V pátek navečer přijela první část osazenstva, zašli jsme nahlásit svůj příjezd k Němcům a večer jsme si na základně zahráli na všelijaké hudební instrumenty. Následující den ráno přijeli Hotárci a šlo se k propadání V Jedlích. Nejdříve jsme zalezli do jeskyně V Jedlích, kde jsme udělali pár fotek nedávno zpřístupněných částí jeskyně.
Po návratu na povrch jsme zkontrolovali sondu ve 2. ponoru. Na těžbu lanovkou nás bylo málo. Přesto nám to nedalo, a tak jsme poněkud pracněji ručně vytahali pár kýblů sedimentů a rozšířili tak současné dno. Taky jsme sondu připravili na jarní příval vody (pokud nějaký vůbec bude) a podepřeli jsme zespod původní výdřevu, která stále úspěšně drží zával napravo ve stěně sondy.
V neděli dorazila poslední část jeskyních badatelů a už nás bylo dost na pořádnou těžbu v sondě. Ještě před těžbou jsme s Jarynem a Jendou opět zalezli do jeskyně V Jedlích a zkoumali některé souvislosti chodeb v Labyrintu. Podařilo se nám pomocí metrového bádátka fyzicky prokázat souvislost propadu ve dně Meandrového dómu s nejodlehlejší částí jeskyně v chodbě za Klíčovou dírkou. Tímto místem by se dala obejít úžina Klíčová dírka a umožnilo by to návštěvu těchto prostor i jedincům, kteří úžinou neprolezou a i případnou těžbu v odtoku tamtéž. Vzhledem ke zjištěným souvislostem (směru i vertikálnímu rozdílu chodeb) ale předpokládáme, že se odtok z prostor za Klíčovou dírkou po pár metrech napojí do odtoku v Honzově chodbě, kde by se přece jen těžilo pohodlněji. Propad ve dně Meandrového dómu je značně nestabilní a už i při našem odchodu se tam zřítil balvan o hmotnosti cca 200Kg. Na povrchu jsme natáhli lanovku a rozjela se těžba v sondě. Postupovali jsme nejen do hloubky, ale také směrem do svahu. V hloubce překračující 420 cm se začalo objevovat odporně páchnoucí našedlé bahno plné tlejících zbytků listí a větviček, takže v sondě to za chvíli smrdělo, jak kdyby na dně někdo otevřel sifon od vany. Vypadá to, že v této hloubce již voda stává mnohem déle a odtéká jen pozvolna. Hlavní odtok vod by tedy mohl ležet trochu výš a povede směrem do svahu. Tomu nasvědčují naplavené větve i sedimenty.
Pondělí i úterý jsme pak pokračovali v těžbě ve 2. ponoru Jedelského potůčku. Ve volných chvílích se pracovalo i na základně. Bramborák opravil a zpevnil zámek na vstupních dveřích, Termit vyměnil dvě ztrouchnivělé stojky, které podepíraly strop overalovny. Taky jsme si nachystali dřevo na opravu výdřevy ve vstupu do jeskyně Dagmar, která pomalu začíná vypovídat službu.
V úterý se již nacházelo dno sondy 460cm pod úrovní povrchu. V tomto místě (přímo pod starou výdřevou) již přechází liťák z levé části sondy do téměř horizontální roviny a dosedají na něj balvany závalu z pravé strany. Pokud by se v tomto místě mělo pokračovat do hloubky, bylo by nutné začít rozebírat zával z pravé strany. Vzhledem k mohutnosti závalu a předpokládanému odtoku vod povedeme další postup v této hloubce horizontálním směrem do svahu, dokud nás to opět nepustí níž. Letos se zde asi už těžit nebude, takže nám nezbývá nic jiného než čekat, co v sondě vytvoří jarní vody.
autor: Maty