by
V půli října jsme se v krasu sešli v komorní sestavě, ničemu to nevadilo, nebyla v plánu žádná velkolepá bádačka, spíš byl prostor na dodělávání takových drobností. V sobotu se povrchové družstvo pilně připravovalo na zimu – vyčistili venkovní ohniště od popela a hlavně se štípalo dřevo. Z této party se po obědě oddělilo podzemní družstvo (Honza a já), zalezli jsme do Dagmary a nejdřív slezli do Dómu konce ke komínu, který jsme v létě nově vystrojili.
V komíně v zadní části Dómu konce jsme na nové kotvení instalovali taktéž nové lano a stáhli jsme z komína teď už nepotřebný starý rezavý žebřík. Už má svou životnost za sebou a přišlo nám zbytečné vyrábět do tohoto slepého komína nový. Teď už se nahoru dostanete jedině po laně. Z Dómu konce jsme se vrátili pod Jezevčí síň a pokračovali v úpravě trasy pro lanovku, tedy prohlubovali jsme místa, kde kýbl pověšený na lanovce drhne o dno.
V neděli jsme ve trojici Martin, Staňa a Matouš odvozili zbytek kamení od vchodu do Dagmary na deponii k lesní cestě. Pak přišly na řadu hrábě a urovnání hlíny z jeskyně deponované před jeskyní do rovinky tak, aby splynula s lesním terénem. Bylo potřeba to udělat ještě před zimou, než hlína zamrzne. Přes zimu si to trochu sedne u bude připraveno na ještě větší objem sedimentů, který sem z jeskyně díky lanovce příští rok vytaháme.
Před koncem víkendu stále zbylo trochu času, který by se dal v krasu nějak rozumně využít, proto jsme s Honzou zašli ještě do jeskyně U Jedelské cesty a stabilizovali chybějící měřické body v koncové části jeskyně. Polosifon byl bez vody, takže se nám podařilo dostat až na současný konec jeskyně a po splnění úkolu opouštíme kras.
autor: Maty
