by 
Na Dagmarácký pracovní týden se nás sice moc nesešlo, přesto jsme se na našich pracovištích posunuli zase o kousek dál. V pátek už jsme nestihli jít do díry, tak jsme alespoň zašli do Ostrova pozdravit Milušku. Cestou zpátky na základnu jsme se kochali západem slunce a večerní mlhou v Ostrovském žlebu.
V sobotu ráno jsme obešli les kolem Boudy a nasbírali nějaké hříbky na smaženici. Po příjezdu Bramboráka se Staňou jsme se vrhli na těžbu v sondě ve druhém ponoru Jedelského potoka. Potůček tekl celkem vydatně. Dobrým znamením je, že jsme poprvé za dobu, co zde těžíme, zřetelně slyšeli, jak voda v ponoru odtéká dál směrem pod svah a pak padá někam dolů. Podle pozorování jsme odhadli pád vody do hloubky minimálně 1,5 m. Odvedli jsme tok potoka do prvního ponoru a v pěti lidech (Staňa, Bramborák, Jaryn, Jenda a Matouš) jsme strávili celou sobotu těžbou tady.
V pauze na oběd Jaryn s Jendou bleskově zkontrolovali stav v jeskyni Dagmar. Po otevření uzávěry nás překvapilo množství kokonů mety temnostní na spodní straně poklopu, které tu sice bývají, ale ne v tak hojném počtu. Pavoučkům v Dagmaře se letošní rok vydařil. Nezvyklé bylo také sucho ve vchodových partiích, kde se doslova prášilo a po Jezevčí síň nebyla na stěnách vidět ani kapka vody. Dokonce i „věčná" kaluž před propastí Pětkou byla téměř vyschlá. Po obědě jsme se vrátili do Jedlí a pokračovali v těžbě a rozšiřování odtoku. Odpoledne za námi přijel Langy – čaroděj a hadí mág, který s sebou přivezl dvoumetrové mládě krajty tmavé a také nám nabídl, že bude z křišťálové koule věštit budoucnost našich objevů v propadání:)
V neděli jsme si zabádali v Dagmaře, v sondě pod Kaplí. Staňa musel kvůli práci odjet, a tak jsme se tam ve čtyřech docela nadřeli. Nejnižší místo jsme rozšířili a nyní pokračujeme kolmo dolů. Těžbu komplikují vrstvy sintrů uložené jak horizontálně, tak vertikálně.
V pondělí jsme si udělali exkurzi do zrekonstruované Balcarky. Jeskyně je nově krásně nasvícena, zejména některé komíny a boční chodbičky. Po exkurzi odjel i Bramborák a do Jedlí jsme se tak vydali těžit jen ve třech. Po vytěžení dalších kýblů bahna jsme zjistili, že současný aktivní odtok tvoří jen úzký neprůlezný kanálek v liťáku, esovitě zahnutý a směřující dále pod svah. Jedná se patrně o přepadové okno, hlavní odtok bude ležet o něco níž a je ucpaný balvany stmelenými blátem. Pravá stěna sondy je v této hloubce konečně tvořena kompaktní skálou. Pravděpodobně se jedná o odsedlý blok od prapůvodní závěrové stěny Jedelského údolí. K odtržení došlo ještě předtím, než bylo údolíčko zaneseno sedimenty a částečně i zavezeno odpadem z vápenky v lomu Velká Dohoda. Abychom to neměli tak jednoduché, připravila si pro nás tato lokalita další překvapení. Když už to začalo vypadat, že se zbavíme potíží s balvanitým závalem v pravé stěně sondy, tak naopak liťák na levé straně ustoupil a levá stěna je v této úrovni tvořena zaklíněnými balvany stmelenými blátem. Objevy v tomto ponoru opravdu nebudou zadarmo. K večeru jsme vyrazili do Holštejna na fotbálek. Po příchodu na hřiště nás sice zastihl déšť, to nás ale nemohlo zastavit. Oblečení jsme naházeli pod strom a jen v trenkách a za deště jsme si ten čutec pořádně užili.
Unaveni po třech náročných dnech jsme v úterý zamířili do Sloupu. Chystáme výměnu všech železných žebřů v Křížových jeskyních, většina z nich je v havarijním stavu. Slezli jsme dolů a změřili potřebné délky. Odpoledne Matouš provedl jeskyní V Jedlích Anežku, Denisu a Martina a následně i západní větví jeskyně Dagmar. Denisa s Martinem to jako nováčci v amatérských jeskyních zvládali výborně.
Ve středu jsme sbalili spacáky, zbytky jídla, výstroj a rozloučili se s krasem.
autor: Maty
