Dubnové počínání na Myotisu


Během uplynulého
měsíce se za našich služeb nic zásadního neodehrálo, ovšem v krasu jsme se
někdo otočili téměř každý víkend.


A nejen v Moravském,
protože hned první dubnovou sobotu 2.4.2016 odstartovala návštěva Zbrašova a
Hranického krasu.


V dubnu se
otevírají Zbrašovské Aragonitové jeskyně pro veřejnost, tak jsme samozřejmě
nemohli vynechat prohlídku. Taky proběhl průzkum menších jeskyněk podél
chodníčků ve stráni pod správní budovou.

 


Já, Alda a Dušan
dojeli vlakem, takže jsme si udělali vycházku do Hranic cestou necestou. Přece
nepůjdeme 300 metrů obcházet Bečvu přes most, když ji můžeme přebrodit že?


Po cestě nebyla
vynechána opravdu zážitková jeskyně U Tratě (díra do země s prostůrkou 2×3 m),
Hranická propast, zřícenina Svrčov a vyhlídka U sv. Jana. Jo a taky ještě
hospoda 🙂

 


V Hranicích se
loučíme s Dušanem a Já s Aldou jedem na boudu do Vilémek.


Následující víkend v
sobotu 9.4.2016 proběhlo na Myotisu školení jednolanové techniky.


Přijelo mnohem víc
lidí, než bych čekal. Ne kvůli školení, ale taky máknout do jeskyně. Objevil se
tu i Čerčil s Bohoušem, Alda, Martin, Helena od Aldy a asi 4 další návštěvníci.

 


Dopoledne proběhla po
dlouhé době pracovní akce na Agrisu. Já se neúčastnil, protože školení bylo
domluveno na 14. hodinu odpoledne a já mohl dorazit až na školení. Kluci přišli
z Agrisu zmáchaní, jak když princ Velen zapíchl Mrakomora, protože odněkud ze
závalu se provalila nějaká naakumulovaná voda. Většina lidí byla v tu chvíli
dole, tak je to tam trochu propláchlo. Asi to mohl být docela zážitek. 🙂


Po druhé hodině
dorazili na základnu.


 Školení pro nás Aleš domluvil u kamaráda
Zdendy, který je armádní záchranář. Někteří jsme to potřebovali jako sůl.
Nejvíc asi já a Martin, protože na laně jsme se zatím moc nepohybovali.
Proběhla nějaká teorie, popisování vybavení a zásady bezpečného pohybu na laně.
Teda dokud se do toho nevložil Bohouš a nezačal hájit svoje vlastní metodiky
lezení a jeho vlastnoručně vyrobené vybavení nepodléhající certifikaci. 🙂


Po teorii, jsme šli
slaňovat nanečisto do parčíku před základnou, kde ještě byla možnost stát
nohama na zemi a navečer odjíždíme absolvovat praktickou část na vystrojenej
trenažér na Býčí Skálu.

 


Dalo mi to hodně.
Konečně se mi na laně někdo věnoval a říkal správný postupy, jak se má co
dělat. Byla možnost si vyzkoušet klasické přepínky, kousek vodorovného traverzu
(nebo spíš takovej průvěs), překonávání uzlu a podobně.


Na neděli Helča
domluvila pro zájemce exkurzi do Barové jeskyně.


Třetí dubnový víkend
se na Myotisu nedělo nic. Byl jsem na sobotu zvanej ke speleohistorikům na
bečku Zuzky. Zváno bylo více Myotisáků, ale z různých důvodů neměli možnost
dorazit. Jel jsem tam už v pátek a při té příležitosti se s nimi účastnil
úklidu Moravského krasu. Sbírali jsme odpadky podél silnice na trase Ochoz – Hostěnice.
Nasbíralo se asi pět pytlů odpadků. Čekal jsem, že to bude horší.

 


Po úklidu nešlo
vynechat návštěvu restauračního zařízení Pod Hádkem, kde jsme se nakonec sešli
všichni účastníci úklidu. Odpoledne už vypukly přípravy na večerní
narozeninovou párty, která byla perfektní. Sešlo se ke dvaceti lidí z nějakých
šesti skupin a bylo veselo. Žvanilo se, opejkalo, békalo se a chlastalo.
Zezačátku pohodově a klasicky u ohně, ovšem v raních hodinách se do kytar
opřeli Reprák s Kučou a to byl teprve námrd přátelé. Ti dva řezali do kytar, že
struny praskaly a všichni jsme z plna hrdla řvali songy od Záviše, Tiché dohody
a všechno možný. Náhle jsem ztratil hlas 🙂


V neděli nás Hadař
naverboval na Býčí Skálu. Mě, Zuzku a Béďu z Ochozské. Protáhl nás Kokosovou
chodbou a proběhl vážný pokus nacpat se do objevu v Citrónové chodbě. Máme
alespoň novou informaci, že za průlezem je asi 8-10 m hluboká úzká propástka,
která vypadá lezitelně, ale bál jsem se tam proklouznout. Je potřeba se nacpat
do úžiny na hranici průleznosti, zlomit se do pravýho úhlu a vpadnout přímo do
propástky. Morál mě tam nepustil, protože nevím jak bych to lezl zpět. Ale byla
to prča.

 


Jsme přece v Bejčině
a exkurze nemůže končit suchým overalem. Hadař nás tedy dotáhl ke Břitu, kde už
samotný ponor pod vodu namotivovala asi Zuzka. No a když už do toho šli ti dva
dobytci z jihu, tak nebudu kazit srandu a potopil jsem se taky. Po exkurzi a
kořalce jedem domů.


Jak lépe zakončit
článek než speleofórem. 22-24.4.2016 se uskutečnilo dlouho očekávané jeskyňářské
setkání ve Sloupě. Účast Myotisu byla silná: (Já, Aleš, Semišák s Patricií,
Bohouš, Dušan, Martin, Martina, Lukáš, Laďa, Fox, Adam…). Jestli jsem na
někoho zapomněl, tak se omlouvám.


Pátek posloužil
hlavně jako aklimatizační den. Bylo potřeba se dostat na tu správnou hladinku

 


V sobotu jsme se
rozjeli každej někam jinam. Já si půjčil klíče od Vintok, Bohoušek si zajistil
klíče od Společňáku a jeli jsme strávit část soboty do jeskyně. Semnou šli
ještě tři lidi. Zuzka (6-26), David (6-07) a ještě nám Kuba přidělil jednoho
zájemce, který už nevím jak se jmenoval. Omlouvám se, jestli to čteš, tak se
ozvi a doplníme tě:-). Samozřejmě exkurze nebyla zadarmo a dostali jsme za úkol
spustit nějaký betonový pažnice dolů do jeskyně. Exkurzi i pracovku všichni zvládli
bez zaváhání.


Po návratu už to ve
Sloupu vřelo. Hlavní atrakce Tišnovská róra byla v obklopení zájemců. Užil jsem
si ji taky dostatečně. Řekl bych. :-). Odpoledne jsem ještě skouknul přednášku
o Mexiku a expedici Medúzu a posléze už následovala kulturní zábava.
 


V neděli se opět
Myotis roztrhal do více skupin. Alda měl nachystanou exkurzi do Skleněných dómů
v Punkevních jeskyních a Fox prováděl partičku do Rudického propadání.


Já, Aleš, Lukáš,
Bohouš, Martin a Dušan jsme upřednostnili slaňovací akci do Skleněných dómů.

 


Však proto taky probíhalo školení v SRT před dvěma týdny, tak by byla škoda
toho nevyužít. Byla to třešnička na dortu. Jedna z nejlepších exkurzí co jsem
kdy absolvoval. Výzdoba úplná fantazie. Nebudu to tady nijak básnit. To je
prostě potřeba vidět.

 


No a duben utekl jak
voda. Nestačil jsem ani vystřízlivět od posledního článku a měsíc je v prdeli.


Příští
společná akce bude asi v půlce května v Beskydech. Jestli bude o čem psát,
tak zas vybliju nějakej článek. Zatím zdar.

 

Fotky ze Speleofóra a ze Skleněných dómů na rajčeti: 

trtislav.rajce.idnes.cz/Speleoforum_2016_a_Sklenene_domy_v_Punkevnich_jeskynich/

autor: admin1