K historii Holštejna, Holštejnska a ZO ČSS 6-15 Holštejnská
Paleolitické osídlení Holštejnska není dosud archeologicky prokázáno, proto se přeneseme až do období vrcholného středověku, kdy v 70. letech 13. století je založen hrad Holštejn, jehož existence je nepřímo doložena změnou přídomku Hartmana z Ceblovic na Hartmana z Holštejna roku 1278 (ČERNÝ, KŘETÍNSKÝ 1991). Jen stěží lze předpokládat speleologický zájem pana Hartmana, nicméně situováním svého hradu na dominantní skalní ostrožnu, která v sobe ukrývá prostornou jeskyni, využívanou jako vězení, zřejmě přispěl k pojmenování místa na Holštejn. Název je odvozován z německého die Hohlen Stein, tedy dutý kámen (WANKEL 1882). Hrad sice na počátku 16. století zpustnul, je ovšem pravděpodobně, ze z bývalého předhradí nadále přetrvával alespoň tzv. Dolní mlýn, fungující do současnosti. Jeho majitele, rod Zukalů, je uváděn v Holštejně již k roku 1695, jako mlynáři v Dolním mlýně jsou zmíněni v roce 1788 (ČERNÝ, KŘETÍNSKÝ 1991). Na mlýně není pozoruhodná jenom jeho délka existence, ale i umístění v Hradském žlebu. Před elektrifikaci jej poháněl tok Bílé vody, mizící v nedalekém Podhradním ponoru do podzemí. První speleologické bádání na Holštejnsku je v literatuře podchyceno už v 19. století, kdy se pozornost upírá ke dvěma nejvýraznějším dominantám k propadání Bílé vody v Nové Rasovně a jeskyni Hladomorna.
Působí zde především Jindřich Wankel (1882), Martin Kříž (1878), J.V. Procházka (1900) a R. Trampler a další. Na počátku 20. století na jejich práci navazuje pracovní tým klasika Moravského krasu – prof. Karla Absolona (1970). Jeho průstupy v Nové i Staré Rasovně zůstaly dlouhá desetiletí nepřekonány. Zde je třeba připomenout především výzkum jeskyní, prováděny holštejnským mlynářem Josefem Vaňousem a jeho úspěšný postup v roce 1935 v Lipovecké chodbě v Nové Rasovně (RYŠAVÝ 1955 56). Svou prací již nestačil dokončit, neboť byl v roce 1944 zabit. V období 2. světové války, kdy se Moravsky kras stává vysoce strategickým územím, oficiální speleologické bádání na Holštejnsku utichá. Po válce se na Holštejn ještě na krátký čas vrací badatelský tým prof. K. Absolona a činnost kolem jeskyní od roku 1954 zdánlivě opět slábne, resp. se přesouvá do jiných oblastí Moravského krasu.
Již během války začínají tajné přípravy na založení organizace jeskyňářů, která by navázala na tradici Jeskynní sekce Přírodovědeckého klubu v Brně. Snaha je korunována úspěchem a již v roce 1945 vzniká Speleologický klub v Brně, pod vedením Antonína Bočka. Především osobní iniciativa holštejnského občana Oldřicha Keprta, člena Speleologického klubu v Brně, přivádí na podzim roku 1960 na Holštejn mladý tým Speleologického kroužku ZK ROH ADAST. Jejich prospekce je zakončena úspěšnou prolongací Staré Rasovny (MOUČKA 1962, PŘIBYL 1963). Úmrtím O. Keprta (+24.11.1961) je systematický výzkum jeskyní na Holštejně přerušen. Speleologický klub v Brně nebo i jednotlivci zde provádí spíše ojedinělé akce exkurzní povahy a více se zaměřují na výrazné krasové jevy jižně od Hradského žlebu.
Rok 1966 je možno bez nadsázky nazvat zlomovým pro speleologický výzkum Holštejnska. Na jaře do této oblasti opět zamířila skupina SK ZK ROH ADAST , pracující do té doby v oblasti Býčí skály (MOUČKA, FATKA 1986). Tentokrát byla posílena o sedm vojáků základní služby, sdružených do vojenského speleologického kroužku pod vedením Vladimíra Pipala. Původní skromný cíl, dokončit rozdělanou práci ve Staré Rasovně, se postupně mění v systematický speleologický výzkum, trvající již 30 let. Zřejmě nejsilnějším podnětem se stal objev Holštejnské jeskyně dne 21.8.1966 (MOUČKA 1967).
Ten motivoval členy obou speleologických týmů, ze se dne 28.8.1966 rozhodli založit novou pracovní skupinu Speleologického klubu Brno pro výzkum severní části Moravského krasu s názvem Holštejnská výzkumná skupina, která se po vzniku České speleologické společnosti transformovala koncem roku 1979 na její základní organizaci 6 15 "Holštejnská". Je pozoruhodné, že jeden ze zakládajících členů, pan Josef Kaltenbrunner, působí v této organizaci dodnes, navíc i se svými syny. Stavbou jeskyňářské základny v roce 1969 (VÝBOR SK 1970) se skupina definitivně zabydluje na Holštejně. Existence Holštejnské skupiny v letech 1966 86 je podrobně publikována (MOUČKA, FATKA 1986), navíc se k ní částečně vrací i příspěvky v kapitole 6. Speleologicky výzkum.
Snad jen telegraficky některé stěžejní informace.Holštejnská výzkumná skupina si na počátku své existence vytýčila za cil systematický průzkum Holštejnska, který pomalu naplňuje. Její činnost se zpočátku zaměřila na oblast Sýčky a závrty na Holštejnské plošině. V neposlední řadě, diktované spíše povolováním či zákazem práce, pokračovala prolongační činnost v Holštejnské jeskyni, kterou se podařilo 26.10. 1986 propojit s jeskyní Nezaměstnaných. Od roku 1988 začal rozsáhlý výzkum Staré Amatérské jeskyně, korunovaný mnohými pozoruhodnými objevy. I když ještě nejsou zpracovány např. všechny řezy, výsledný půdorys pomohl odstranit chybu v koncových partiích vzhledem k jeskyni 13C.
LITERATURA:
- ČERNÝ KŘETÍNSKÝ, E. 1991. : Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského. Holštejn, s.1 82.
- MOUČKA, J. 1962: Předběžná zpráva o speleologických výzkumech na Holštýnsku. Kras v Čsl. 1 2, Brno, s.19
- MOUČKA, J. FATKA, J. 1986: 20 let činnosti ZO ČSS 6 15 Holštejnská. Vlastním nákladem ZO ČSS 6 15, Brno, s.1 28.
- PŘIBYL, J. 1973: Paleohydrography of the caves in the Moravian Kars (Moravsky kras). Stud. Geogr. 28, s.1 64.
- RYŠAVÝ, P. 1955 56: Suchý žleb v Moravském krasu a jeho jeskyně.Čsl. kras 8 9, Praha, s.2 72.
- VÝBOR SK 1970: Výroční zpráva Speleologického klubu za rok 1969. Brno, s.1.
- WANKEL, H. 1882 : Bilder aus der Mährischen Schweiz und ihrer Vergangenheit. Wien
autor: Redakce