by 
Tento víkend jsme se sešli v nezvyklé sestavě. Jenda přitáhl bandu pomocníků, kteří k nám pravidelně jednou do roka přijedou ochutnat jeskyňařinu se vším, co k ní patří. Bylo nás skutečně hodně. V pátek večer se dokonce U Němců ozvalo od vedlejšího stolu obsazeného zástupci několika ZO, že je to poprvé, co Dagmara překonala Tartaros. A ten počet lidí byl znát i při sobotní práci na Mlháči.
Těžba v závrtu jela svižně. Na pracovních pozicích se často střídalo a na dně šachty jsme dělali ve dvou (jeden nakopával tuhé sedimenty, když pak odpočíval, druhý nakládal kýble). Poměrně rychle bylo ze dna šachty vytěženo 200 kýblů a bylo dosaženo hloubky 11 m. Ke konci akce jsme měli pocit, že buď dole dochází kyslík nebo nám přestávají fungovat plíce. Další zahlubování bude rozhodně zajímavé. Během práce nás přišli pozdravit Plániváci, kteří tu při procházce lesem obdivovali krásy Jedelského propadání. V samotném propadání panuje sucho, potok neteče.
Po splnění pracovních povinností jsme se vrátili na základnu, kde nám zatím Anežka připravila výborný guláš. Poté už přišla na řadu i odměna za odvedenou práci – sestup do jeskyně Dagmar. Nevynechali jsme ani kontrolu propasti II, která je stále bez vody. A taky máme nového štíhlého muže. Do Síně štíhlých mužů se podařilo procpat Jindrovi. S podporou zespodu se mu podařil velice rychlý průnik, cenou za dosažení této síně byl rozervaný zip na overalu a trenky i s overalem někde u kolen 🙂 Posledním bodem dnešního programu byla plnohodnotná večerní návštěva Holštejna (tedy hospoda, „Holštejnská smyčka" i koupání). Počasí nám opět přálo, na práci tak akorát, že nám nebylo horko a déšť nás zastihl až schované pod střechou hospody. Vše vyšlo podle plánu, v závrtu je hotový další dvoumetrový postup a příště můžeme začít dřevit.
autor: lblazek
