Postup na třech lokalitách (30.11.–2.12.2018)

Nebylo nás mnoho, proto neproběhla žádná velkolepá bádací akce, ale dodělávaly se různé drobnosti a na řadu přišly hned 3 naše lokality. Dívčí tým (Aranka, Kača zelená, Zuzu) se odebral do jeskyně U Jedelské cesty, aby pokračoval na pracovišti v puklině pod vstupní propastí (práce tu byly obnoveny v půli října). V přímém směru to moc nepouští, ale dolů je to relativně volnější, takže se děvčata zahlubovala a vytěžený materiál haldovala na dně vstupní propasti. Ostatní čekal trojboj v jeskyních Dagmar, V Jedlích a Jedelské ventarole.

Nejprve jsme zašli do jeskyně Dagmar (Vojta, Krteček, Matouš), v plánu bylo ladit těžební lanovku. Byli jsme s tím rychle hotovi, protože jsme ve skutečnosti nic neudělali – zjistili jsme, že s vrátkem nelze hnout a bude potřeba ho demontovat, vytáhnout a udělat mu celkovou generálku.

V tomto složení se přesouváme na další lokalitu, tentokrát do jeskyně V Jedlích. Na čelbě Honzovy chodby jsme šli trochu sondovat a podumat nad tím, kudy dál směřovat naši bádací aktivitu. Ve stropě síňky na konci Honzovy chodby jsme se věnovali i volným komínkům, vyhrabali jsme z nich všechny zbytky naplaveného štěrku a připravili je tak na pokus o prolezení (nebyl mezi námi nikdo, kdo by se tam vměstnal, musíme počkat na nějakého podvyživence). Jejich perspektiva je však mizivá, půjde jen o další přítoky do tohoto kritického místa. Sondovali jsme hlavně u dna této štěrkem vyplněné prostory. U JZ stěny je propláchnutý štěrk a voda tudy při stěně patrně odtéká někam dolů. Budeme se tedy dál zahlubovat primárně při této stěně. Vykopali jsme toho dnes celkem dost, ale ve trojici jsme vše nahrnuli jen za záda a při další velké pracovní akci se to vytahá ven.

Cestou z jeskyně ještě koukáme na propad ve dně Meandrového dómu, zdá se nám zase o chlup větší. Jeho souvislost s prostorami za Klíčovou dírkou už jsme v minulosti ověřili (podařilo se zával propíchnout pajsrem). Přesto jsme to zkusili i dnes a potvrdilo se, že se propad zvětšil, přes zával jsme si totiž už byli schopni podat i ruce. Nabízí se tak možnost během jediné akce zával rozebrat, zkrátit (a zjednodušit) přístup k odtoku za Klíčovou dírkou a zkusit tam popracovat. Nejdřív ale počkáme, jak se vyvine situace v Honzově chodbě, obě místa spolu mohou souviset.

Poslední naší (noční) štací byla Jedelská ventarola, tam už se k nám připojil i Šlimec. V levé větvi jsme pokračovali v obnažování příčného profilu chodby. Je téměř hotovo, skalní dno chodby již máme, příště stačí už jen doseknout prosintrovaná místa pod stěnou a profil pěkně začistit. Další rozrážku jsme udělali k levé stěně v nejširším místě chodby pár metrů za vstupem do jeskyně – také zde jsme došli na skalní stěnu. Překvapení nás čekalo v průvanovém trativodu za VOP, až na jeho konci ležela čerstvě vyvržená střeva. Velikostně jsme to odhadli tak na zajíce. Otázkou zůstává, jestli je sem predátor dotáhl přes celou Jedelskou ventarolu nebo sem byla dotažena (propadla) z druhé neznámé strany trativodu. Samozřejmě proběhla úvaha i nad tím, že nám sem někdo chodí dělat voodoo rituály 🙂

V neděli už na bádání zůstali jen Krteček se Zuzu, tak spolu zapracovali v jeskyni U Jedelské cesty na čelbě v puklině a víkend zakončili vynáškou střev z Jedelské ventaroly. Aspoň tam nebudou do příště smrdět a budeme moct pokračovat dál.

autor: Maty