by Kořeny Speleologického klubu Brno – Jeskynní kniha 1944-1945
Milý čtenáři,
ke studiu se ti dostává významný informační zdroj – Jeskynní
kniha /Záznamy o exkurzích v Mor. krasu/ – z července 1944 až ledna
roku 1946, který upomíná na samotné počátky Speleologického klubu Brno. Významnou
úlohu při založení této klíčové poválečné speleologické organizace, která
sehrála klíčovou roli v poválečném období při výzkumu Moravského krasu,
byl nesporně Antonín Boček. Jde o postavu historicky nedoceněnou a vedle
známého Karla Absolona neprávem opomíjenou. Byl Absolonovým vrstevníkem, stál
např. při klíčových objevech Punkevních jeskyní i Kateřinské jeskyně, jako
významný člen české Jeskynní sekce Přírodovědného klubu v Brně. Jeho
nekonfliktní vystupování mu umožnilo udržovat i výborné vztahy s německými
speleology ve střední a jižní části Moravského krasu. Odrazilo se to na obsahu jeho
oblíbeného průvodce po celém dnešním Moravském krasu, který vyšel v letech
1922 a 1928.
V těžkých válečných letech svojí osobou zaštítil velmi
aktivní speleologickou činnost, kterou vykonávala řada zejména mladých
speleologů – známých též jako Bočkova skupina. Jejich činnost byla směřována
zejména do Sloupských jeskyní, ale významně se prosadili také ve středním krasu
objevem Jestřábí skály a jeskyně Nad Švýcárnou. V této době se krasem
potulovala řada mladíků jeskyňářského, horolezeckého či trampského zaměření a
jejich usměrnění zkušeným speleologem A. Bočkem bylo velmi klíčové.
Vzniklo
činné jeskyňářské jádro, které plynně navázalo bohatou poválečnou činností
v Moravském krasu a pochopitelně také založením Speleologického klubu
Brno, ke kterému se okamžitě po válce přidali v podstatě všichni zájemci o
moravskou speleologickou činnost. Klub téměř okamžitě reagoval i spoluzaložením
kvalitního publikačního media – časopisu Československý kras, kde byla válečná
činnost „za čerstva“ publikována. Válečná činnost Bočkovy skupiny tak sehrála
významnou roli pro poválečnou speleologii. Problematická válečná doba
kupříkladu odsekla od Moravského krasu Karla Absolona tvrdou úřední persekucí. Turisticky
nepřístupné jeskyně byly ve správě dřívějšího předsedy německého Verein für
Höhlenforschung (Spolku pro výzkum jeskyní) A. Zlamala, se kterým měl ale A.
Boček velmi dobré předválečné vazby, na rozdíl od K. Absolona. Zatímco němečtí
speleologové umírali na vzdálených frontách, česká speleologie nabírala ke
konci války na síle. Poválečným odsunem německého obyvatelstva skončila dvojí jeskynní krasová činnost – česká a
německá a Speleologický klub v Brně v podstatě v běhu převzal
výzkumnou činnost i po německých výzkumnících.
Jeskynní kniha /Záznamy o exkurzích v Mor. krasu/ je
významným zdrojem pro pochopení vzniku Speleologického klubu Brno a doufáme, že
poslouží k dalšímu bádání.
Z pozůstalosti pozdějšího předsedy Speleologického
klubu Brno Přemysla Ryšavého jej pro badatelskou veřejnost zachránil a poskytl
Franci Musil ml., naskenoval jej a úvodník napsal Martin
Golec (ZO ČSS 6-01 Býčí skála) a technickou podporu pro umístění dat na webu www.jeskynar.cz,
sekce Speleohistorie provedl Jaroslav Šanda – Krtek (ZO ČSS 6-28 Babická). Meziskupinová
spolupráce je pro uveřejnění tohoto dokumentu velmi příznačná a odkazuje na
společný původ všech krasových skupin pod hlavičkou Speleologického klubu v Brně,
dnes ČSS.
autor: krtek
