Listopadové práce v Býčí skále

Vápence Moravského krasu začaly vznikat před mnoha milióny let.Dávno pryč je i doba, kdy se v nich začaly vytvářet jeskyně. Čas, který lidstvo věnuje jejich poznání je zanedbatelný zlomek jejich historie.Abychom alespoň částečně zaplnili i jejich současnou historickou epochu, věnovali jsme volné chvíle uplynulého čtyřicátéhočtvrtého týdne letošního roku jejich poznání a prolongaci.

Do temných a ponurých podzemních prostor josefovského údolí jsme se tento týden zanořili v duchu tradice v středeční podvečer.Toto údolí má sice temnou a pohnutou minulost, po nocích se jím nesou děsivé zvuky duší obětí krvavého masakru z období mladší doby železné, ale nás učarovalo svou krásou a tajemností.Tajemné jsou i prostory Velké síně, kde se nachází jedno z aktivních pracovišť, Stará štola.

Pokračování v pracech na této výrazné tektonické puklině, která svým potenciálem zaujala už i naše předchůdce jsme uskutečnili při středeční večerní akci s Předsedou a Skiritem.Přístupovou chodbičku a prostory pod komínkem jsme měli z uplynulého víkendu vyčistěné na maximální možnou míru, takže nás čekal shoz kamenů, které pomocí pyropatronek nachystal už v neděli Pavel Konečný.Tyto jsme poshazovali a jeden velký blok, který zbýval jsem rozrušil.Tím se nám uvolnilo dosti velké množství menších, které jsme poshazovali taktéž.Po skončení této práce jsme naznali, že noc je ještě mladá a rozhodli jsme se ještě něco pohydrotěžit.Rozhodnutí to bylo rozumné, protože současný profil sedimentů na čelbě byl tvořen převážně písky, jíly a drobným štěrkem.Navíc jsme měli dostatek volného prostoru na obou mezizakládkách, tak jsme mohli odplavit několik kubíků materiálu.Akci jsme ukončili ve chvíli.kdy se skladba opět změnila a přišlo opět několik volných velkých bloků.Holt otvírat závrt zespodu má nejen klady v podobě lehčího transportu materiálu, ale přináší to i různé problémy.

Další pracovní akce pokračovaly dle zaběhlého pořádku od pátku.Já sám jsem byl částečně omezen prací, kdy mě okolnosti donutily přes víkend být v práci a navíc vždy přes noc.Proto jsem se v páteční odpoledne na základně jen chvíli zastavil poklábosit a pak tradá za obživou.V jeskyni se však nezahálelo.Vlasta Káňa s Petrem Koukalem pokračovali v pracech na dokumentaci sedimentárního profilu v jeskyni Barové.Zbytek osazenstva pod vedením Předsedy, Jirka Kukla, Raďas a Léňa Javůrková se třemi pomocníky se vydali do Staré štoly.Usilovně zapracovali na čistění Přístupové chodbičky a transportu materiálu na Rozvodí.Materiálu, který jsme při středeční plavící akci nachystali bylo sice víc než dost, ale díky velkému množství pracovníků se podařilo jej zdolat.Po skončení akce a návratu do útulného teplíčka základny si Zuzka, která právě dorazila část z nich odchytila a odtáhla si Raďase a Léňu do Svozilky.Tam ještě chvíli pokračovali v prolongaci Větrného tunelu.Holt ta suchá cesta do Dómu ticha láká :-).

V sobotu jsem se v ranních hodinách do krasu vrátil.Po chvíli zrelaxování se jsme ještě v dopoledních hodinách  vyrazili s Pavlem Konečným do Nové Býčiny.Natáhli jsme hadicový tah z Velké síně na Rozvodí a jali se splavovat rybniční bláto, které se za mnoho let dokázalo u vstupu do Kaňonů usadit.Tímto jsme zahájili již delší dobu plánovanou úpravu  těchto prostor, která má skloubit příjemné s užitečným.Vznikne tím prostor na ukládku velkého množství kamenů ze Staré štoly a současně se tím výrazně zlepší vizuální dojem z jeskyně, který v těchto místech není zrovna nejlepší.Po návratu na základnu jsme se naobědvali a Pavel vyrazil pokračovat v této bohgulibé blátivé práci.Já jsem chvíli počkal, neždorazí David Mikeš a vydali jsme se spolu opět do Staré štoly.Vysoukali jsme se do Horního dómku, kde jsme zhodnotili situaci.Dejv zůstal, aby pomocí pyropatronek rozrušoval nové bloky, které nám na první mezizakládku přicestovaly.Já jsem se vrátil na rozvodí, abych od Pavla převzal štafetu.Po dvou hodinách práce jsem se vydal na chvíli ven, kde už čekala domluvená posila z Myotisu.Jejich sestava Jana, Bohouš a Dušan byla doplněna třemi pomocníky.Proto jsme mohli síly rozdělit na dvě pracoviště.Zuzka si přibrala Bohouše a Dušana a společně se vydali do Svozilky k pokračování prací ve Větrném tunelu. Já jsem si přibral zbytek a přidal se k nám Raďas.Odešli jsme společně do jeskyně, kde jsem na rozvodí vylíčil svoji představu  a Štafetu předal Raďasovi.On se postaral o zbytek pracovní akce, včetně tradiční popracovní exkurze a já se vydal opět za obživou.Pracovalo se i v jeskyni Barové.Nadno Druhé propasti se ve večerních hodinách vydali Předseda, Kolbi, Štěpán a Jirka Kukla.Cílem této akce bylo smontovat vysušené čerpadlo a trnsportovat je zpět do sifonu.Bylo vybráno jiné, přístupnější místo pro jeho umístění a tam bylo instalováno.Teď už jen zbývá, abychom při další akci vyplavili pod ním prostor, popustili je níže a tím vytvořili průchod doKřížového dómu co nejpohodlnější a tím i nejbezpečnější, 

Nedělní den jsem opět věnoval těm největším blokům.Na pracoviště jsem vyrazil s Dejvem, kterému odpadla pravidelná nedělní akce jejich skupiny ve Vilémovickém propadání.Věnovali jsme se rozbíjení a podplavování dvou asi půltunových mazlíků a odplavování drobotiny mezi nimi se nacházející.V odpoledních hodinách nás navíc přišel morálně podpořit Předseda.I s ním jsme se po chvíli společné práce vydali ven.Já s Dejvem na základnu se připravovat k odjezdu, Jirka šel ještě podpořit pomocí i radou Kolbiho s Radarem, kteří opravovali Pupence v Prasečím kanálu.Nakonec ještě vynesli nadbytečnou KDFku z Floridy na základnu a všichni jsme se vydali do svých domovů k odpočínku před dalšími akcemi, které by nás měly dovést blíže k poznání našeho podzemí.

autor: lblazek