by 
Jako každý rok přináším krátké ohlédnutí za uplynulým jeskyňářským rokem u skupiny Dagmar. A rok to byl velmi dobrý. Nic významného jsme sice neobjevili, ale aktivita skupiny se pozvolna stále zvyšuje a posunuli jsme poznání "naší" části krasu o kus dál. Hlavním pracovištěm bylo propadání V Jedlích, v případě nepříznivého počasí a tuhých mrazů se bádalo v jeskyni Dagmar.
Během jara a léta jsme pokračovali v otevírce Mlhova závrtu (závrt č. 5 propadání V Jedlích). V hloubce 9 m šachta narazila na první značně zkorodované vápencové kameny. Po dalším zahloubení se však kameny opět vytratily a překvapivě došlo ke změně ve sklonu uložení sedimentů. Mezi 9. a 11. metrem to dokonce vypadá, že šachta narazila snad na dutinu v sedimentu, která byla později opět vyplněna hrubým potočním štěrkem. To jsou však jen domněnky, sedimentární profily k nám chodí pravidelně dokumentovat P. Kos, vše bude publikováno v závěrečné zprávě po dokončení výzkumu. Na podzim šachta dosáhla hloubky 11 m a byla až na dno dodřevena.
Do jeskyně V Jedlích (567A) bylo uskutečněno několik kontrolních sestupů. Bylo zjištěno samovolné zvětšení propadu ve dně Meandrového dómu a že výdřevu ve vstupu do Meandrového dómu obrostla masivní plíseň. V údolí Jedelského potoka byl proveden úklid (vyklizení staré výdřevy, vyčištění řečiště od naplavených klacků) a byla likvidována stará šachta nad 2. ponorem. V dubnu byl objeven v 1. ponoru Jedelského potoka 2,5 m dlouhý úsek trativodu, který spojuje tento ponor s jeskyní 567A (se síňkou před začátkem Štěrkového sifonu). Doposud nebyla známa z tohoto trativodu žádná část.
V zimních měsících se se značnými obtížemi kopalo pod Kaplí v jeskyni Dagmar. Těžbu komplikují úlomky sintrových desek v kombinaci s tvrdou směsí hlíny a sintru a především stále užší profil pracoviště. Přes léto se pracovalo na Mlhově závrtu a pod Kapli jsme se vrátili při jediné akci v říjnu. A právě v okamžiku, kdy jsme začínali být na pochybách, zda a kudy pokračovat, došlo ve dně pracoviště k překonání špuntu – tří do sebe zakleslých kamenů, pod kterými byla volná prostůrka 0,5 m hluboká. V pracích zde budeme pokračovat, pracoviště má tu výhodu, že zde nehrozí sesutí, odhnití výdřevy nebo něco podobného, nejsme tedy nijak tlačeni časem.
Ke konci roku bylo hned z několika důvodů obnoveno pracoviště v Dómu nádob a během tří akcí se postoupilo o 1,5 m. Podrobnější informace včetně historie prací v této sondě se časem objeví na našem webu.
Zásadní změnu v našich bádacích prioritách přineslo nebývalé sucho. Všechno začalo extrémně suchým podzimem 2011, kdy vyschla nejen II. propast jeskyně Dagmar (to se tak 2× do roka stávalo), ale vyschla i paralelní a hlubší propast III, která bývá stabilně zatopena. Čekali jsme, jak s vodními poměry zahýbe jarní tání. Koncem března 2012 byla ve II. propasti zaznamenána vodní hladina ve výši 0,5 m nade dnem (obvykle v tuto dobu 6 m) a už při dalším sestupu v květnu bylo zjištěno úplné sucho v obou propastech, které trvá do dnešních dnů. Situace mimořádná a ještě před rokem nepředstavitelná. Pokusit se o komplikovaný průnik do neznáma přes nejhlubší bod jeskyně (dno III. propasti) se zpočátku jevilo jako téměř nerealizovatelné. Pro mimořádnost situace však bylo v průběhu roku promyšleno technické řešení, plán navazujících prací byl rozdělen do několika etap a koncem října se práce v propasti II skutečně rozjely. Aktuálně se jedná o naše hlavní pracoviště a dílo se zatím daří. Zastavit nás může snad jen opětovné zaplavení propastí, které s jarním táním nejspíš taky přijde. Otázkou zůstává, zda se pak voda vytratí také tak rychle, jako tomu bylo letos….
Uplynulý rok byl mimořádný i tím, že skupina po dlouhých letech vycestovala za hranice Moravského krasu i republiky, konkrétně na Slovensko, kde se podařilo navázat kontakt se speleoklubem Varín působícím v oblasti Malé Fatry. A doufáme, že expedice z Varína dorazí letos k nám.
Nesmím zapomenout poděkovat všem kamarádům a příznivcům z ostatních skupin, kteří nás v průběhu roku podpořili, tedy zejména členům základních organizací Myotis, Moravský kras, Zlatý kůň, Speleologický klub Brno, Býčí skála, Vilémovická a Speleohistorický klub Brno.
Naopak pokud se nesešlo dost lidí na pracovní akci na našich lokalitách, vypomohli Dagmaráci jinde po krasu, např. v jeskyních Vymodlená, Býčí skála, Kamenný ponor, Lopač, Okrouhlík, 1A u Žďáru a na Lažáneckém závrtu č.1.
Plány na rok 2013? Dokud nás voda nezastaví, budeme pokračovat v jeskyni Dagmar v propastech, přes léto snad dořešíme otázku Mlhova závrtu a v případě nízké pracovní účasti se hrábne i v západní větvi Dagmary (Dóm nádob a pod Kaplí). Tak nám držte palce. Nebo ještě lépe: zastavte se někdy na pracovní akci. Letos už se ty objevy přece musí podařit 😉
autor: Maty
