by 
Důvodů sejít se poslední srpnový víkend v krasu bylo hned několik. Kromě obvyklé Vzpomínky to byly hned čtvery kulatiny našich členů, které jsme po celý víkend průběžně zapíjeli. A nenechali jsme si ujít ani příležitost máknout v jeskyni. Pracovníků byl dostatek, tak se v sobotu rozdělujeme na několik skupin a každá jde zjistit aktuální stav na některém z našich pracovišť. Výsledky jsou popsány níže.
Mlhův závrt: Na dně šachty stojí kaluž vody, to by se ještě možná dalo skousnout, ale v kombinaci s dnešní technickou nepřipraveností je nakonec toto pracoviště protentokrát zavrženo.
Propadání V Jedlích: Potok je opět aktivní, odtéká do podzemí mezi kameny na dně 2. ponoru. Zbytek uhynulé srnky (už jen kosti a kůže) leží v řečišti těsně nad ponorem. Po delší době i kontrola jeskyně V Jedlích. Plíseň od posledně výrazně zmohutněla, zajímavější je ale vzhledem k aktivitě 2. ponoru situace s vodou v jeskyni, po které jsou ve dně Meandrového dómu pouze stopy, nikde v jeskyni nebyl aktivní tok zastižen a ani ve Střelecké úžině nebylo nic slyšet. Na povrchu nás ještě zaujaly na několika místech stržené břehy Jedelského potůčku – buď se jedná o zásah člověka (ale proč?), sesunutí podmáčených svahů (zrovna teď nepravděpodobné) nebo se tudy prohnala povodňová voda, ovšem v takovém množství, jaké nikdo nepamatuje. Prohnal se v posledních týdnech severem krasu nějaký extrémní déšť?
Dagmar – propast II: Také z tohoto místa se skupina vrátila s nepořízenou, stav se za poslední 2 týdny nezměnil, na dně stojí 3 m vody.
Dagmar – pod Kaplí: Konečně pracoviště, na které se dá spolehnout, s přestávkou na oběd se zde pracovalo až do odpoledne. Usoudili jsme, že je potřeba zavazející blok na dně ještě více obnažit, než bude zlikvidován. Dnešní práce tedy spočívala v jeho dokonalém obkopání. Nalevo od něj je shluk menších do sebe zakleslých kamenů. Část z nich se podařilo paličkou rozbít a pod nimi pokračuje volná úzká štěrbina někam dolů. Po prozkoumání inspekční kamerou se ukázalo, že další pokračování směrem dolů je ucpáno zakleslými kameny bez sedimentu, hlína je až o půlmetr níž, ale ani to nebude dno pracoviště…. Při obkopávání bloku z pravé strany došlo také k překvapivému nálezu. Skončila hlína promíchaná s úlomky krápníků a byla vystřídána tvrdou kompaktní hmotou hlíny smíšené se sintrem, ve které je k sobě slepeno vše možné, drobným štěrkem počínaje a brčky konče. V jednom kuse byla dokonce objevena šnečí ulita. Vzhledem k tomu, přes kolik sintrových desek jsme se cestou sem probili, usuzujeme na značné stáří sedimentů a proto nás takto zachovalá ulita překvapila a nastolila otázku, po jak dlouhou dobu se ulita pohřbená v jeskynním sedimentu může zachovat? Dnešní den byl navíc pro toto místo významný, protože pracoviště konečně dostalo svůj oficiální název. Jelikož se už dávno ve skupině zažily fráze jako "bádat pod Kaplí", "budu pod Kaplí", "sejdeme se pod Kaplí" apod. a s ohledem na vertikální charakter tohoto místa byl dohodnut název "Propast pod Kaplí".
Zbytek dne proběhl dle harmonogramu obvyklého pro tento víkend – sraz u jeskyně 13C, přesun na Ostrovskou plošinu k Amatérce, k Němcům, noční koupání v Ostrově a zbytek noci příjemně trávený u ohně ve Velké dohodě.
V neděli přišel na řadu další dárek oslavencům v podobě exkurze do Rudického propadání. Drtivá většina účastníků sestupu zde byla poprvé, takže si to náležitě užili a sestup byl ohodnocen výrokem "30 let to znám jen z povrchu a teď konečně vím, jak to vypadá dole". Díky nízkému stavu vody se navíc podařilo proplazit až do Obřího dómu. Vydařený den a vlastně celý víkend jsme zakončili u škopku v Rudici.
autor: lukas
