by 
Po společné domluvě byly další práce na Mlhově závrtu dočasně pozastaveny. Prvním důvodem je blížící se zima a představa kopání a dřevení v mrazu nikoho nepřitahuje. Druhým (hlavním) důvodem bylo přesunutí našeho úsilí do III. propasti jeskyně Dagmar. Deficit podzemních vod způsobil, že trvale zatopená propast je téměř celý rok bez vody a nám se tak nabízí jedinečná příležitost pokusit se za ni dostat bez nutnosti čerpat vodu z nějakých 65 m. Bezvodý stav by měl vydržet minimálně do března. Do té doby může Mlhův závrt počkat, vše je zadřeveno, takže by měl přečkat zimu bez úhony.
V sobotu dopoledne tedy zahajujeme práce na novém projektu – překonání propasti III. Na začátek by bylo nejlepší přiblížit, o co že se to tam dole vlastně budeme snažit. Než se začne cokoliv dělat přímo ve III. propasti, je nutné vyřešit 3 problémy: přístup na dno, zabezpečení staré výdřevy ve II. propasti a vytvoření prostoru pro deponovaný materiál. V současnosti je III. propast přístupná jen po laně a navíc úzkou skalní puklinou – pro další bádání nepoužitelný vstup. Druhý průlez do III. propasti se nachází na dně II. propasti a je zatarasen vkleslým bahnem. Tato spojnice obou propastí bude rozhodně praktičtější pro další bádání, takže se bude muset znovu prokopat.
Nad problémem s ukládáním materiálu jsme hloubali několik měsíců, až jsme se utvrdili v tom, že jediným reálným řešením je přepažit II. propast železobetonovou hrází a za ni vše sypat. Taková hráz už tu je (ale ze dřeva a v havarijním stavu), pozůstatek prací, kdy se dno propasti zahlubovalo a byla objevena zmíněná spojnice do III. propasti. Nová přepážka se umístí kus před původní dřevěnou, vzniklý prostor mezi nimi bude postupně zasypán a zlikviduje se tak hrozba jejího rozpadu. Novou hráz bude navíc možné podle potřeby zvyšovat a dále tak poroste prostor pro deponovaný materiál.
Postup prací by měl být následující:
1. postavit novou hráz
2. odstranit nebezpečné kameny na dně II. propasti
3. prokopat spojnici obou propastí a zajistit tak přístup do propasti III
4. zahloubit dno III. propasti v místě propadu
5. zdokumentovat objevy 🙂
Právě tuto sobotu jsme zahájili první fázi. Úkolem bylo připevnit na stěny propasti ocelové profily, které budou držet železobetonové pažení. Proto jsme museli dotáhnout ze základny až na dno propasti šťávu pro vrtačku a flexu a dopravit tam i potřebné nástroje a materiál. V sedmi lidech šla práce svižně a bez větších komplikací. Profily jsou ukotveny na svých místech, sklízíme prodlužovačky a už ve 14 hod. je vše hotovo, smotáno a vyneseno na povrch. Že to půjde tak rychle nikdo nepočítal, takže tu zatím nemáme k dispozici betonové pažníky a vymýšlíme náhradní program.
Nejvhodnější se jeví pracoviště pod Kaplí. Po vynikajícím václavkovém guláši byl sice trochu problém donutit potřebný počet lidí, aby skutečně do jeskyně odešel, naštěstí se to podařilo. Pod Kaplí to jde velice těžko. V horizontálním pokračování pukliny se liťáky přiblížily natolik, že již není možné pokračovat dál bez násilného rozšíření. Více ale láká dno, kde je stále možné odtěžovat hlínu promíchanou se sintrem a sintrovými úlomky. Pokračujeme tedy kolmo dolů. Práce je to zdlouhavá, než se naplní lódna, vytahovači/vysypávači nahoře zatím vychládají.
Po odtěžení osmi lóden přichází seshora z Dómu nádob prosba k ukončení akce. Ještě na poslední chvíli si před odchodem nakopávám materiál napříště – trochu sintru, jeden kámen….. a pod ním úzká volná škvíra mezi dalším kamenem a liťákem! Návrat na povrch je okamžitě přerušen a všichni se vrací na své pozice. Vykopeme další porci sintru a pak už pod nohama rozebíráme 3 do sebe zaklíněné kameny – špunt. Pod nimi se otevírá dutina 0,5 m hluboká, na jejím dně sediment opět přiléhá ke stěnám. Liťák je zde poteklý čistě bílými žilkami sintru. Největší z kamenů odebraných ze stropu dutiny má ze spodní strany narostlé krápníky, prostůrka tu bude už dost dlouho. Z miniobjevu máme samozřejmě velkou radost. Ano, je to jen půl metru volného, ale po tolika akcích, kdy jsme se pracně probíjeli přes nespočet sintrových desek a sesintrovaných kamenů, je to konečně jasný signál, že tudy vede cesta. Více snad napoví další akce tady. Foťák jsem dole neměl, takže pár obrázků příště.
A to už bylo ze sobotního bádání skutečně vše. Na povrchu se k nám přidává Libor od Plániváků a společně se přesunujeme k Němcům zapít dnešní vydařený den a probrat, kde se co po krasu děje. V neděli využíváme jeden z posledních nádherných podzimních dnů k procházce po Ostrovské plošině. Děkuji všem zúčastněným, udělal se kus práce.
autor: lblazek
