by 
Rok 2010 je za námi. Naše celoroční činnost je publikována
tady na webu a pravidelní čtenáři tedy určitě mají přehled, co se u nás během
roku dělo, přesto jsem si dovolil pro připomenutí a pro čtenáře občasné sepsat stručné
shrnutí. Z pohledu členské základny (přesněji řečeno počtu aktivně
bádajících) se moc nezměnilo. Některé naše stálice sice letos na kras neměly
moc času nebo se tu neobjevily vůbec, našli se ale jiní, kteří za exkurzi rádi
vytahali pár kýblů a někteří dokonce začali jezdit pravidelně. Není nás moc,
tak jsem rád, když se sejdeme alespoň jedenkrát za měsíc (i když ani to se vždy
nepodaří). Na druhou stranu, čím míň se nás sešlo na pracovní akci, tím víc
bylo možností podívat se exkurzně na jiné lokality, poznávat krásy našeho krasu
i pracovně vypomoct kolegům a kamarádům z ostatních ZO. To vše s sebou
přineslo spoustu nezapomenutelných zážitků. A jak jsme se konkrétně posunuli na
našich lokalitách? Čtěte dál.
V jeskyni Dagmar proběhly drobné udržovací práce – zlepšení
přístupu k propasti Desítce, vytahání staré výdřevy z propasti Pětky
apod. V říjnu byla vystrojena lanem propast III, její další průzkum zatím
nebyl pro vysoký vodní stav proveden. Při sestupech do jižní větve byl
pravidelně monitorován stav vodní hladiny v centrální propasti.
Od jeskyně U Jedelské cesty jsme si 3 roky odpočinuli (a
jeskyně si odpočinula od nás), letos ale přišel čas návratu. V srpnu se
začalo s těžbou v koncové síňce a pří následujících pracovních akcích
se těžené sedimenty přesouvali z koncové síňky na zakládku, pak na povrch
a zase ze síňky na zakládku…. Zábavná činnost, určitě takhle poputuje ještě
hodně kýblů.
Křížovy jeskyně mají zatím pauzu, jejich čas ale už brzy
přijde. Proběhla údržba uzávěry – navaření nových pantů a promazání zámků.
Další práce jsou zatím pozastaveny nutností vyměnit v jeskyni všechny
železné žebře, pak bude možné bádat dál.
V Jedelském propadání jsme jako každý rok průběžně sledovali
hydrologickou situaci. A že se letos bylo na co koukat. V jeskyni č. 567A
V Jedlích jsme v únoru pozorovali dosud nevídaný jev – ze stropu
Honzovy chodby tu vyvěrala voda z 2. ponoru. Následně se uskutečnila akce,
při které jsme vyklízeli z Honzovy chodby naplavený štěrk ven
z jeskyně. V propadání se mnohé změnilo po dlouhotrvajících
květnových deštích: řečiště potůčku je zaneseno naplaveninami, opuštěná sonda
ve 2. ponoru je zanesena štěrkem a výdřeva se bortí pod tlakem sesouvajícího se
bahenního svahu. 1. ani 2. ponor nestačil pobrat všechnu vodu, ta odtékala
vchodem jeskyně V Jedlích, zanesla přístup k Štěrkovému sifonu a
v Honzově chodbě je teď splaveného materiálu víc než v roce 2008, kdy
jsme se sem prokopali. Ukázalo se, že v jeskyni není „bezpečné" místo pro
uložení těženého materiálu a že je potřeba vše tahat až ven a na to je pro
klikatost cesty potřeba značného personálu. Že byl uplynulý rok srážkově bohatý
potvrzuje i Jedelský potok, který za celý rok nevyschnul (což se běžně
v létě stávalo).
Těžiště práce v propadání letos spočívalo v pracech
na závrtu č. 5 (Mlhův závrt). Tady jsme dodělávali resty z minulého roku,
sondu jsme kompletně zadřevili, následně vytěžili sesutý materiál, prohlubovali
a s prvním sněhem opět zadřevili podstatnou část letos vykopaného.
Plánů na příští rok je mnoho: pokračování v Mlhově
závrtu, těžba v jeskyni U Jedelské cesty, instalace nových žebříků do
Křížových jeskyní a nabízí se spousta dalších možností. Vše záleží na tom,
kolik a jak často se nás sejde. Uvidíme…
autor: Maty
