět pokračuje průchodným profilem a je zakončena okénkem do 8 metrů hluboké propasti. Propast se zvonovitě rozšiřuje a celé její dno se zahlubovalo. Odtud se deponoval materiál až na povrch.
Na takovou akci byla potřeba min. 9 lidí. Naštěstí se nás v sobotu sešlo dostatečné množství, takže byla možnost střídání a pracovalo se celý den. Po návratu na chatu jsme se s Matoušem šli podívat po zbytcích stavení nahoře na kopci, jež majitelé opustili v důsledku 2. světové války.
Po pracovní akci pro nás vedoucí místního Klubu slovenských turistů připravil večeři v podobě zabíjačkového guláše. Večer proběhl v čilé debatě, hraní na kytary a zpěvu. Další ráno jsme se zúčastnili další pracovky v Dobrolínske jaskyni, pokračovalo se tam, kde jsme včera skončili, akorát jsme těžili jen do oběda. Po konci akce a vyklizení chaty jsme se my tři spolu s Katarínou vypravili na zříceninu hradu Hrušov. Co nás hned zaujalo, byla výška samotné zříceniny ještě umocněná vykácením stromů poblíž vrcholu kopce, na kterém hrad stál.
Na zřícenině stále probíhají dobrovolnické práce pro konzervaci hradu. Po návratu k autu jsme se rozloučili s Katarínou a vydali se na cestu zpět k domovu. Bylo to krásné seznámení s dalším koutem Slovenska, s dalšími speleoskupinami a fajn lidmi.
Článek z této akce se objevil i v Topoľčanských novinách, na youtube je video z pracovky a na rajčeti další fotky.
autor: admin1