Prodloužený krasovíkend, aneb cesta za objevy

My starší si to ještě pamatujem, u mladší generace to upadá do zapomění.Sedmnáctý listopad 1989 nadělil každému něco.Někomu trpké zklamání, dětem další den prázdnin, všem nám to přidalo další státní svátek.Proto jsme se mohli sejít u naší milované jeskyně už v průběhu týdne v mnohem větším počtu.

Tentokrát jsme krasotoč roztočili už v úterý.Většina z nás se sice věnovala virtuální speleologii na pravidelném Speleosedánku, ale přesto se našli i jeskynní praktici.Poté, co se nám z Anglie po několika měsících vrátil Martin Golec, chytnul opratě Větrného tunelu pevně do svých rukou.Přibral si k sobě Aldy Havla, a mezitím co my jsme v útulném teplíčku hospůdky na Merhautové plánovali velkolepé objevy, oni udělali další krok ke kýženému suchému propojení jeskyní Býčí a Barové.

Středa byla sice dnem pracovním, ale přesto se pracovalo nejen na různých úřadech, továrnách a stavbách, ale našli se i jedinci co pracovali v jeskyni.Martin, který trpí několikaměsíčním jeskynním absťákem si tentokrát do Větrného tunelu odvlekl Jirky Kuklu.Amstrong udělal malý krůček na měsíci, tito dva blátokopové udělali další z významných kroků, které nás snad jednou dovedou k poznání podzemí Josefovského údolí a přilehlých galaxií.

Čtvrtek už byl oním očekávaným dnem státem posvěceného volna.Výhodou státních úředníků a poslanecké sněmovny je to, že oni to volno mají, nás co se pachtí za obživou jako OSVČ se to netýká.Přesto se našlo dost jedinců, kteří obětovali svůj čas a mohla proběhnout další z akcí v Dómu ticha.Tentokrát se pokračovalo v plavení chodbičky z Křížového dómu směřující na Pátou propast, druhá skupina rozplavovala chodbu směřující ve směru tektoniky Dómu ticha.Já jsem se po příjezdu na základnu převlékl do svátečního a vyrazil do Barovky.Po sestupu do druhé propasti jsem ale narazil na navracející se skupinu.Pozdravij jsem se aspoň s Vlastem Káňou a Adamem, kteří pokračovali ve sběru kostí našich speleaus předchůdců.Vydal jsem se do jeskyně Býčí, kde se mi stále vrší další a další kubíky materiálu.Holt kameny jsou, skalní hrady nikdo stavět nechce, vytahal jsem si tedy aspoň pár kamínků ze závalu, zvyk je zvyk.Poté, co situace byla neřešitelná, tři kameny do sebe zakleslé byly velké, vrtačka a patronky na základně, odebral jsem se ke spánku.Sny ale byly hezké.Zdálo se mi, jak vytahuji poslední kalcitek, lezu nahoru do tajemných temných prostor.Ve večerních hodinách pracoval i Martin Golec s Jirkem Kuklou a ve Větrném tunelu vytahali další dávk lóden plných sedimentů. 

Ráno však přišla realita.Budík zvoní, zamačkávám ho a opět usínám.Po chvíli se probouzím a zjišťuji, že autobus před dvěma minutami odjel.Takže znovu do spacáku, mám další dvě hodiny k dobru 🙂 Příroda je ke mě milostivá, třeba ten nadespaný čas bude vhodný.Dalším autobusem už se mnou jede Štěpán a Martin.Po cestě diskutujem, že by nebylo špatné něco objevit.Tam mají chodbu, tam krápník, jinde propast, jenom na Býčině dlouho nic.Večer se vracím do krasu.Na boudě teplíčko, veselo, láhve od RUMu se válejí na stole i pod ním.Požární hlásiče leží odpojeny před chatou, kdo má ten jekot poslouchat :-).Dejv mě víta slovy : "Dej si ruma a můžeš vyrazit ".Mezitím, co já jsem plácal tmel na sádrokartonové desky, oni rozpatronkovali vápencové bloky, co nás dělily od návratu k proudnici, kterou jsme před třemi měsíci macešsky opustili.V první věci ho poslouchám a toho ruma si dávám.Nechci ale být dokonalý, tak rady poslouchám jen na padesát procent .Místo odchodu do jeskyně se vracím k bodu jedna a dávám si dalšího ruma.Pak v lednici nacházím nedopitý mandlový likér a je rozhodnuto.Jeskyně dnes padá, likér je tak dobrý, že ho radši dopiju sám, než někdo jiný.Ale soukolí osudu je nevyzpytatelné.Plodné diskuze o nesmrtelnosti černých děr se zvrtly v rejpavou.Absolon byl despota, my jsme Ti to nachystali dobrovolně a ty nic.Navlékám se proto to overalu, do knihy píši "Cesta do objevů!", Kolbi vytahuje šampus a dává ho do ledničky.Odcházím s Dejvem, Jirkem Kuklou a Tondem do jeskyně.Ještě u vrat nám v uších zní : Do sta metrů oříšky, nad sto metrů šampus.Monotónně procházím chodby, ve Velké síni zjišťuji, že jsem zapoměl zapnout elektriku.Vracím se k Mapě republiky a přemýšlím.Chcu Kolbiho šampus, nebo zůstanu u rumu?Vítězí fakt, že jsem ve Velké síni nechal krabičku s cigaretami.Soukám se do Horního dómku, monotónně odhazuji kameny.Najednou je cesta volná.Sice za sebou slyším hlasy magore, nelez tam, Vlasta může mít vyjímečně pravdu a gravitace existuje, ale mě to nedá.Vidím proudnici, kterou jsem před čtvrt rokem sobecky bez rozloučení opustil.Objímám se s ní, vítáme se a po chvíli otáčím hlavu.Tam, kde by měl být suťový svah, zeje mi sedm metrů nad hlavou černá díra.Nevím, jestli je to zpožděná reakce na diskuzi na boudě, kde probíhaly poslední přípravné práce k využití černých děr při likvidaci sedimentů, nebo realita.Volám proto za sebou Dejva, ať se podívá taky.Přece jen pět očí vidí víc..Shodujem se na tom, že to asi opravdu díra je a vracíme se na základnu.Tam chvíli odoláváme nabídce, že opít se v teplíčku je lepší než objev, ale dobrodružná povaha v nás vítězí.Navlékáme se do sedáků, berem lana, nýty a další zbytečnosti a vyrážíme opět vstříc tajemnu.Chvíli přemýšlíme, jestli si radši neuděláme nějakou exkurzi do známých míst, ale objevitelská touha vítězí,Vrátili jsme se k proudnici a začali řešit problém výstupu.Zavrhli jsme eskalátor, Pater-Noster, nakonec zvítězil krumpáč.Sice nemá patřičné certifikace, ale posloužil dokonale.Dejv se vydal vzhůru, já jsem ho zespodu podporoval výkřiky to dáš,Když jsme si zajistili relativně bezpečný sestup, vydali jsme se do objevů.Poté, co jsme prošli část chodeb, společně jsme naznali, že akci ukončíme..Velikost objevu nám učitě nedala právo jej bez patřičné dokumentace znesvětit.Vrátili jsme se do Horního dómku, kam mezitím dorazil Předseda.Infomovali jsme ho o situaci a hned na místě jsme se dohodli, že dáme zákaz přístupu do těchto nových prostor do doby bezpečného zpřístupnění a zdokumentování stavu.Svalili jsme několik bloků, aby se cesta do objevu uzavřela a vydali se zpět na základnu.Po cestě zpět jsme vyzvedli u přehrady Kolbiho, který tam prováděl údržbu.Když ten šampus dal chladit, ať si ho aspoň otevře.My jsme svoji část úkolu splnili a před návratem prošli 101 metrů.

Sobotní den byl vyhrazen plánovaným pracem v Barovce.Přehradu se nám podařilo zavřít už v popoledních hodinách.Do jeskyně hned po uzavření vyrazil Kolbi se Štěpánem, aby dohlíželi na bezproblémový chod čerpadel.Současně s nimi vyrazil Vlasta s Adamem a Martinem s Janou Wágnerovými aby pokračovali v dokumentaci profilu a sběru kostiček.Dalším, kdo se do propastí odebral v první vlně byl Dejv.V rámci pokračujících prací na úpravě vstupních částí nainstaloval a zakotvil žebříček z Medvědí síňky do Druhé propasti.Tím se nám napříště velice zjednodušila cesta a nebude se už nutno soukat plazivkovitou Liščí chodbou.Další z nově nainstalovaných žebříků je ze dna Dvojky do systému propastí  dalších.Sice už přístup do těchto pozbyl svoji romantiku cesty přes traverz, ale na pracoviště v Jezerním dómu se mohou bezpečně dostat i jedinci, kteří nemají lanovou techniku zrovna v oblibě.P vyčerpání sifonů jsme se do smrdutého blatíčka zanořili i ostatní.Já a Jirkové Svozil a Kukla jsme se věnovali další prolongaci chodbičky na Větrný tunel, Štěpán, Kolbi, Zuzka a Raďas drželi hlídky a pokračovali v plavení chodby z Křížáku do páté propasti.

Neděle je dnem,  kdy lidé chodí do kostelů, My máme svoji svatyni v jeskyni.V poledních hodinách nám přijeli popřát dobrou chuť kamarádi z Dagmary.Když už tam byli, škoda je nenasoukat do overalů.Hodně nám pomohli při transportu  kamenů na rozvodí.Určitě jim tu pomoc vrátíme, jejich objev v Mlhově závrtu je taktéž na spadnutí.Svoje kamínky si tam odvozili i Jirka Kukla s Dejvem, který si navíc odnesl svůj tradiční kyblík Rudických geod.Určitě si z nich chystá podestýlku pro ty obrovské, které se v objevu povalují :-).Děkuji jim tímto za pomoc, sám jsem se prací nemohl zůčastnit.Entomoložka Gabča pováděla sběr svých vzorků v částech jeskyně za ÚPBK a je pro ni lepší zabloudit s někým, kdo to  tam zná,  než sama.Pak už jsem je provedl jednu plánovanou exkurzi k Srbskému sifonu. a rozjeli jsme se k odpočínku do svých domovských hospúdek před úterním Speleosedánkem. Svoje pokroky si udělal ve Větrném tunelu i Martin, kterého tentokrát podpořil Bohouš, který se vracel z vlastní akce skupiny Myotis.Podařilo se jím dostat až na úroveň čelby z roku 2010, než se šachta zesula.Další akce na této lokalitě tudíž už budou do neznámých míst, takže nás příští víkend možná čeká další šampus :-).

autor: lblazek