Doklady podzemní těžby a nebo doklad přírodní jeskyně ve Vrbici?

V sobotu 6.9.08 jsme s P. Kubínem z Regionálního muzea v Mikulově a p. F. Janoškem, provedli ve Vrbici v rámci průzkumu historického podzemí také průzkum jednoho vinného sklepa, vylámaného kompletně v místních flyšových pískovcích. Pan Janošek nás zavedl k majiteli, který nám umožnil nalezení a znovuotevření betonového zátarasu, který po léta (snad už od 2. svět. války) chránil úzký průlez do systému "tajných" podzemních chodeb. Asi po 15. min. se nám podařilo odházet menší hromadu hlíny, která kryla poklop. S majitelem jsme vchod otevřeli. V tu chvíli jsme všichni ucítili výrazný průvan, který naznačoval existenci druhého neznámého vchodu. Majitel zmizel v chodbě první, za ním další z dělníků, kteří mu vypomáhali na stavbě a za nimi, poté co vytáhli z chodby jednu láhev archivního vína, i my.

K našemu překvapení jsme se ocitli vůbec ne v lochu, jak jsme si původně podle místních pověstí předpokládali, ale v rozsáhlé tunelovité až dómovité prostoře, která se skrze několik nebezpečných závalů, rozbočovala na dvě další strany, kde byly další rozsáhlé síně. Jedna z nich klesala strmě někam dolů, kde byla zakončena stropem, který se nořil do mohutného balvanitého závalu. Nikde nebyly na stěnách žádné náznaky lidské činnosti (stopy ramování, pikování, klínování atd.), ale zato zpousty zřícených bloků a odstávajících stropních lavic, tvořených vrstvami různě soudržného pískovce, které se odlamovali na poruchách tvořených šedozeleným plastickým  jílem. Osobně mě překvapila nápadná podobnost některým říceným pasážím jeskyně Na Turoldu u Mikulova. Na několika místech se nám podařilo dokonce zaregistrovat  drobné doklady koroze vápnitých pískovců v podobě kanálovitých dutin, které vznikly patrně vyplavením jílovitých proplástků, dále byly přítomny "voštiny", plísňovité útvary podobné drobným krápníčkům, a květákovité útvary (patrně vápnité), které pokrývaly dno pod stěnou jedné síně, kde byl patrný zvýšený skap. Nikde nebyla zaznamenána, ani v náznaku, přítomnost netopýrů, což bylo zvláštní.

Při průzkumu jednoho ze závalů, kterým se dalo proplazit do jedné ze síní, jsme pronikli úzkým průlezem do jiného sklepa, který ústil na ulici. Otvor, kterým jsme prolezli byl uměle vylámán dláty, která byla opřena opodál a na podlaze sklepa ještě ležely přenosná svítidla. Bylo jasné, že do podzemní jeskyně se před náma dostal celkem nedávno již někdo jiný.

Podle mne se jedná o pozůstatek zaniklé podzemní těžby pískovce, nebo o unikátní gravitační řícenou jeskyni, která byla objevena již v době, kdy byla Vrbice obydlená obyvatelstvem německého původu, a to v době kdy byl ve svahu vylámán první sklep. Za války sloužila jeskyně jako úkryt majiteli sklepa, nebo lidem z obce. Starší zmínky o existenci historického podzemí, vážící se k této lokalitě, se patrně týkají středověkých lochů.

Nyní je řešena otázka stability stropů podzemního objektu (jeskyně?), která leží nehluboko pod základy opravovaného rodinného domu majitele sklepa. Zdá se, že podzemní dutiny vznikly poměrně v nedávné geologické minulosti a jejich tvorba může pokračovat dodnes. Geneze dutiny, pokud se nejedná o lidský výtvor, může být zapříčiněna přirozeným poklesem podložních hornin, které klesají směrem po svahu a nad sebou zanechávají pevnější klenbu, kterou tvoří kompaktnější polohy masivních pískovců, které postupně odpadávají. Objekt stojí za konzultaci s odborníky, kteří se zajímají o tektoniku vnějšího flyšového pásma Západních Karpat. Majiteli jsme se nabídli, že jeskyni zmapujeme a zaměříme její pozici vůči nadzemním situacím (domy a silnice), které by mohla její přítomnost ohrožovat. Odhadem bylo zjištěno cca 50-70 m poměrně rozměrných podzemních prostor. Podobně jako Na Turoldu, je i tato jeskyně výrazně suchá a prašná.

Zbudování domu nad sklepní prostorou, se vstupem do vrbické jeskyně, lze předpokládat podle historických mapových podkladů někdy na přelomu 18. a 19. stol. Jeskyně byla pravděpodobně objevena zcela náhodou při ražbě vinného sklepa, který se jinak svým vzhledem a technikou ražby zcela odlišuje od typických kvelbovaných vrbických sklípků, které známe z polohy na Stráži.

V současnosti probíhá jednání s profesionálními geology z Brna, kteří by měli posoudit, zdali se jedná o lidský výtvor nebo přírodní jeskyni. Dokud se nepotvrdí stabilita  stropů podzemních prostor, lze vážně uvažovat o problémech spojených se statikou nejbližších okolních budov, které dělí od jeskyně cca pouhé 2-3 m skály, ale mnohdy i méně. 

autor: PetrK