Dokumentace dvou nových jeskyní v lomu Mokrá

Vchod j.č. 76 v lomu MokráNa základě oznámení vedení přípravy těžby lomu Mokrá byl ve dnech 4.-5.5. 2010 proveden záchranný předstihový průzkum a výzkum dvou jeskyní, které byly nafárány spodní etáží Západního lomu v Mokré (350 m n.m.). Jednalo se o struktury j.č. 72 a 76, které představují fragmenty poměrně rozměrných volných infiltračních jeskyní s vazbou na podzemní odvodňování Mokerské plošiny v jižní části Moravského krasu. Obě jeskyně se koncentrují do bezprostřední blízkosti místa objevu Glozarovy jeskyně, ve které nešťastně zahynul v 80. letech známý geolog a jeskyňář Pavel Glozar.

 Jeskyně č. 76 je tvořena jedinou rozsáhlou dutinou korozního původu, takřka bez sedimentů, s pozůstatkem drobného vodního toku, který protékal (patrně periodicky) pod jeho západní stěnou mezi skalní sutí a po několika metrech mizel v trativodech, ve kterých byla usazena oranžově zbarvená jílovitá hlína. Ta se do jeskyně dotala patrně infiltrací z povrchu, prostřednictvím asi 6 m vysokého komínu s drobným patýrkem, jehož strop zdobý drobné anastomózní kanálky a kulisy. Krápníková výzdoba nebyla zaznamenánána ani v nejmenší podobě.

Uvnitř j.č. 76 v lomu MokráDruhá jeskyně č. 72 byla tvořena také větší prostorou s těsnými komínovitými částmi, která přechází do subhorizontální meandrující chodby. Chodba má na rozdíl od předchozí kaverny erozní charakter, což bylo nejspíše zapříčiněno transportem sedimentů, které ji do větší míry stále zaplňují. V sedimentech je až 0,5 m hluboký erozní zářez drobného periodického toku, který po několika metrech mizí v neprůlezně zúženém trativodu na konci jeskyně. Sediment má naprosto odlišný charakter od předchozí. Tvoří jej šedohnědé jíly, místy s úlomky redeponovaných lamin šedozeleného deskovitě se rozpadajícího jílu.

Jeskyně č. 76 pokračuje ptravděpodobně plynule do nižších úrovní netěžené části lomu, kde lze s největší pravděpodobností očekávat další volné, nebo vodou zaplněné dutiny s aktivní cirkulací krasových vod. Druhá jeskyně může představovat relikt kdysi hydrologicky aktivní svahové jeskyně s vazbou na erozní bázi nedalekého Studénčného žlebu.

Průzkum a výzkum mokerského krasu je dotován a probíhá ve spolupráci s firmou Českomoravský cement již od roku 1997. Jeho výsledky jsou soustavně publikovány formou závěrečných zpráv, které jsou ukládány v archivech ZO 6-12 a lomu Mokrá. Některé dílčí zprávy byly představeny také ve sborníku Speleofóra.

 

autor: PetrK