by Celý víkend se točil kolem Setkání jeskyňářů, které se letos konalo netradičně přímo v Moravském krasu a jehož organizaci si vzala na triko skupina Myotis. A už od pátečního zahájení bylo jasné, že Myotisáci nic nepodcenili, nabídka exkurzí byla bohatá, zázemí u hřiště perfektní, catering neměl chybu a obsluha za barem byla tak výkonná, že ten víkend stačilo jen zahlédnout ceduli "Vilémovice" a už měl člověk půl promile v krvi. Ale ani toto všechno některé jedince nezlákalo od práce v Jedelské ventarole, takže se celý víkend nejen exkurzovalo, ale také bádalo.
Krteček, Kača Zelená a Boris už v pátek pokračovali v Jedelské ventarole v zahlubování Velkoopatovické propasti (VOP), vytahali a na kolečkách vyvozili standardní porci hlíny. VOPka tak byla prohloubena v plném profilu o celý metr a dosáhla hloubky 12 m.
V sobotu se Dagmaráci rozprchli po exkurzích (Agris, Člupek,…). Jednu exkurzi jsme dokonce vedli – naplánován byl průchod Ostrovským žlebem od Kaštanu zpátky do Vilémovic s návštěvou všech menších, málo známých, či úplně zapomenutých jeskyněk, které se po trase nacházejí. Busem jsme se přesunuli na křižovatku u Kaštanu a začali exkurzní v první jeskyňce, v Jedelské ventarole. Tam jsme se potkali s pracovní četou (stejná sestava jako v pátek, jen Borise nahradil Tomáš), která pokračovala v zahlubování VOPky. Poté jsme pokračovali přes jeskyně U Jedelské cesty, kolem Feryho tajné, prolezli jsme Čtvereček, V panském klínku, Panáčkovu, Vandráckou….. a úplně poslední byla jeskyně Smrtní. Návrat do Vilémovic v podvečer byl tak akorát, že jsme stihli večerní program, jídlo, oheň, kapelu a další maraton na baru. Na večerní část programu už se přidali i makáči z Ventaroly se zprávou, že dnes postoupili o další hloubkový metr a Velkoopatovická propast překonala hloubku 13 m.
V neděli se nám podařilo dostat do skupiny mířící do Nagelovy propasti ve Sloupských jeskyních. Tak to byla teprve paráda! Nešlo jen o prosté slanění, Kocour měl trasu vystrojenou přes různá boční okénka a propástky s finálním slaněním hlavní šachtou, nemělo to chybu. Dole jsme se podívali proti proudu k přítokovému sifonu z Wanklových jeskyní, poté na druhou stranu k odtoku – Wanklovu jezírku. Měli jsme ohromné štěstí na příznivé vodní poměry, hladina jezírka byla několik metrů pod normálem a bylo možné si prohlédnout neuvěřitelně tvarované a barevné struktury ve stropě Wanklova jezírka, která jsou běžně skryté pod vodou. Návrat na povrch proběhl přes Stupňovitou propast po Absolonově žebříku.
Nás ve Sloupu po exkurzi čekal ještě jeden pracovní úkol, na žádost CHKO MK jsme slanili do Propástky III. vchodu SŠJ uklidit tyto prostory od naplaveného domovního odpadu. Pohled to nebyl nijak hezký, ale ani nic tragického, co by se nedalo za necelé 2 hodiny uklidit. Celkem jsme z Propástky vytahali a z jeskyní vynesli 5 pytlů odpadu (petky, plasty, sklo) + jednu velkou pneumatiku.
Paralelně dnes proběhla menší pracovka v Jedelské ventarole – byla udělána jedna pokusná rozrážka k pravé stěně jeskyně pár metrů za vchodem, ale po 7 kolečkách byl tento směr vyhodnocen jako neperspektivní. Taky bylo očištěno ústí VOP a byla tak odhalena jedna zajímavost – ve skalním dně hlavní chodby vede korýtko směřující do VOP, patrně dřívější přítok do propasti, a je vyplněno velkými kusy droby (některé až 20 cm). Toto zjištění je v kontrastu s tím, že v doposud odhalené části propasti už žádné droby vykopány nebyly. Jsou to další cenné informace, které pomalu odkrývají, jak jeskyně vznikala a jak byla postupně zase zanesena.
Víkendy byl tedy plodný na všech frontách a my ještě jednou děkujeme skupině Myotis za fajn setkání.
autor: Maty
