by
Problém Jedelského potoka
Je to neprávem opomíjený a v literatuře jen spoře uváděný problém jednoho z podzemních přítoků potoka Bílá voda z východního předpolí severní části Moravského krasu. Jen poměrně málo badatelů se zabývalo tímto problémem, protože stěžejní problémy v severní části Moravského krasu – problém Punkvy a jejích hlavních zdrojnic Bílé vody a Sloupského potoka – byly mnohem lákavější a nadějnější na objevné postupy. Proto řešení odtokových cest Jedelského potoka pokročilo poměrně málo vpřed. Částečně je to způsobeno i tím, že tento tok má velmi malý průtok a proto i jím vytvořené jeskynní prostory jsou malých rozměrů a s tím souvisí i problémy s pronikáním do dalších pokračování. Doposud není známá žádná část podzemního toku Jedelského potoka mimo vlastní ponor V Jedlích a vyústění toku do Bílé vody v jeskyni 13 C. 
Ponory Jedelského potoka se nacházejí při východní hranici devonu s kulmem asi 800 m JV od jeskyně Plánivy v mělkém Jedelském žlíbku, který ústí do Suchého (Ostrovského) žlebu přímo naproti závrtu č. 37 (jeskyně č. 566 A dle jednotné registrace). Jedelským žlíbkem protéká potůček, pramenící v bažinatých lesních loučkách východně od propadání. Hlavní pramen je podchycen pro vodovod do areálu TJ Geotest (bývalá vápenka) a Michalovy jeskyně (dříve výrobna sýrů Niva). Vodní síť potůčku tvoří 2 větší ramena, měří cca 3,1 km a odvodňuje asi 3,5 km2 území.
Otvor ponoru V Jedlích je situován pod 6 m vysokou skalní stěnou v jižní stráni v nadmořské výšce 487 m.n.m. (Absolon 1972). Vlastní jeskyně (j.č. 567 A) je tvořena málo rozměrnými chodbami a síněmi o rozloze cca 60 délkových metrů. Jeskyně je ve směru odtoku vod uzavřena úžinou ve Střelecké chodbě, nánosovým sifonem v tzv. středním patře a nánosovým sifonem na konci Honzovy chodby. Vody potůčku se za normálního vodního stavu propadají nejméně na 2 místech ještě před vlastním ponorem a pouze za vyšších vodních stavů aktivují vlastní ponor. Nad vlastním ponorem se nachází skupina 3 závrtů, které bezprostředně komunikují s prostorami propadání. 
V údolní nivě žlíbku za přepadovou stěnou propadání leží další 3 závrty, soustředěné okolo výrazného skalního hřbetu (pilíře). Největší z nich je 15 m hluboký a v jeho východní stěně je podél skalního hřbetu vyvinuto výrazné koryto, vytvořené vodami, které kdysi přetékaly závěrovou stěnu u propadání a propadaly se v tomto závrtě. Na dně závrtu je ve skalním hřbetu vyvinuta jeskyně č. 567 B, která je vzestupnou tunelovou chodbou propojena s vedlejším závrtem na protilehlé straně hřbetu. Třetí závrt je zvláštního, hvězdicového tvaru a odvodňuje drenážní příkopy vytvořené uměle v lesním terénu.
Stručná historie průzkumů
1900 – uvedení propadání V Jedlích do literatury (jeskyně č. 567 A) a první průzkum do vzdálenosti 11 metrů Křížem a Koudelkou
1905 – uvedení do literatury jeskyně u propadání V Jedlích (jeskyně č. 567 B)
1946 – objev 25 m dlouhých prostor v jeskyni 567 A
1956 – objev Meandrového dómu a Labyrintu v jeskyni 567 A po prokopání nánosového sifonu
1962 – hloubení sondy 3 m hluboké v Meandrovém dómu
1963 – prostřelování tzv. Střelecké (Západní, Dračí zuby) úžiny s objevem cca 10 m prostor v jeskyni 567 A
1964 – sonda v závrtě č. 4 a otevírka ponoru č. 3 do hloubky 5,5 m u propadání V Jedlích
– objev Honzovy chodby v jeskyni 567 A
1967 – sondáž v Labyrintu do hloubky 2,5 m
1968 – prokopávání nánosového sifonu na konci Honzovy chodby o 2 m
1969 – postoupeno o další 2 m v nánosovém sifonu na konci Honzovy chodby
1970 – přes 2 m dlouhý průkop v Labyrintu
1975 – vyhloubení sondy v Meandrovém dómu
1977 – zahájení otevírkových prací v jeskyni 567 B u propadání V Jedlích
1978 – pokus o průnik v Labyrintu za tzv. Klíčovou dírku
1987 – v jeskyni 567 B dosaženo hloubky 14 m s horizontálním postupem 2 m v chodbičce
1988 – průkopové práce v jeskyni 567 B do hloubky 18,5 m
1989 – 1991 – těžba sedimentů v jeskyni 567 B
1992 – problémy se zaplavováním vodou v jeskyni 567 B až do výše 10 m nad její dno
– otevírka sondy ve 2. ponoru do hloubky 4 m
1994 – z důvodu neustále zaplaveného dna a špatného stavu výdřevy se práce v jeskyni 567 B zastavují
– v sondě ve 2. ponoru bylo dosaženo hloubky 7 m, nalezeny byly zatím jen odtokové kanálky neprůlezných rozměrů
1995 – 1998 – těžba sedimentů ze sondy ve 2. ponoru
1999 – otevřena nová sonda nad 2. ponorem
2000 – 2003 – těžba sedimentů v sondě nad 2. ponorem, bylo dosaženo hloubky 8 m
2004 – po jarním tání se spodní část sondy nad 2. ponorem sesula
2006 – čištění štěrkového sifonu v jeskyni 567 A
2007 – obnovena těžba v sondě ve 2. ponoru
2008 – těžba ve 2. ponoru do hloubky 4,5m
– obnoven a zadřeven průlez do Meandrového dómu a navazujících prostor
2009 – těžba ve 2. ponoru
– zahájena otevírka Mlhova závrtu (závrt č.5) do hloubky 4m
– těžba naplavených sedimentů v Honzově chodbě jeskyně č. 567 A do vzdálenosti 3,5m
Článek (po úpravě a doplnění) převzat z publikací:
▪ HAVEL, H. Základní organizace České speleologické společnosti 6-08 Dagmar v Brně, Praha 1988
▪ HAVEL, H. Přehled průzkumných prací a jejich výsledků v historii Moravského krasu, Praha 1989
▪ pracovní deníky ZO 6-08 Dagmar
autor: Maty
