by 
Po příjezdu na základnu v pátek večer se zdálo, že by zítřejší pracovka v Mlháči mohla proběhnout celkem hladce. V sobotu ráno už bylo vše jinak, kras zasypal sníh a teplota nepřekročila nulu. Naopak, v průběhu dne postupně klesala až k večerním -10°C. Dodřevení sondy v Mlháči bylo neodkladné, šílených pracovníků bylo dost, tak jsme se do toho pustili i v tomhle mrazu. A jak jsem později zjistil na netu, našlo se v krasu víc bláznů, kteří nešli bádat do tepla jeskyně, ale užívali si ledového vzduchu na povrchu.
Eternit přivezl pomocníka Jirku, který si sice asi svoje první bádání u nás představoval trochu jinak, každopádně se k práci postavil s chutí a patří mu náš dík za pomoc. Brzy nás přišli do závrtu podpořit i Šmudla s Termitem, takže o zábavu bylo postaráno. V průběhu dne bylo potřeba vykýblovat jezírko z roztátého sněhu na dně sondy, začistit stěny do požadovaného profilu, odkopaný materiál vytahat ven, nachystat dřevo, dopravit ho k závrtu a začít dřevit. Plány smělé, už ráno jsme věděli, že to nemůžeme všechno stihnout.
O pozici dole v sondě byl enormní zájem, již ve čtyřech metrech zajišťovala blízkost zemského jádra trochu tepla. Ostatní „trpěli" na povrchu. Do kotle jsme přikládali poctivě, přesto po pár hodinách necítíme prsty na rukách, v gumákách zůstaly místo noh jen kusy ledu a tak nakonec zbaběle prcháme na základnu. Dopřáváme si rychlý oběd, přidáme další ponožky a mažeme zpátky do Jedlí. To už doráží i Bramborák, kterému se ráno podařilo zadřít v Lipovci motor (nejspíš nová finta jak se vyhnout práci). V závrtu děláme do tmy. Stojky jsou postaveny, zavěšeny a rozepřeny, výdřeva připravena na hraně závrtu, dodřevit jsme nestihli… Přes značné vyčerpání se domlouváme, že nezbytné úpravy doděláme zítra.
V neděli v komorní sestavě s Eternitem a Rosťou jdeme pokračovat v našem díle. A šlo to překvapivě rychle. Výsledkem jsou zadřevené obě labilní stěny, jsme spokojeni. Po obědě se hromadně přesouváme do Vilémovic (Eternit, Regina, Bramborák, Rosťa s Ivou a já) na domluvenou exkurzi. Na jeskyňářské křižovatce uprostřed Vilémovic se k nám připojují Aleš s Hadařem a potkáváme i Tarťáky při jejich povrchovce. Prvně jsme prohlédli otevřené speleomuzeum, následuje přesun auty k exkurzní lokalitě a obdivování krás podzemí. Za odvedenou práci v Mlhově závrtu to byla skutečně zasloužená odměna a perfektní tečka za celým víkendem.
autor: lblazek
