by Třetí rok po sobě se vydáváme společně se členy JK Aragonit a OSS Ružomberok na Istrii trochu si přismahnout ta naše bílá jeskyňářská těla na mořském pobřeží. Hlavně nás ale lákají rozpracované lokality, kde to navíc podle posledních informací vypadá velice slibně. Poprvé jsme na Istrii byli na přelomu září a října, podruhé začátkem června, tentokrát jsme trefili střed sezóny a parné léto v plném proudu, krajina byla vyprahlá, vegetace suchá a jeskyně byli ideálním místem pro zchlazení.
Vyrážíme v pátek večer, dálniční známky kupujeme na naší zakleté benzínce (ano, opět se autu nechtělo na tak dalekou cestu a muselo to dát najevo okamžitě po nalepení všech známek). Nakonec se vše v dobré obrátilo a v sobotu v ranních hodinách dorážíme na Istrii. Už toho moc nenaspíme, vítáme se se Slováky a po snídani vyrážíme na první lehčí akci do propasti Baredine II. Mělo jít spíš o kontrolu stavu sondy, ale když už jsme tam byli a zjistili, že je v pořádku, tak jsme taky chvíli kopli a odtěžili hlínu z jejího dna. Víc času jsme si na tuto jeskyni už v programu nevyhradili, primárně se přijelo bádat do jeskyně Vergotina a tento bádací program byl každý den prokládán návštěvami mořského pobřeží.
Vergotina pečina se stala naším útočištěm od neděle. Tento den jsme jeskyni vzali všichni společně útokem, pokračovalo se v sondě pod pravou stěnou hlavního tunelu a díky dostatku lidí se vše tahalo téměř ke vstupu do jeskyně. Výsledek se dostavil, po konci dnešní pracovní akce je již možné nahlédnout do volného prostoru. Průlez bude potřeba ještě trochu rozšířit, ale to už si na Edův pokyn necháváme na další den, přesouváme se na základnu a po jídle k moři. Při slunce západu jsme si prošli přístav v Poreči, historické centrum a nemohla chybět večeře na středomořský způsob, tedy nějaké ty škeble a chapadla prolévané rakijou.
V pondělí Edo prohazuje program – nejdřív bude volné dopoledne, tedy návštěva moře a do jeskyně se dostáváme až po obědě na odpolední/noční akci. Než se podařilo proniknout do volného prostoru, odtěžila se ještě pěkná porce hlíny. Pak už se postupně soukáme do objevu a prohlížíme, kam jsme se to prokopali. Průlez do objevené části je v místě, kde je od stropu odtržena mohutná plotna vápence. Prostor je členitý, pravděpodobně fragment větší tunelové chodby, dno částečně kryjí rozlámané plotny ze stropu, jinde splavená červená hlína. Ve stropě je komín, který se láme do horizontální plazivky, tudy se podařilo proplazit ještě pár metrů dál a mohl by vést k povrchu. Další pokračování tvoří 2 paralelní trativody, oběma je vidět cca 4 m dál, nejspíš se jedná o dvě dlouhé dutiny při levé a pravé stěně jediné širší, ale ucpané chodby. Celý objev může mít odhadem 20 m. Akorát vzduch tu není nic moc, ale je možné, že jsme si to tady jen vydýchali.
V úterý jdeme nafotit objevené prostory a zahájit sondáž v jejich koncových místech. Bohužel se potvrdilo, že je v objevené kaverně horší vzduch, a tak po nafocení proběhla skutečně jen lehká sondáž a akci jsme předčasně ukončili. Příště je nutné nové prostory zmapovat a podle mapy zkusit najít na povrchu místo, kde by mohl ústit objevený komínek. Nebude hluboko pod povrchem a jeho otevření na povrch by určitě zlepšilo cirkulaci vzduchu. Taky je možné, že se v jiném ročním období ovzduší v chodbě zlepší. Pro další průnik do neznámého pokračování jeskyně Vergotina je perspektivní i podzemní závrt v místě průkopu do objevu a nabízí se i pokračovat v sondáži do levého boku ještě o pár metrů zpět, protože směrově pracoviště míří za objevené trativody, kterými je sice vidět dál, ale jejich prokopání kvůli špatnému vzduchu není zatím příliš reálné.
Ve středu ráno se všichni balíme a společně odjíždíme. Dnešní cestování zpět na Moravu a Slovensko si zpestříme návštěvou některé ze Slovinských veřejně přístupných jeskyní. Minule to byly Škocjanské jeskyně, tentokrát volíme Postojnou. Tuto světoznámou jeskyni stojí skutečně za to vidět, ale Škocjanské jeskyně se alespoň mně líbily víc. Tím završujeme náš letošní výjezd do Chorvatska a budeme sledovat, jak se bude situace v jeskyni Vergotina po pravidelných nájezdech Aragoniťáků dál vyvíjet. Držíme palce.
Účastníci:
ZO 6-08 DAGMAR: Andrea Pěkná, Jana Faksová, Matouš Ryček
ZO 6-11 KRÁLOVOPOLSKÁ: Silva Musílková
8 zástupců JS ARAGONIT pod vedením Eda Piovarčiho
2 členové OSS RUŽOMBEROK
Bohatá fotodokumentace na webu JS ARAGONIT: část I, část II, část III, část IV, část V a část VI.
Edův náčrtek objevených prostor zde.
Aragoniťáci vyrazili na Istrii ještě 2× – koncem srpna se jednalo především o povrchový průzkum nad Vergotinou, na konci záři podnikli pracovní akci v Juránské jeskyni.
autor: Maty
