by
Už v pátek se za námi stavila vzácná návštěva – jeden ze zakladatelů skupiny Dagmar a její dlouholetý předseda Hugo Havel. Sestoupili jsme do jeskyně Dagmar, kde jsem ho seznámil s nejnovějšími postupy, tedy s pracovišti v Chodbě pionýrů a v Propasti pod Kaplí. Já naopak konečně dostal odpovědi na otázky, které mě již léta ležely v hlavě. Samozřejmě jsme si vyměnili názory "kudy dál", včetně jednoho zajímavého tipu v místě, které je doposud přehlíženo.
Večer jsme zakončili debatou u Němců, kde mi Hugo svěřil svůj osobní archiv týkající se našich lokalit: staré fotografie, mapy, články, pracovní deníky… Až se tím nějak prokoušu, rozjedu skener a postupně vše důležité umístíme na tento web. Již po zevrubném ohledání jsem v dokumentech nalezl mnoho zajímavých informací.
V sobotu bych byl tentokrát na práci sám, ale podařilo se mi poskládat tým ze tří mladých a perspektivních jeskyňářů. Dagmaráci se teď učí chodit o berlích, válí se po nemocnicích a podobně, takže jsem uznal, že je nejvyšší čas pověnovat se výchově nové jeskyňářské generace (aby jednou ten archiv i po mně měl kdo převzít 🙂
Zalezli jsme do Dagmary k Propasti pod Kaplí, ale místo pokračování na jejím dně jsme se pustili do optimalizace těžební trasy, kterou musí všechen vykopaný materiál a kameny ze dna propasti absolvovat až na deponii v Dómu nádob. Šlo především o snížení dna a vyhloubení jakéhosi korýtka v sedimentu v místě, kudy jezdí lódna, aby ji bylo při dalších akcích možné přitáhnout až k ústí samotné Propasti pod Kaplí. Tím se v tomto místě uvolní jeden pracovník a může se přesunout na dno propasti, kde už by se další vzhledem k vzdalující se čelbě hodil. Práce se daří dle plánu a až odpoledne nás zastavuje vápencový blok v samotném ústí propasti (díky němu je průlez do propasti taky tak úzký).
Na povrchu jsme s klukama zašli na menší exkurzi, dali si oběd, nějaká práce na základně a pak v plánu opět Dagmar. Jenže zjišťuji, že jsem zapomněl doma vrtáky. Naštěstí nám náhradní půjčili na Ditrichu (dík Plániváci) a můžeme navečer sestoupit s klubkem prodlužovaček do Propasti pod Kaplí. Následně jsem navrtal všechny přerostlé kameny dříve vydolované ze dna a taky ten blok v ústí propasti. Nakonec vše uklízíme, vytahujeme zase na povrch a usedáme k táborovému ohni.
V neděli se koná čtvrtý sestup do stejných míst a na řadu přichází konečná likvidace všeho, co bylo včera navrtáno. Daří se a jsme poměrně rychle hotovi. Škoda odjíždět z krasu tak brzo, a tak jsme si na závěr víkendu udělali ještě povrchovku po okolí.
Pro příští pracovní akci (až po Speleofóru) na nás čeká na dně Propasti pod Kaplí kupa kamení na odtěžení. Díky mladým kopáčům jsme se i tento víkend kus posunuli na cestě za odhalením tajemství jeskyně Dagmar.
autor: lukas
