Uplynulý týden jsem se do krasu dostal až v pátečních odpoledních hodinách.Pracovní povinosti mi neumožnily podniknout žádnou akci v průběhu týdne, takže jsem trpěl jeskyním absťákem.Sotva jsem dorazil na základnu ZO 6-01 a zabydlel se, už jsem se soukal do neoprenu.
První akci pátečního dne, tak jak i ostatní tohoto víkendu, jsem věnoval Staré štole.Přibral jsem Danču s Raďasem, kteří dorazili chvíli přede mnou a vyrazili jsme do temných útrob.Dokončil jsem práci z minulého týdne a pomocí proudnice vyčistil dno vstupní chodby, abych vytvořil místo pro další sedimenty z čelby.Po splnění tohoto úkolu jsme ještě věnovali nějaký čas hledání geod ve vyplaveném materiálu a poté vylezli do ještě slunečného podvečera.
Jelikož se nás doposud sešlo málo, navíc chyběl Předseda, který byl pracovně mimo, nedala se uskutečnit žádná akce většího rozsahu.Popadl jsem pod křidlo Meduňku Petru a odtáhl si ji na svoje oblíbené pracoviště.Tentokrát už jsem se věnoval čelbě.Přetáhli jsme proudnici až na nejzadnější místo horizontku nad novým objevitelským komínkem a vrhli se do práce.Práce šla hezky od ruky, sedimenty mizely do propadliště dějin a Petra vzorně poslouchala příkazy a plnila úkoly při ovládání čerpadla.Plavená chodbička chytla opět takřka horizontální směr a velice zajímavý profil.Tímto se toto po několika desetiletích obnovené pracoviště stalo velice zajímavým a perspektivním.Když jsme asi po třech hodinách naznali, že práce bylo dost, vrátili jsme se totálně promočeni zpět na základnu vypomoci s jeskyňařením.
Sobotní den proběhl v duchu odpočínku, školení se a exkurze.Speleozáchranka pořádala v Rudicích na Kolíbkách lezecký den.Nemohli jsme u této významné události chybět, takže jsme na tuto akci vyrazili také.Akce to byla velice zajímavá, trasy vzorně vystrojené a pohybovalo se tam dostatek jeskyňářů z celého krasu.Byla tudíž možnost si poklábosit, a dokonce jsem se po malém rozkurážení se u Christy v Infocentru na větřáku odhodlal na lano.Pod odborným vedením jsem si odzkoušel horizontální traverz, kde jsem měl nejasnosti.Tudíž pro mě osobně tato zajímavá akce měla význam.
V odpoledních hodinách jsme se sbalili a vyrazili procházkou zpět do Josefovského údolí.Po návratu na základnu jsem se oblékl do overalu a vyrazil na slíbenou exkurzi s Petrou a její kámoškou Lenkou do Májovek.Při této cestě jsme navštívili i Svozilku, kde jsem udělal pravidelnou kontrolu Větrného tunelu v rámci probíhajícího projektu propojení tohoto s Dómem Ticha.
Po skončení exkurze a návratu zpět k ohýnku už bylo na základně dost lidí, dokonce dorazil i Jirka Svozil, jehož účast nebyla do poslední chvíle jistá.Bylo tudíž možno se rozdělit na více skupin a tím pokročit na vícero frontách.Já jsem se sbalil spolu s Lenkou, která šla vypomoci za exkurzi, a vyrazili jsme opět do staré štoly.Při cestě na pracoviště jsme uzavřeli přehradu, abychom usnadnili práci kolegům, co šli pracovat do Barovky.Podařilo se nám opět odplavit část sedimentů a o pár decimetrů prodloužit jeskyni.
V prostorech za sifony jeskyně Barové se současně pracovalo na více místech.Pokračovalo se v pročisťování sifonu mezi Horním jezerem a Křížovým dómem.Bohužel tuto práci musíme dělat často, samovolné přesuny sedimentů na dně aktivního toku jsou dost výrazné a z důvodů bezpečnosti je nutno tento hodně mělký sifon udržovat maximálně průchodný.Současně se pracovalo i na současně nejdůležitější části tohoto projektu, zprůchodnění průstupu do Větrného tunelu. Ačkoliv nám tam příroda nachystala malý oříšek v podobě kalcitového mostu, opět se podařilo o kousek pokročit a tím se přiblížit kýženému stavu, kdy při cestě do Barovky nebude nutno absolvovat cestu vysoko do kopce.Další skupina v sestavě štěpán s Radarem zahájila první lezeckou akci v těchto nově zpřístupněných prostorách.Skalního masívu nad nimi se nachází dostatek, a i případné vyšší úrovně nejsou vyloučené.Vytvořili první kotvení na cestě vzhůru a tím připravili terén pro další lezecké akce v nejnadějnějších místech.
Poté, co jsme se všichni sešli zpět na základně, vyčkali jsme východu slunce a odebrali se k zaslouženému odpočínku.Nedělní poledne, které bylo okamžikem mého probouzení znamenalo teplotní šok.Sluníčko vysoko nad obzorem, louka před Býčinou plná turistů.Navíc další pracovní týden a tím i návrat do moravské metropole před námi.Nasoukal jsem se ještě jednou do Neoprenu, vzal Danču a vyrazili se prací rozloučit s Krasem.Zavřeli jsme hrázku v Kaňonech k pravidelnému proplachu, chvíli poplavili a vydali se ven.
Nedělní den a uběhlý krasovíkend jsme tradičně zakončili Speleosedánkem a spokojeni se vydali do svých domovů odpočívat na další víkend.
autor: lblazek