Čtyři dny v Dagmaře (27.–31.10.2010)

Mlhův závrtNa základnu jsme přijeli ve středu za tmy. Rychle jsme zatopili v kamnech, aby se promrzlá Bouda vytopila a pokoušeli se vyhnat ven myši, které tu od poslední akce pěkně řádily. Byla jasná noc, hvězdy svítily, ráno se dal očekávat mrazík. Ve čtvrtek v 8 hodin je na teploměru šest stupňů pod nulou a pod nulou byla teplota ještě i v deset hodin. Ale jinak svítilo slunce, byl krásný podzimní den a my ho většinu zase strávili v díře.

Program byl předem avizovaný, uskutečnily se exkurze do Dagmary. Účastníci byli pohodoví lidi, prošli jsme s nimi západní větví, vše zvládali bez problémů, chovali se ukázněně, užili si krápníků i válení v blátě a tvářili se nadmíru spokojeně. Pokud se někdo z nich ještě vrátí, aby pomohl i při pracovní akci a vyzkoušel si skutečné jeskyňaření, pak exkurze dokonale splnily svůj účel. Odpoledne pravidelná kontrola propadání V Jedlích, kde dle předpokladu voda stále teče a teče.

Pátek ráno, zase mrzne. Nahřejeme overaly v chajdě u kamen a vyrážíme s Vláďou do Dagmary. Čeká nás doladění několika technických detailů v jižní větvi. Nejdříve slézáme do propasti Pětka. Když už tu jsme, vyšploucháme vodu z polosifonu do úzkého trativodu a po delší době navštívíme Dunivý dóm (tedy já, Vláďa se neprosoukal, průlez není žádná sranda). Před výlezem z Pětky jsme upravili délku lana se smyčkami na nohy, aby byl výstup pohodlnější (nejnižší krok dosud vyžadoval umístění nohy do smyčky v úrovni hlavy). Ze dna Pětky jsme vytahali nepořádek, který se tu za léta nastřádal – staré klády, zbytky ocelového lankáče, opasek,… Vše teď čeká na transport na povrch u ústí propasti II. Dále jsme zabezpečili přístup k propasti Desítka, kde jsme nad přístupovou úžinu pověsili pomocné lano s uzly, takže už snad nebude nutné vytahovat někoho zaklíněného v zužující se puklině. V Desítce jsme pak viděli ukázku toho, jak vypadá duralová karabina po 2 letech a 3 měsících od pověšení v jeskyni. Na závěr sestupujeme do propasti II zjistit stav vody, hladina je 4 m nade dnem. Po dlouhých hodinách v temnotě lezem na povrch taky si trochu užít podzimního sluníčka.

Sobota – třetí den v Dagmaře. Další nádherný den, počasí nám po minulé deštivé akci vyšlo skvěle. Dopoledne Dagmarou prošla poslední část exkurzantů. Po obědě jsme s Bramborákem, Eternitem a Reginou v Mlhově závrtu vytahali 100 kýblů (i když musím zmínit, že každý kýbl měl díky lepivé konzistenci bláta a jílů pořádnou čepicu a byl naplněn ze 150%). Dnes to šlo celkem rychle.

Neděli opět trávíme v Dagmaře. Tentokrát beru dolů na pracovní exkurzi jeskyňáře z různých koutů krasu. V sestavě Aleš, David, Hadař, Raďas a já jsme nejdřív prošli západní větev, pak jsme se v jižní u propasti II rozdělili – já s Davidem jdeme vystrojovat propast III a Aleš zatím protáhl Hadařa propastí Desítkou (kde si Hadař narazil zraněný loket) a pak se zašli i s Raďasem válet v blatě do Dunivého dómu. Všichni tři se vrátili řádně zakydaní bahnem.

Dejv a já mezitím vystrojujeme propast III, kde v současné době visí jen nepoužitelné lano ukotvené v rezavé skobě (druhý kotvící bod už rez sežrala úplně). Přes značné komplikace (rozpraskaná skála, VELMI málo místa a na stěně propasti nechutné šedé bahno, které jsem zatím nikde jinde v Dagmaře nezaznamenal) se dílo podařilo. Slaňovat dolů sice nemělo smysl, protože voda v propasti II je celkem vysoko a s propastí III fungují jako spojené nádoby, když už tam ale Dejv byl a vystrojil si to, tak si to chtěl slanit alespoň po tu vodní hladinu. Slaňovat puklinou, kde je v horní části problém otočit hlavu zprava doleva, bude pro Dejva krásnou vzpomínkou na Dagmaru. Propast je vystrojena a na nás teď je, počkat do okamžiku, kdy bude propast II bez vody, slanit do propasti III a zjistit aktuální stav a jaké jsou perspektivy dalšího postupu. Přes komplikovaný přístup je propast III stále nejperspektivnější místo v Dagmaře k průniku na podzemní Jedelský potok.

Po opuštění propasti se přidáváme k blátivcům z Dunivého dómu a společně procházíme jižní větev po Perlový dóm a Klenotnici, kde jako obvykle proběhly neúspěšné pokusy zdolat Síň štíhlých mužů. Na závěr jsme absolvovali Horní patra. Po pěti hodinách ukončujeme tuto komplexní exkurzi a končí i prodloužený víkend, tentokrát věnovaný jeskyni Dagmar. Teď už bude v jeskyni klid a netopýři se mohou začít slétat na své zimoviště.

autor: admin1