VÝPUSTEK – sestup do propasti P9

VÝPUSTEK – sestup do propasti P9

V neděli 13.11.05 jsme asi po dvou letech sestoupili
podruhé do propasti P 9 ve Výpustku.

Po skoro padesáti letech jsme byli prvními jeskyňáři, kterým
toto bylo umožněno.

První sestup v prosinci 2003 byl spíše orientačním a
moc jsem si toho o této propasti nepamatoval. Tenkrát se zúčastnili : Luboš
Slabý, Zdeněk Fárlík, Stanislav Kratochvíl

a Martin Rokos.

Tentokrát jsme
se samotného sestupu zúčastnili pouze dva L. Slabý a Zdeněk Cihlář.

Nahoře zajišťoval bezpečnost akce Jara Houdek.Od sjíždění
dolů po opětovné došlápnutí na beton podlahy ve Výpustku akce trvala asi od
10.00 do 14.00.

Do propasti
vedou zbytky zařízení po naší Lidově demokratické armádě, takže podmínky
sestupu a výstupu jsou s těmito
překážkami trošku zajímavější. Mimo trubku cca 4“ v průměru a délky asi 60
m vede až na vodu ještě několik kabelů.Potrubí je cestou několikráte kotveno na
příčně uložených „U“ profilech.Vertikální část propasti je vystrojena postarším
lankovým žebříkem (nic moc kvalita), v ukloněné části byly kdysi
instalovány žebře z prken,která jsou silně poznamenána časem, takže zde
z nich zůstává torzo s pár dosud zachovalými šprušli a při cestě
spíše překáží.Mimo popisované se ve zlomu propasti nachází jedno čerpadlo NAUTILA
, druhé je v řečišti, každé odhadem o váze min. 250 kg.

Všude v
propasti, kde armáda při své touze dostat vodu z podzemního potoka cca o
40m výše prošla nechávala za sebou spousty odhozených a prapodivně
instalovaných drátů, kabelů, osvětlení, plechovek, dřeva a dalšího odpadu.Přímo
v řečišti byla vybudována hráz

z fošen a trámů jejíž torzo setrvává na původním místě,
většina tohoto materiálu je však vodou posunuta po proudu a v užších či
nižších místech chodby jsou tímto vytvářeny hrázky nové.

Nejvíce naplavených trámů je v nejzažším místě po
proudu. Připadá mi to, že Devátá propast fungovala jako popelnice.

No, abych pouze
někoho nehanil tak taky snad trošku toho co jsme dole viděli a co by snad
jeskyňáře mohlo zajímat. Propast, myslím si, vyčerpávajícím způsobem popsal

Dr. R. Burkhardt ve své knize „Křtinské údolí“, proto bych
si dovolil citovat některé partije z jeho pera a pokusil se doplnit je o
naše pozorování a úvahy.

„Naproti místa sestupu lze vystoupiti na hlinitou
terasu, nad níž se ve stropě síně5 m široké otevírá jícen komínu směřujícího do
neznáma k II. Propasti.“

– tento komín je bombastický a
zcela určitě si říká o vylezení.

„ Po vodě lze proniknout na 60 m, kde se chodba lomí
kolmo doprava a končí periodickým sifonem, značně bahnem zaneseným.Tento
bahnitý zával je vzdálen jen asi 15 m od dna Bockovi „Velké propasti“.

– tento
sifon se nám podařilo překonat, sice po břiše potokem, neboť v některých
místech se strop snižuje na cca 50cm.
Za R.Burkhadem popisovaným polosifonem chodba ještě několikrát zatáčí a ústí do
prostory asi 6 m v průměru a stejné výšce.Na jejím konci je svah závalu
tvořený hrubým štěrkem pokrytým bahnem, jsou v něm znatelné ponory do
potoka, ten pod tímto svahem protéká v závalu, ale z větších kamenů,
co je však důležité, alespoň zezačátku kam je vidět je ve výšce cca 1 m pevný
strop.Ze závalu se ozývá velmi zřetelný hukot vody. Uvážíme-li, že jsme od 60
ti metrové hranice postoupili minimálně o 15m a myslím si, že i dále, mohlo by
se jednat opravdu o suťový kužel závalu z Velké propasti, pro nás
dnes spíše známé pod označením 3.
propast, tato je od I. Poloviny 20.stol. shora zaházená a tedy nedostupná.
Pokud jsou dle map uváděných R.Burkhartem správné hloubky propastí P9 a P3 a
vezmeme li ještě v úvahu spád potoka mezi nimi, což bude činiti zhruba 1m,
pak by rozdíl dna koryta a dna P3 mohl činit zhruba 5-6 m. Dle tohoto usuzuji,
že při dalším postupu vpřed bychom zřejmě P3 procházeli pod jejím dnem.
Vzhledem k tomu, že přístup do nám doposud nejzažšího místa po vodě je
opravdu přes značně malé profily řečiště potoka, případné práce v těchto
partiích P9 budou vyžadovat velmi důkladné zabezpečení vzhledem k možnosti
zaplavení. Voda se v P9 prý zvedá při povodních o 15 – 20 m.

Dále Dr. R. Burkhard píše :
„Postupujeme-li řečištěm“proti vodě“ , povšimneme si vpravo těsně za vstupní
propastí ústí tenkého komínu, pod nímž leží materiál naházený shora.Je to
spodní ústí propasti, v níž objevitelé původně pracovali. Asi o 10 m dále
je nutno podlézti nízký strop polosifonu. Mineme několik odboček a posléze
staneme u sifonu, který brání dalšímu postupu vpřed. Před námi skrývají se
jednak neznámé trativody k Drátenické jeskyni, jednak rovněž dosud neznámé
katarakty Propadání před Výpustkem. Další objevy jsou zde otázkou sestupu za
příznivých podmínek, dlouhého sucha a dnešní nejzazší mez může být daleko
překonána.“ Tolik Dr. R.Burkhardt ke spodní části propasti P9.

Autor ovšem
neuvádí, že nad polosifonem je též ohromný komín, jedná se o vertikální puklinu
kolmou k řečišti propasti v jejíž vzdálenější části od vstupu do
propasti je tento koním, opačný konec pukliny
směřuje směrem do jeskyně, tedy nejspíše k některé zazdívce vedle
krytu.Vzhledem k tomu, že sestup propastí P9 není až tak fre, stálo by za
pokus napojit se na tuto puklinu zevnitř Výpustku a vzhledem k tomu, že
komín i puklina má patřičné dimense i výšku, byl by sestup na řečiště mnohem
snažší. A kdo ví, co by se mohlo ještě objevit v horních partiích komína.

V dnešní
době není průchod polosifonem možný, nebuť vojáci, jak bylo již výše
konstatováno, instalovali v řečišti čerpadlo a postavili umělou hráz. Při
té příležitosti zřejmě ještě zvedli dno potoka za hrází, takže dnes zde máme
sifon. Pro průnik by bylo třeba nazpět prokopat řečiště a odstranit zbytky
hráze. Pak by bylo zcela určitě možno proniknout proti vodě do prostor
popisovaných Dr. R.Burkhartem, tyto prozkoumat a pokusit se o další postup.

Nelze v této souvislosti nepřipomenout fakt, že značný
krok k propojení jeskyně Nové Drátenické a Výpustku jsme již provedli naším postupem za Mramorovou
chodbou v Nové Drátenické a tím vzdálenost spodních pater obou jeskyní
značně snížili. Podle mne nám chybí zhruba 200 m neznámého podzemí.

Pro zpříjemnění
prací a zvýšení bezpečnosti by bylo možno výrazně snížit průtok potoka
v této propasti svedením povrchového řečiště Křtinského potoka do jeskyně
Rudolfky a tím částečně vyřadit z činnosti podzemní odvodnění levé (jižní)
části křtinského údolí, toto by nezůstalo ovšem zcela suchá vzhledem
k přítokům z babické strany.

15.11.2005
Luboš Slabý