by Motýlky není potřeba představovat. Jedná se o tzv. „anomální“ uzly, které slouží k excentrickému zatěžování. Používají se pro budování lanových zábradlí, stěnových traversů, k vícebodovému kotvení (s možností volby primárně zatěžovaného kotevního bodu), k vyloučení poškozeného úseku lana z lanové cesty a mnoha dalším účelům.
Nejčastěji používanými motýlky jsou motýlek (často označovaný jako jednoduchý motýlek) a horolezecký motýlek (občas označovaný jako alpský motýlek). Ti zkušenější ještě znají jugoslávského motýlka, který ač nejlépe vypadá, se po zatížení nejhůře rozvazuje.
Zatímco u jiných uzlů se jejich vícenásobné varianty používají běžně (například osmičkové oko je stále častěji nahrazováno dvojitým osmičkovým okem), vícenásobní motýlci bývají opomíjeni. Přitom je to škoda, neboť mají co nabídnout.
Dnešním tématem jsou dvojití motýlci. Těmi nejběžnějšími jsou dvojitý motýlek, dvojitý horolezecký motýlek a dvojitý horolezecký motýlek protilehlý.
Význam dvojitého motýlka i dvojitého horolezeckého motýlka (dále jen dvojitý motýlek, souhrnně pro obě varianty) spočívá ve zdvojení oka motýlka. To je přínosem v případech, kdy ukotvené lano je nadměrně zatěžováno anebo lanový úsek překonává větší počet lezců. A to nejen z pohledu snížení případného poškození oka lana v kontaktu se stěnou či karabinou (kontakt je rozdělen do dvou ok), ale i z důvodu snazšího rozvazování uzlu po zatížení.
Rovněž umožňuje kotvení do dvou kotevních bodů (ať už umístěných vedle sebe nebo nad sebou), případně zatížení rovnoměrně rozložit mezi dva kotevní body (což může mít význam třeba při nadměrném zatížení například při transportu zraněného v místech, kde se kotvení netěší příliš velké důvěře byť třeba proto, že jsou použity SPITy a jsou zatěžovány axiálně).
Dále mohou být navázány přímo na nějaký prostředek, ať už třeba na otočný závěs (obrtlík), kladku anebo na kotevní oko (v místě kotvení se nejprve oko přiváže na lano a teprve poté se oko přišroubuje do závitu ve stěně) atp. Tento způsob použití může být užitečný zejména:
- při nedostatku materiálu (například když není dost karabin, které by se mohly použít jako spojovací článek mezi lanem a dalším prostředkem),
- v případech nutnosti použití dalších prostředků i přesto s potřebou maximálního zkrácení délky řetězce (přinejmenším zkrácením o délku karabiny, která by spojovala lano s prostředkem),
- na akcích zpřístupněných veřejnosti, kdy s ubráním spojovacích článků (otevíratelných karabin) přímé provázání eliminuje rizika spojená s nesprávným zapojením prostředku či karabiny, nehledě na snížení rizika ztráty (zcizení) jak karabin, tak prostředků samotných,
- při nouzovém zvedání břemen (či napínání lana usnadňujícího třeba přebrození vodního toku), kdy s výjimkou lana nebude žádný další lezecký materiál a bude snaha eliminovat tření „textilu o textil“.
Největší pozornost si však použití dvojitých motýlků zaslouží v případech, kdy dojde k poškození části lana. K vyloučení poškozeného úseku používá motýlka téměř každý. Mnozí pak ale vzniklé oko (naprosto zbytečně) nepoužívají k tomu, aby se do něj při překonávání uzlu zajistili, a zdlouhavě pro jištění užívají slaňovací brzdu při výstupu nebo blokanty při sestupu. Uvázání dvojitého motýlka (dvojitého horolezeckého motýlka) tento problém odstraní, neboť přítomnost druhého, „nepoškozeného“ oka umožňuje připnutí odsedací smyčky do nezpochybnitelného bodu.
A co protilehlé vícenásobné motýlky?!? Ty budou tématem některého z příštích článků…
Závěrem: používání vícenásobných motýlků je naprosto dobrovolné. Nikoho k jejich používání nenutím a nikomu je nevnucuji. Pokud někdo chce užívat jednoduché motýlky anebo třeba jen osmičkové oko, je to jeho/její volba. Smyslem tohoto článku je pouze ukázat další možnosti použití některých variant základních uzlů a tím dát čtenářům možnost volby, zda zůstanou u zavedeného, či zda zkusí něco jiného.
Obrázky:
