by
Tentokrát byla moje
účast nechvalná, protože jsem měl nějaké domácí povinnosti a nebyla možnost
se do krasu dostat dřív, jak v sobotu odpoledne.
Na jednu stranu jsem
se vyhnul pátečnímu rumovému kolotoči smrti v našem společenském kulturním
středisku U Netopýra, který bezpochyby proběhnul, ale na druhou stranu se taky
srabsky vykroutil ze sobotní kýblovačky na Žďáru(ponoru). Kolem čtvrté
odpoledne vcházím do základny a nestačím se divit, v jak velkém stylu to tu
jede. Naprosto nečekaná účast lidí. Včetně těch, co jsou z daleka. Aleš s
Helenou je tu, Bohouš s Hankou, Dušan, Semišák i s klukem, Adam s Pepou a
Zuzkou(ZO 6-26), Falta a dokonce největší překvapení Karlovaráci (Vláďa, Valja
a Bráška s dcerou).
Vláďa s Helenou se
dnes byli plavit na Býčí skále a Bráška s dcerkou jeli s nimi na povrchovou
vycházku po okolí.
Druhou skupinu si
vzal Aleš na Žďár. Táhli s sebou basu piv a klobásy, takže mimo opejkání
klobásů a popíjení lahváčů dle informací proběhlo i vyčištění kompletně celé
chodby až k "hliněným krapasům".
Účastníci
pracovky:(Alda, Valja, Ivošek, Adam, Bohouš s Hankou a Dušan)
Zuzka šla s Pepou na
exkurzi Agrisu.
Po mém příjezdu už
byli téměř všichni na boudě a pozvolna probíhal standartní večerní program s
tím, že čtyři jsme odešli na rozlučkovou bečku na Tartaros. (Na počest nedávno zesnulého
Jiřího Gregora).
Na neděli měl Alda
pro všechny nachystanou exkurzi do Sedmnáctky.
Účastnili se téměř
všichni až na Zuzu, Adama a Pepy. Ti se rozhodli pro Člupek. Jsme rádi, že se
Zuzce Člupek líbil, i když by asi stála o náročnější exkurzi i do úžinářských
lahůdek, které ji kluci neukázali. Zuuuza se totiž nezdá, ale to děvče se
nebojí. 🙂
My ostatní v
Sedmnáctce byli určitě spokojení. Poněvadž jsme s sebou měli i malé dítě, tak
jednou Aleš nevybral žádnou technicky náročnou prasárnu, ale fyzicky snadnou
jeskyni s nádhernou výzdobou.
Po několika desítkách
metrů už jsem začal chápat, proč se této jeskyni říká také Průtoková. Celá
jeskyně je v podstatě jedna dlouhá chodba mířící stále přímým směrem. Zezačátku
je chodba velmi rozsáhlá a postupně se zužuje přes pár větších dómků až do
úzkého průlezu, který vyústí do zatím posledního obrovského dómu. Ten je zřejmě
navždy zatarasen šíleným závalem, který se nikdy nepodařilo překonat.
Vláďa nafotil pár
kvalitních společných fotek a pomalu jsme se vydali na cestu zpět.
Na základně se to
postupně vylidňovalo.
Zuzu od
Speleohistoriků nám ještě nabídla strávit příští víkend u nich na boudě.
Někteří jsme se toho hned chytli, protože plošina Skalky a celý tento jižní cíp
Moravského krasu je nám dost cizí. Poněvadž jsem zrovna na příští víkend neměl
nic konkrétního v plánu, tahle nabídka mi přišla jako výborná příležitost
poznat nové lokality. Pepa s Adamem se vyjádřili taky kladně, takže při odjezdu
domů, už jsem se mohl jen těšit na další prodloužený víkend v krasu.
Společná fotka zapůjčena od Vládi
autor: admin1