by 
Uplynulo 14 dní a jsme zpět. Naše letošní předsevzetí o zvýšení aktivity v krasu se nám zatím daří zdárně plnit. A i když právě teď decimují členskou základnu různé nemoci a úrazy, opět se i díky podpoře kolegů z Býčí skály a Speleoklubu vydatně zabádalo. V sobotu jsme se od rána věnovali různým technickým úpravám našeho jeskyňářského zázemí. Termit vyměnil elektroměry u objektu v lomu Velká dohoda, kam jsme napíchnuti, na základně jsme smontovali a usadili nový dřevěný žebřík vedoucí do podkroví a inventář základny byl doplněn o hasicí přístroj. Chvíli před dokončením zmíněných činností se dostavuje tříčlenná výpomoc – Hadař, Raďas a Maruška. Než jsme započatou práci dokončili, stihli si prolézt jeskyni U Jedelské cesty. Ještě před polednem pak společně vyrážíme na Mlhův závrt.
Spokojeně konstatujeme, že díky podzimnímu poctivému zadřevení nás nečeká žádná práce navíc a rovnou můžeme pokračovat se zahlubováním do neznáma. Tak jsou zahájeny letošní práce na Mlháči. Protože je nás dnes skutečně hodně, může se na všech pracovních pozicích točit několik lidí a ve vysokém tempu bez jakýchkoliv přestávek sviští nahoru jeden plný kýbl za druhým. Souběžně probíhal na základně Tartarosu velký jarní úklid a že je to na Mlháč jen kousek, občas se někdo zastavil, aby se podíval, jak nám jde práce od ruky. Při jedné takové návštěvě vzniknul program na neděli – exkurze do Vintok.
Počasí bylo nádherné, na závrtu panovala pohoda, probralo se vše od komerce v krasu po nehodu v Javorince a odpoledne nám rychle uteklo. Důležitý okamžik nastal pár kýblů před koncem pracovky, kdy krompáč narazil na tvrdou překážku. Vzápětí byly na denní světlo vytaženy první 2 vápencové kameny z tohoto závrtu! Nalezeny byly ve dně u stěny, ke které se svažují sedimenty a přestože ležely vedle sebe, jejich struktura se liší. Před 17. hodinou je na povrch vytažen dnešní poslední kýbl s pořadovým číslem 300. Přepsal se tím náš podzimní rekord a laťka je nastavena zase o kus výš. Pomocníci s Býčiny nám strhali normu a dokázali, že zvládnou mnohem víc než jen zapínat a vypínat čerpadlo 🙂 Postoupili jsme dnes o dobrý metr a půl, sonda dosáhla hloubky 8,5 m.
Hosté si užívají zaslouženou exkurzi do Dagmary, já to s nimi bohužel nestíhám a mířím do Vavřince. Od 18. hodin zde proběhla beseda s jeskyňáři. Nabitý program prezentoval širokou škálu činností členů skupiny Devon (od potápění, přes jeskyňaření v Moravském krasu i v zahraničí, až po výstup na nejvyšší horu Ameriky). Jedinou vadou na kráse byla nízká účast, takto zajímavá akce by si zasloužila větší pozornost. Pořadatelům přeji trpělivost, snad to bude za rok s návštěvností lepší.
V neděli už se ke mně nikdo pracovně nepřidal, aspoň byl čas na exkurzi. Dle včerejší domluvy mě Kristýna protáhla Vintockými propastmi. Kolik let jsem jezdil okolo netušíc, jak nádherně modelované propasti a obrovské skalní trhliny se v hlubinách ukrývají. Super lokalita, Kristýno ještě jednou díky! Potom už nastal čas odjezdu. Po tak vydařeném víkendu se z krasu ani nechtělo. Ale je potřeba trochu vydechnout před příští pracovkou, na Mlháči nás letos čeká spousta práce.
Hadařův článek ze společné soboty najdete zde. Níže jsou přiloženy fotky obou kamenů z Mlhova závrtu.
autor: lblazek
