by
Po roce opět vyrážíme vstříc dalšímu ročníku Zelené modré, tentokrát s větší účastí a v osvědčené Malofatranské sestavě. Nejprve jsem nabral Béďu se Zuzu a vyrazili jsme směr Vyškov, kde po nalezení Matouše bloudícího po okolí následoval přestup do Arančina vozu a kýžený odjezd směr Čelkova Lehota. Po pár kilometrech se rozsvítila kontrolka přehřáté/žíznivé posádky a tak se na palubě začalo poctivě (a)klimatizovat, k čemuž nám pomáhaly hojné zásoby chmelového moku. Po příjezdu a zabydlení na hřišti se pokračovalo v zábavě s místními.
Sobota byla ve znamení turistiky. První skupina (Aranka, Béďa a Matouš) vyrazili na Kľak a druhá (já a Zuzka) na obhlídku okolí. Původní záměr obhlídnout bližší okolí se zvrhl v absolvování většiny trasy Čelkovskej desiatky a tak jsme se prošli i na základnu mezi Kačkami a nedaleko zející propast Kortmanku. Dál už pokračujeme zpět na hřiště v Čelkovej, kde už se rozbíhá odpolední zábava. Kapely na pódiu, povídání o novinkách na našich i místních lokalitách a baranina na mongolský způsob a samozřejmě vatra, to vše vytvořilo skvělou zábavu, která pokračovala až do nočních hodin.
Nedělní probuzení bylo v adrenalinovém duchu, aneb kdo nestačil během 30 sekund vlézt do stanu, byl durch mokrý. Po bouřce a sbalení následoval přesun do Pružiny-Priedhorie, odkud jsme vyšli k Pružinské Dúpné jeskyni. Protože v ní ještě Zuzka ani Béďa nebyli, tak jsem si s nimi prolezl i odbočky z hlavního dómu. Po prohlídce a koncertu, který se tu dnes konal, jsme se rozloučili a každý odnesl lavičku pod kopec k autům, abychom aspoň trochu pomohli. Během cesty zpět se hodnotil celý víkend, než jsme se rozjeli každý svým směrem.
autor: Maty
