by
V Demänovské dolině se letos začátkem března konala již poněkolikáté velká týdenní bádací akce, letos i s naší účastí. Rádi jsme přijali Mirovo pozvání na "Expedici Demänová" a za skupinu Dagmar jsme se zúčastnili Ari a já. Byť ne na celý týden, ale aspoň na víkend plus pondělí k tomu. V pátek večer dorážíme na speleodomec v Demänovské dolině, zabydlujeme se, urveme pro sebe na podlaze kousek místa na spaní a postupně se vítáme s dalšími účastníky. V sobotu ráno vyrážíme bádat.
Jdeme do jeskyně Pustá, stoupáme do zalesněného svahu, brodíme se sněhem, sluníčko svítí, krásný den. My si ho ale dlouho neužíváme a brzy mizíme pod zemí. Do podzemního systému vstupujeme přes část zvanou Psie diery. Jde o propasťovitý horní vstup do jeskyně Pustá a mocný průvan ve vchodě prozrazuje, o jak rozsáhlou jeskyni jde. Kousek za vstupem se dostáváme na hlavní pracoviště tohoto bádacího týdne. Jedná se o sondu kopanou v hypotetickém pokračování hlavní chodby s možností objevit rozsáhlé horizontální patro, které v této úrovni a části Demänovské doliny zatím chybí. Sonda je skutečným veledílem – pod strmě klesajícím stropem je ve štěrcích prohrabováno další pokračování stále hlouběji do masivu, boční stěny se musí průběžně pažit, aby sypký štěrk nezasypal pracanta na čelbě a zajímavý je i způsob vytahování plechové vaničky, kdy se v hlavní chodbě zapřáhne za tažné lano aspoň 5 jeskyňářů, ti se rozběhnou chodbou dále do jeskyně a vanička je tak celých 30 m k deponii vytažena po prudkém svahu neskutečnou rychlostí. Pracant sedící při trase vaničky a usměrňující ji, aby se nezachytla, si musí dávat bacha, aby se náhodou nezachytla i za něj, patrně by byl vytažen na deponii taky, aniž by si toho tahači vůbec všimli 🙂 Po pracovní akci se Miro nabídl, že nás vyvede ven z jeskyně spodním vchodem. To znamená projít sice mnohem delší úsek v podzemí, ale vylézt jen kousek od speleodomce. V Pusté jsme nikdy nebyli, takže jsme si ji rádi prohlédli a bylo na co koukat – ohromné prostory, nádherná výzdoba, slanění impozantní 90 m hlubokou propastí, návštěva řečiště podzemní Demänovky… viděli jsme stále jen zlomek této mnohakilometrové jeskyně, ale byli jsme nadšeni. Vylézáme ven spodním vchodem, který vzduch mohutně nasává a vstupní štola je tak do hloubky mnoha metrů obalena ledovou námrazou.
Na speleodomci si dáme teplé jídlo a protože večer je ještě dlouhý, využijeme nabídky a přidáme se k exkurzi do Demänovské jaskyně slobody. Shrnu to jednoduše – výzdoba v jeskyni byla tak nádherná, že se nás vícero shodlo, že tak krásnou veřejně přístupnou jeskyni jsme ještě asi neviděli. Na závěr si přidáváme návštěvu další části systému – Demänovskou jaskyňu mieru. Jeskyněmi dostatečně ukojeni se vracíme na základnu.
V neděli byl program obdobný, opět Psie diery a tahání lódny z 30 m dlouhé sondy. Makalo se celý den a deponie za ty dva dny pěkně narostla, na konci týdne tu bude asi hodně velká hromada. V průběhu akce se lidi prostřídali, došly čerstvé posily, takže se tahalo dlouho do odpoledne. Zítra je to tu pro nás dva poslední den, tak se hlásíme na pondělí do pracovní skupiny mířící do Jaskyne v Sokole, ať vidíme z Demänovské doliny ještě něco dalšího.
Už samotná pondělní cesta k jeskyni byla krásná. Procházíme tunelové jeskyně, torza starého jeskynního patra, výhledy na Ďumbier a okolní vrcholy Nízkých Tater jsou také parádní a ve vchodu do jeskyně náš čeká spousta ledouchů. Fotíme, nedá se odolat.
Po převlečení zalézáme do jeskyně na pracoviště, 2 lidi končí na čelbě, zbytek vytahuje a vysypává. Zajímavostí jsou valouny slepené z žulového písku, většinou pravidelného kulatého tvaru, některé velké jako fotbalový míč. Několik se jich tu válí, asi vyhrabané někdy dřív a i my jsme jich pár v hlíně vykopali. Co je ještě zajímavější, tak postup na pracovišti. Po ukončení těžby je totiž možné škvírou pod stropem nahlédnout do dalšího pokračování, prostor se zvětšuje, ještě odhadem nějakých patnáct lóden a bude možné prolézt dál… My tu dnes ale končíme, tak aspoň Lubošovi navečer na speleodomci doporučuji, ať sem jde zítra na pracovku, že to vypadá vážně dobře (a on se tam v úterý krásný objev skutečně podařil 😉
Vůbec se nám odsud v pondělí večer nechtělo, odjíždělo se nám hodně těžce a tiše jsme záviděli všem, kteří tu zůstanou ještě celý týden. Kombinace skvělé party lidí, které jeskyňaření skutečně baví, a všech těch podzemních krás, co se v Demänovské dolině nachází, udělala pro nás tuto akci nezapomenutelnou. Tak jsme si slíbili, že příští rok musíme vyrazit na celý týden. Děkujeme, že jsme se mohli zúčastnit.
Na webu Speleohistoriků je od Zuzu zápis z celého týdne se spoustou Lubošových fotek, informace o expedici se určitě brzy objeví také na webu JK Demänovská dolina.
autor: admin1
