by
S nástupem měsíce července nastává mnoho změn. Děti školou povinné si užívají prvních dnů letních prázdnin, jejich rodičové prvních letních dovolených. Začátek července je už několik let obohacen i o dva volné dny státních svátků navíc. Díky Vám, naši věrozvěstové a Mistře kazateli. Letošní rok k nám byl navíc natolik příznivý, že nám tyto dva svátky umístil na konec pracovního týdne, čímž nám nadělil prodloužený víkend. I já jsem využil této možnosti a vyrazil na rekreaci do Josefovského údolí. Sice jsem první tři, stále ještě pracovní dny, odjížděl za prací do Moravské metropole, ale bylo mě tím umožněno strávit kontinuálně dvanáct dní,případně večerů, v milovaném krasu.
Nedělní večer, zpříjemněný bouřkou nad Babickou plošinou se plynule přeloupl v pondělní ráno. Pracovní den uběhl ve velice svižném tempu a s nadcházejícím podvečerem jsem se do tajemného Josefovského údolí vrátil. Cvíli poté jsme se s Kukličem nasoukali do overalů a následně i do Odporného komínu. Cílem této akce byla likvidace onoho vápencového bloku, který v uplynulém víkendu udělal z Kukliče Kyklopa. Nejprve jsme, již po několikáté odstranili ze vstupní vertikály hadici tlakové vody a ovládací kabely, aby nedošly shazovaným kamením úhony. Poté jsme započali s vlastní likvidací onoho drobečka. Pomocí pyropatronek jsme chvíli tento rozdělovali na několik miminek, práci jsme bohužel nedokončili. Malé technické problémy nás bohužel donutily pracoviště předčasně opustit a vrátit se k odpočínku na základnu.
Úterní večer jsem věnoval skutečnému odpočínku, vlastní práce pokračovaly až s úderem odpoledne středečního. Hned po příjezdu jsem pomohl s vykutálením atomového reaktoru typu Werner ven ze základny. Po zbytek prodlouženého víkendu totiž probíhaly zušlechťovací práce na základně. Těchto prací se vzorově ujal Jirka Spousta s nyní již manželkou Efkou a patří jim za to obrovský dík.
Chvíli poté jsem se odebral i do jeskyně, bylo nutno zahnat horko za celý den naakumulované. Spolu s Dančou a Kukličem jsme vyrzili do Velké síně. Danča se dále věnovala pracem kolem Kufru, ja s Kukličem zase kolem Odporňáku. Náše činnost spočívala v poshazování posledních volných kamenů, které ušly při předešlých úklidových pracechnaší pozornosti. V rámci těchto prací jsme provedli i revizi kabeláže a hadicových tahů.
Čtvrtek byl prvním dnem naděleného volna, prvním dnem státního svátku. Raďas si užíval prvního týdne prázdnin a pozval si svého učitele. Tento dorazil i se svou přítelkyní, kamarádem a přítelkyní jeho. Vysvědčení nedopadlo tak hrozně,takže ani "pomsta" nebyla tak hrozná 🙂 . Nejprve strávili nějaký čas prací a s kameny ve Velké síni, pak si dali klasickéMájovkové kolečko i se zpestřením podplavávání Břitu a nové skluzavky za Mapou. Této pacovněexkurzní akce jsem se zúčastnil s nimi a v Májovkách si prohlédl jedno místo, na které mě Raďas upozornil. Tato odbočka se však bohužel nachází pod hladinou aktivního toku Jedovničáku, takže další rekognoskace bude nutná při zavřené Přehradě.
Páteční , druhý sváteční den, byl věnován další rekreaci. Společně s Kukličem, Dančou a hosty Martinem s Pavlou jsme v poledních hodinách vyrazili k Srbskému sifonu. Touto akcí jsme spojili věci příjemné s užitečnými. V rámci rekreace jsme si krásně, hlavně psychycky odpočali a u sifonu dokončili instalaci průtokového měřidla pro Bruta. Při zpáteční cestě jsme vyhledali jedno z dalších perspektivních míst v Proplavané skále, o jehož existenci jsme se dopátrali ve velice nedávné době. Sice žádná "velká jeskyňařina" , kterou mnoho lidí virtuálně žije, ale pro nás, kteří se spokojí i s málem akce velice přínosná a zajímavá.
Páteční večer se začal rozvíjet velice nadějně. žádná jeskyně, žádná tma, žádné bláto. Velice příjemně jsem poseděl s Předsedem. Velice přínosný rozhovor pouze mezi námi dvěma, který nebyl rušen žádnými bláboly byl však přerušen telefonátem od Kolbiho. Tento pobýval již celý týden na Ostrovsku,kde se skupina Tartaros pokoušela vyčerpat Zlý sifon ve Starém Lopači. Práce se sice rozvíjely velice nadějně, ale boužel přišla bouřka s přívalovým deštěm a vody Lopače přestaly stíhat odtékat Šimečkovým sifonem a začaly zaplavovat Zlý sifon. Vyrazili jsme proto těsně před začátkem soboty na pomocnou akci spojenou se záchranou techniky. Velice výstižně toto a i vše kolem celé akce popisuje Štěpán na www.matls.8u.cz/?p=408
Sobota bývá pro mnoho lidí dnem odpočínku. Pro některé jsou odpočínkem i dny všední, ale stále je dost lidí, kterých se tohle netýká. Jirka Spousta ho věnoval daším pracem pro zvelebení základny. Plocha je velká, dlaždic mnoho. Společenská místnost začíná nabývat rysů slušně vypadajícího zázemí. Jirka dělá tuto práci bezisštně,bez dalších postranních umyslů. Chvála mu, i Efce, která mu vypomáhá. Ze severu se vrátili Kolbi se Štěpánem a práce na zvelebení základny se rozjely po zbytek víkendu na plné kolo. Sestava Spousťáci, Kolbi, Štěpán,Předseda, Kuklič když zrovna nepobývá v jeskyni a Šárka dodělávají práce s novou podlahou, vyrábějí se nové lavice, věci se stěhují zpět do základny. Výsledek dopadl víc než výborně. Společenská místnost září novotou, posezení a zábava tam budou velice příjemné. Až se vůbec nebude chtít odcházet do tmy a bláta ponuré sluje 🙂 .
My, co nemáme jak pomoci, vyrážíme do jeskyně.Danča pokračuje ve svých zvelebovacích pracech ve Velké síni, já s Kukličem do Odporňáku. Opětovně se věnujeme Kyklopskému bloku, který se nám tentokrát daří rozdělit na několik menších. Zbytek vyhraněného času věnujeme pracem na čelbě a dokud nám to akumulátory dovolí, pomocí patronek dále rozšiřujeme koncovou puklinu. Poté se vydáváme k odpočínku, usušení a nabytí akumulátorů na základnu.
Ve večerních hodinách vyrážíme do jeskyně znovu. Tentokrát mě a Kukliče doplňuje Raďas. Vyrážíme do Staré BS, do prostor za Mapou republiky. Týden předtím jsme do těchto míst dotáhli hliníkový skládací žebřík, abychom nakoukli do doposud nezkoumaného komínku v těchto místech se nacházejícího. Tento nás natolik zaujal, že jsme se rozhodli mu v budoucnu věnovat některou z volnějších chvil. ytato sobotní večerní akce byla proto věnována jeho vystrojení lanem, aby se žebřík používaný při údržbových pracech mohl vynést z těchto blátivých prostor. Toto jsme také učinili a zbytek noci věnovali virtuálnímu jeskyňaření na základně.
Nedělní, poslední den rekreace jsme do jeskyně vyrazili s Kukličem a Dančou. Místem naší odpočínkové výpravy se protentokrát stala nadějná chodbička za Mořským okem. Tato směřuje do míst studny za Kotou 314 a její prolongace by mohla velmi významně napomoci při řešení této dlouholeté otázky. Pomocí pyropatronek jsme nejprve rozšiřovali korozní kanálek ve dně této chodby, abychom usnadnili průtok sedimentu při plavení uvolněnému. Zbytek času, vyhraněného pro tuto akci jsme věnovali transportu volných kamenů z vlastní čelby do míst, kde jejich přítomnost nebrání dalšímu postupu. V úplném závěru akce jsme ještě pšipravili kotvení po celé délce oné chodbičky a přístupové chodby od Kaňonů k bezpečnému zavěšení ovládacích i silových kabelů potřebných pro prolongační práce.
Po ukončení této poslední, rekreační , akce jsme odjeli do své domovské hospůdky k dalšímu odpočínku před dalším krasotýdnem, abychom i přes nepřejícnost a osobní zášť nejeskyňařijících " jeskyňářů " přepsali tabulky prvenství.
autor: Hadař
