by
ČERPACÍ POKUS ZA MRAMOROVOU CHODBOU V NOVÉ
DRÁTENICKÉ JESKYNI
Luboš Slabý
Jeskyni Novou Drátenickou č. 1119 ( číslování dle Ing.
Audyho ) najdeme ve střední části Moravského krasu po levé straně silnice
vedoucí ze Křtin do Adamova, asi napůl cestě mezi křižovatkou
Křtiny-Babice-Adamov a mnohem známějším a pověstmi opředeným jeskynním
bludištěm Výpustek.
Jeskyně byla objevena náhodou v letech 1944-45 při
úpravách Staré Drátenické jeskyně za účelem vybudování podzemní továrny. Aby
tento objev unikl pozornosti Němců, vchod byl opět zaházen. 21.9.1947 J.
Urbánek a F. Radiměřický provedli znovuotevírku a 1.11.1947 byl objeven vstup
do propasti spodních pater. Vyčerpávající popis této jeskyně nám podal Dr. R.
Burkhart a O. Zedníček v knize „Údolí Křtinského potoka“. Tolik snad
k historii.
Na konci spodních pater se (ve směru toku podzemního
potoka) nalézá těsná, asi 20 m dlouhá chodba, vyerodovaná
v narůžovělých křtinských vápencích. Na konci této chodby můžeme sestoupit
o několik metrů níže k jezírkům, které Dr. Burkhart popisuje jako odtokové
sifony starého (dnes povodňového) řečiště. A právě tato jezírka se po celou
dobu od jejich objevení stávají tématem různých dohadů a hypotéz. Vzhledem
k tomu, že již počátkem 70. let byl v těchto jezírcích proveden
potápěčský pokus o prolongaci konečného sifonu, ( vzhledem k tehdejšímu
technickému vybavení ) bohužel bez kladného výsledku, přivedli nás tyto
neutichající diskuse k zásadnímu rozhodnutí: „Budeme čerpat, vyčerpáme,
prolezeme a objevíme, nebo odejdeme zklamaní“, ale konečně už bude navždy
jasno.
Avšak opět nastaly další dohady a katastrofické scénáře.
Jak bylo výše
zmíněno, spodními patry protéká potok, avšak asi o 5 m výše, než je hladina
dolního jezírka. Vzájemnou souvislost těchto vod sice zatím nikdo neprokázal,
ale také nevyvrátil.
Kam tedy
čerpat? Do stávajícího toku a riskovat, že se nám
bude voda vracet? Nebo ven, což je ovšem převýšení cca 45 m a vzdálenost od
vchodu dobrých 140 m? Vzhledem ke značné technické náročnosti jsme upustili od
druhé alternativy a po projednání se Správou CHKO MK stanovili termín
zahájení čerpání na 26.12.2002.
Uvedený
den jsme zahájili transportem materiálu k určenému místu do spodních
pater.
K nejnáročnějším
patřil transport čerpadla KDFU 150 Mramorovou chodbou, kde v
některých místech procházelo jen velmi
těsně ( jistě si dovedete představit, co obnáší manipulace s takovým
břemenem v úzkém prostoru a složitých polohách ). Nicméně tento den se nám
podařilo čerpadlo dopravit na místo, a natáhnout el. vedení a vedení vody.
Druhý den ráno jsme ještě natáhli telefonní linku, zapojili
el. rozvaděč a centrálu a asi v 10:30 hod. jsme zahájili čerpání horního a
o půl hodiny později i dolního jezírka. Po chvíli jsme z čela setřeli
studený pot, voda poklesla, stávající odtok byl schopen zvýšený průtok odebírat
a voda se nevracela zpět. Asi po 2,5 hod. čerpadlo konečně nasálo vzduch.
Nadešla tedy hodina pravdy. Budeme mít
konečně možnost pohlédnout, co hladina celá léta skrývala.
Sestoupili
jsme netrpělivě dolů k dosud koncovému sifonu, prolezli nízkou chodbičkou
a s neskrývanou radostí shlédli, že chodba pokračuje dál.
Popis prostor:
Po zdolání Mramorové chodby sestoupíme asi o 3,5 m níže na
dno horního jezírka, a odtud ještě o dalších asi 3,5 m na dno dolního. Toto se
ještě dále asi o 1 m svažuje k vyčerpanému sifonu, který jsme nazvali
sifonem Dr. Rudolfa Burkharta. Jeho profil je přibližně 1 m vysoký a 0,6 m
široký. Za tímto sifonem, se ocitneme v nevelké kaverně, která směrem
vzhůru přechází plynule v komín o průměru zhruba 2 m a nezjištěné výšce.
Za kavernou se nachází velmi podobný sifon a opět další kaverna s komínem.
Po dalším menším průlez se nacházíme ve vzdálenosti asi 10-12 m od sestupu k
dolnímu jezírku na začátku chodby dlouhé přibližně 14 m a široké 0,8-1,2 m.
Strop celé této chodby je tvořen komíny, jejichž výška se nepodařila změřit, ba
dokonce se těžko dařilo je prosvítit. Dno chodby od druhého sifonu téměř
k jejímu konci pozvolna stoupá. Tuto chodbu jsme si dovolili ( vzhledem ke
dni zahájení prací ) nazvat Štěpánskou. Na konci této Štěpánské chodby se strop
snižuje na výšku přibližně dvou metrů a chodba se prudce lomí vlevo. Dno opět
začíná klesat. Pokračujeme-li dále touto chodbou o dalších 6 m, sestoupíme asi
o 2,5 m níže, kde se chodba počne uzavírat k jezírku s výškou stropu
asi jen 1 m nad jeho hladinou. I nad touto chodbou se nachází komín.
Pokud
sestoupíme po velmi rychle klesajícím dně mírně do vody ( stačí po pás ),
zjistíme, že se chodba ve vodě opět prudce lomí, a to opačným směrem vpravo ve
směru původní chodby, se stropem přibližně 0,6 m nad hladinou. Její šířka je
asi 1-1,2 m a je vidět dalších 5-6 m
jejího pokračování.
Celková délka popisovaných chodeb činí cca 35 m, do výše
hlavy jsou stěny čistě omyté občas proudící vodou. Jejich směr je jižní. Na
stěnách jsme nalezli několik pěkných fosilií, pod komíny jsou vyerodovány
škrapy velikosti valchy. Dno je tvořeno říčními štěrky s náplavou vřetýnek
kulmské droby.
Fakta :
Zjistili jsme, že vody v těchto nových prostorách
nevykazují spojitost se stávajícím tokem, byť se tento oproti hladině na konci
popisované chodby nachází minimálně o 8 m výše.
Jedná se o chodbu staršího odtokového systému spodních
pater Nové Drátenické jeskyně, která nyní pojímá vodu pouze periodicky ve
chvíli, kdy stávající trativodný odtok nestačí veškerou přitékající vodu
pojmout.
Průzkum objevených prostor jsme zatím nestihli ukončit,
neboť nebyla prozkoumána jezírka v jejich zadní části. Zde se nabízí další
možnost pokračování v průzkumu ( vzhledem k mrazu, který panoval
venku, značné únavě, technické nevybavenosti a nezjištěné hloubce vody jsme
raději další postup vodou neuskutečnili ).
Závěrem tohoto
článku chci poděkovat všem, kteří se tohoto čerpacího pokusu zúčastnili. A bylo
nás tentokrát vskutku dost ( celkem 15 našich členů ). Je též třeba se zmínit o
těch, bez kterých bychom nebyli technicky schopni tuto akci vůbec uskutečnit.
Firma BELT PLAST zapůjčila kabely a ostatní zařízení pro el. rozvod, hadice
zapůjčili hasiči z Řícmanic a výkonnou elektrocentrálu pan Dušek a synové.
autor: Pokorap
