by
První květnový prodloužený víkend jsme naplánovali využít k velké pracovní akci v krasu. Účast sice nedopadla úplně podle představ, ale těch pár vyvolených, co do krasu přijelo, udělalo nakonec tolik práce, že se dá ten honosný název tohoto článku obhájit. V pátek jsme už nic nestihli, dorazili jsme docela pozdě, pracovní povinnosti jsou stále větší, kolony na dálnicích delší… ale hlavně že jsme v krasu. Do činnosti jsme se pustili v sobotu a dělalo se na všem možném – od práce kolem základny až po Propast pod Kaplí.
Mihnul se tu Šmudla, tak jsme hned zneužili jeho velkou flexu a nechali si zaříznout na míru další betonový pažník do II. propasti v jeskyni Dagmar. Jirka se věnoval přípravě dřeva, Šlimec se Zuzu vyrazili na povrchovku dokumentovat méně známé až neznámě jeskyňky na Holštejnsku a já s Honzou jsme zalezli do jeskyně Dagmar. Slezli jsme na čelbu v Propasti pod Kaplí a až sem jsme si s sebou z povrchu přitáhli prodlužovačku (to abychom zase trefili ven z jeskyně 🙂 Pak přišlo na řadu vrtací kladivo a pajsr a dolovali jsme kameny ze závalu na dně propasti. V místních náročných podmínkách se u této činnosti nedá vydržet celý den, takže na odpoledne jsme změnili program – přidal se k nám dvěma i Tonda a společně jsme v Jezevčí síni začistili schod ve dně síně. Ten tu vznikl při zahlubování dna pod těžební lanovkou a pořád tu bylo několik labilních kamenů, které se mohly skutálet hlouběji do jeskyně. Tak jsme je vytahali, zbylou hlínu skopali, začistili ke stěnám a asi by to takhle mohlo i zůstat – vypadá to stabilně, uvidíme, jak to bude odolávat, když přes to lidi budou přelézat, přinejhorším se udělá nějaká výdřeva. Ale asi nebude potřeba. Když se k nám přidala i Aranka a navrátivší se Šlimec, bylo nás dost na odtěžení hlíny a kamení deponované v Jezevčáku (a že toho tady je, do jižní větve jeskyně už skoro nelze prolézt). Rozjeli jsme těžbu a ve svižném tempu skončilo do večera na deponii před jeskyní rovných 100 kýblů.
V neděli se chopil flexy tentokrát Jirka, rozpůlil nové žebříky určené do Dagmary na potřebné délky a připravil i roxorové stupačky. Bádací program dnes nebyl nijak komplikovaný, prostě vytěžit z Jezevčáku, co se dá. V pětici Aranka, Honza, Šlimec, Zuzu a já jsme za neděli dali rovných 200 kýblů a úplně vyčistili Jezevčák. Jeskyně teď čeká už jen na osazení a zprovoznění vrátku a může začít vytěžování hlíny z hloubi jeskyně, z Dómu nádob.
Patrně v důsledku včerejší poctivé kýblovačky už se nikomu v pondělí do ničeho velkého nechtělo pouštět. Já s Arankou jsme ale přeci jen slezli do Dagmary ještě jednou a na čelbě v Propasti pod Kaplí zlikvidovali další porci šutrů přímo v závalu. Je tam teď pěkná hromádka a je potřeba ji ve větším počtu lidí příště odtěžit. Pak snad bude už víc prostoru na rozhlédnutí se, kam že to pod tou Kaplí vlastně směřujeme. Příští akce napoví víc…
autor: admin1
