by
Na sobotu nás nebylo moc nahlášeno, někteří nakonec účast odřekli, Bramborák přijel, ale chtěl se „šetřit" na odpolední svařování v Kůlně a tak jsme na kopání nakonec zůstali s Vláďou jen dva. Pracoviště jen pro dva se hledá docela špatně. Po chvíli přemýšlení mě napadlo podívat se do jeskyně U Jedelské cesty, kde už jsem tři roky nebyl a Vláďa tam zatím nebyl vůbec. Po prázdnu nejdem, bereme potřebné náčiní a sestupujeme do jeskyně.
V jeskyni byly práce pozastaveny v září 2006, kdy byla po prokopání polosifonu na konci jeskyně objevena malá síňka, jejíž pokračování je opět utopeno v sedimentech. Síňka nám bohužel neposkytla žádný prostor pro ukládání těženého materiálu a volná místa v jeskyni se zaplnila sedimenty z polosifonu. Pro další postup bude nutné vyklidit zakládky z jeskyně až na povrch a k tomu bude zapotřebí spousty lidí. Možná se nám taková akce podaří uskutečnit poslední srpnový víkend.
Při příchodu k polosifonu nás děsí mrtvolný zápach. Vzápětí nalézáme na dně brčálově zelenou kaluž s rozpuštěným nešťastníkem (myš nebo netopýr?, moc se nám do toho nechtělo šťourat). Nakonec jsme si přece jen našli trochu volného místa, kde půjde ještě pár kýblů vysypat a jdeme těžit. Soukám se do koncové síňky a pouštím se do díla. Rozšiřuji průlez, aby sem nebyl přístup jen pro vychrtlé, poté se dávám do snižování dna. Na dvou místech na dně leželo několik netopýřích kostřiček, sem tam proběhl střevlík. Složení sedimentu ve dně síňky: na povrchu štěrk většinou překrytý tenkou vrstvičkou řídkého bláta, obnažený jen v místě skapu, níže 5 cm silná vrstva jílu, následuje tenká vrstvička jemného písku, pod ní opět jíly. Dno jsme snížili, aby bylo příště možné pokračovat v těžbě kupředu (doteď tam zavazel výrazný hrbol uprostřed síňky a znesnadňoval pohyb v už tak dost úzké síni). Pár kýblů jsme dnes sice vytěžili, ale skutečně nás pálí problém s ukládáním. Před odchodem ještě prohlížím komínek ve stropě síňky. Už se mi nezdá tak strašně úzký jako posledně, možná by se dal prolézt, uvidíme příště.
Na základně si dáme oběd a pokračujeme do propadání V Jedlích likvidovat sondu nad 2. ponorem. Jedelský potůček teče, odtéká 1. i 2. ponorem. Na začátku července jsme ze sondy nad 2. ponorem zachránili zbytek žebříku a teď už zbývá ji „jen" zasypat. S těžkým srdcem hážeme navážku z bývalé vápenky zpět do hlubiny, odkud byla kdysi vytažena. Práci přerušujeme, až když přichází čas přesunout se na plánovanou akci do Sloupu.
17:00 jsme na pokladně Sloupsko-šošůvských jeskyní. Už o nás vědí, dostáváme instrukce k pobytu v Kůlně, vše běží podle plánu. Příjezd ke Kůlně a chystání vercajku uvnitř. V momentě, kdy opouští poslední dnešní prohlídka jeskyni, zapínáme flexu a pouštíme se do díla. Nejdřív upilování starých zlomených pantů na uzávěře Křížových jeskyní, potom se dostává na řadu svářečku, navaření nových pantů a přidělání ručky zespod uzávěry, ať se můžeme v Křížovkách zavřít zevnitř. Předejdeme tak riziku pádu turistů, kteří by opustili turistický chodník a přehlédli díru v zemi. Před odchodem ještě promažeme zámky a nové panty a je dnes hotovo. Pojistky jsme nevyhodili a v 19:05 opouštíme Kůlnu. Naše poděkování patří Správě jeskyní za spolupráci. I. fáze útoku na Křížovy jeskyně je dokončena – opravili jsme uzávěru. Na řadu teď přijde kompletní výměna železných žebříků. Ukončujeme dnešní bádání a vracíme se na základnu.
autor: Maty
