by
Z důvodu vysokého vodního stavu v Rudickém propadání a nepříliš pozitivní předpovědi počasi využíváme nabídky spolupracujících přátel s Tišnovského krasu k exkurzi do Královy jeskyně na Květnici.
Zatímco dva členové (Romec, Raďas) se účastní pravidelného cvičení Speleologokcé záchranné služby v je jeskyni 13C v Moravském krasu, z Rudice vyjíždí výprava směr Tišnov ve složení Laďa, Robert, Mi, Klika, Milhouse, Lojza, Holub, Pěšák, Ivanko, Tonda, Kubrt. Na místě srazu se ještě přidává skupinka z Tartarosu. Dle věku je exkurze rozdělena do jednotlivých pater jeskyně – čím mladší, tím hlouběji (nejstarší na povrchovku). Po záživné exkurzi se účastníci zájezdu vrací s určitými ztrátami (Kubrt pohřešován od vrcholového kříže) na domovskou rudickou plošinu.
Králova jeskyně (převzatý text)
Objevena náhodně teprve nedávno (28. Května 1972) při norování jezevce Tišnovským myslivcem J. Bártou a jeho foxteriérem Luxíkem. Jeskyně byla objevena při záchranných pracech po té, co se Luxík propadl do jedné z propastí a zde si polámal některé kosti, ale na rozdíl od jezevce pád přežil. Přirozený vchod do jeskynního systému se nachází pouhých 35 výškových metrů pod vrcholem Květnice. V roce 1976 byla dokončena ražba níže položené přístupové štoly, která umožnila zvýšit efektivitu náročných výzkumných a výkopových prací.
Jeskyně je pojmenována po Aloisi Králi, objeviteli Demänovských jeskyní, který krátce před objevem Královy jeskyně zemřel. Do Demänovské doliny přišel v roce 1913, kdy ho zde upoutal za velmi deštivého počasí mohutný výtok i ponor krasové řeky Lúčanky ve vápencovém masivu. Zpět se vrátil v roce 1921, kdy se mu za velmi suchého léta se svým synkem a synem místního hajného A. Mišurou podařilo 3. Srpna 1921 uvolnit otvor v nánosech a samotnému vniknout do ponoru. Byl tak objeven jeskynní systém nevídané krásy.
Alois Král se do Tišnova přestěhoval na prahu důchodového věku v roce 1932 a žil zde ještě čtyři desítky let ve vilce na Husově ulici. Vykonával zde funkci konzervátora ochrany přírody a věnoval se především ochraně Květnice. U příležitosti svých devadesátin byl jmenován čestným občanem Tišnova. Zemřel těsně před objevem Královy jeskyně: 27. Února 1972. Je pochován na starém Tišnovském hřbitově.
Králova jeskyně je asi tři čtvrtě kilometru dlouhý labyrint chodeb , menších prostor a dómů navzájem propojených propastmi a komíny. Mnohé partie Královy jeskyně obsahují čistě bílou až jakoby ledovou krápníkovou výzdobu. Můžeme zde vidět stalagnát průměru 30 cm, stalagmity a kupy 60 cm vysoké, tenká brčka až 1,5 m dlouhá, drobná jezírka… Představu jednotlivých částí jeskyně navozují jejích názvy: Luxíkův pád, Ztracené komíny, Rotunda, Závalový komín, Hrozivý dóm, Nickamínková skříň, U tří macků, U varhan. Zatím největší částí Královy jeskyně je Tišnovský dóm 35 m dlouhý a 18 m široký (převzato z internetu).
autor: Romec
