Po roce návrat do Tisovce (12.–15.6.2014)

Přesně po roce mi byla nabídnuta možnost vrátit se do Tisovského krasu, tentokrát s partou ze ZO 6-21 Myotis. Nešlo odmítnout 🙂 Z Olomouce jsme vyrazili ve čtvrtek již v popoledních hodinách, ale díky delší zastávce v kiosku na Strečně jsme do Tisovce dorazili až za tmy. V pátek upřesňujeme program s Dušanem Hutkou z místního Speleoklubu Tisovec a využíváme dnešního krásného počasí pro povrchovku a výstup na nedaleký Muráňský hrad.

Muráňský hrad nás překvapil především svou rozlohou. V podstatě se podobá Holštejnskému hradu, akorát to vápencové skalisko, na kterém byl postaven, je mnohonásobně větší. A taky je to jeden z nejvýše položených hradů na Slovensku, tomu odpovídal i výhled do okolní krajiny. I zde je speleologické pracoviště – hradní studna, kterou jeskyňáři průběžně čistí.

Odpoledne jsme se přemístili do oblasti Suchých dolů a zabydleli se na základně tisoveckých jeskyňářů. Navečer odcházíme na exkurzi do jeskyně Kostolík. Nikdo z nás předtím nebyl ani u vchodu, navíc se setmělo, a tak jsme v okolí Hlbokého járku dlouho bloudili, až jsme pátrání po jeskyni ukončili a pro náhradní exkurzi vybrali jeskyni Daxner. Než jsme se za svitu měsíce u Daxnera převlíkli, přihnaly se mraky, zvedl vítr a začalo kapat. Rychle jsme zalezli teplým vchodem dovnitř a s návštěvou jeskyně nikterak nespěchali, ven se nám moc nechtělo. O to větší překvapení nás čekalo, když jsme po hodině vylezli studeným vchodem ven, kde nás čekala hvězdnatá noční obloha, po mracích ani památky.

Další den už na nás čekala taky nějaká ta práce. V sobotu ráno jedeme k manželům Hutkovým, posedíme u kávičky a slivovičky a pak se všichni přesunujeme k aktuálnímu pracovišti tisoveckých jeskyňářů, jeskyni Natálce. Velice čerstvá záležitost, už byly objeveny i první volné dutiny s krápníčky, ale to hlavní pokračování stále zůstává ukryto. Zatím. V pěti lidech pohodlně transportujeme sedimenty z čelby až před jeskyni. Tuto činnost ukončujeme až tehdy, když se rozhodneme nechat si tu nějakou práci i na příště 🙂

Navečer návrat na Suché doly, tentokrát i s Ankou, další místní jeskyňářkou. Semišák se pouští do vaření kotlíkového guláše a aby nám to čekání rychleji uteklo, jdeme s Dušanem a Ankou na exkurzi do jeskyně Nové Michňové (M2). Aby nám guláš nevystydl, vybrali jsme si z několika možných variant "pouze" slanění a výstup dominantní prostorou celé jeskyně, propastí Tartaros. Už jen první pohled na Tartaros je úchvatný. Když v roce 2006 jeskyňáři prokopali ponor drobného potůčku, prolezli labilní sutí a stanuli na hraně takovéhle díry… ty pocity musí být nezapomenutelné. Po pokochání se tou nádherou a úspěšném zdolání propasti se otáčíme k povrchu, kde už na nás čeká výborný guláš. Sesedáme se k ohni, popíjíme, debatujeme a v této činnosti někteří vydrží až do svítání.

Na neděli nešlo zvolit vhodnější lokalitu než Kostolík 🙂 Tentokrát vedeni Dušanem Hutkou nemůžeme jeskyni minout. A u toho nás Dušan ještě seznámí se souvisejícími lokalitami a pracovišti v okolí – Malým Kostolíkem a nedávno objevenou Jeskyní tridsiatich jazvecov. Do Kostolíku jdeme samozřejmě též pracovně. Dušan se vrhá na čelbu, a protože mu zatím za zády stačí jen jeden pomocník, postupně se střídáme a nevytížení jedinci si mezitím prohlížejí další části Kostolíku.

Kromě vstupních krápníkových dómů nabízí Kostolík i dostatek lezení, plazení a jiných zábavných prolízaček. Veselou chvilku jsme zažili, když jsme se dva proplazili do slepé síňky, za námi přilezl i ten třetí, vydýchal nám zbytek kyslíku a při návratu zpět se v plazivce (jediném přístupovém místě) pokusil usnout. No hnali jsme ho před sebou hodně rychle 🙂

Při návratu z Kostolíku nám Dušan ukázal ještě jedno zajímavé místo. Prof. Absolon by to okomentoval slovy "dobře jsme si zapamatovali toto místo pro budoucnost".

Neděle odpoledne, nejvyšší čas k návratu, přesto neodoláme a ještě před opuštěním základny na Suchých dolech si projdeme i jeskyni Michňovou. Večer v Tisovci se zastavujeme na "krátké" posezení a rozloučení s místními. Slovo krátké je v uvozovkách, tzn. tak tak jsme stíhali v pondělí dorazit do práce, zkrátka klasický návrat z Tisovce…