by
Ve čtvrtek 26.4.12 proběhla drobná organizační a výzkumně průzkumná akce v lomu Mokrá, jejímž úkolem bylo doplnění identifikace krasových jevů, které byly zastiženy v aktivně těžených etážích Prostředního a Západního lomu. Sraz se uskutečnil v pracovně závodního lomu Ing. R. Donocíka a ředitele lomu D. Čejky. Cílem srazu bylo uzavřít smlouvu se ZO 6-12 o dalším průzkumu krasu v tomto roce. Nastíněny byly rovněž problémy spojené s nadějnými místy k průzkumu s návazností na aktivní cirkulaci podzemních vod ve vztahu mezi Západním lomem a obcí Mokrou, kde jsou známy periodické a aktivní vývěry krasových vod.
V průběhu dokumentačních prací, které byly zaměřeny na kompletní prostor Západního lomu a dvě nejnižší etáže lomu Prostředního, bylo zdokumentováno 6 útvarů jeskynního charakteru. Jejich geneze souvisí s paleokrasem Mokerské plošiny a projevem recentních korozních jevů, které vedly k obnově starších zaplněných dutin v období kvartéru. Jeden z dokumentovaných profilů zachycuje současnou podobu Východní větve Mokrské jeskyně, která byla narušena třetí etáží lomu. Stále lze sledovat asi 5 m širokou kaňonovitou chodbu, jež prořezává dvě etáže nad sebou při své výšce, která překračuje 20 m. Hrubé klastické sedimenty tvoří písky, oblázky a valouny různých hornin, mezi nimiž převládají světlé křemeny, šedomodré a hnědé droby a slabě opracované křemence. Akumulace hrubých štěrků vykazuje rytmickou sedimentaci soustředěnou tokem při východní straně chodby, která navazuje na masivní několikametrovou akumulaci hrubých valounů, jež leží při dně chodby. Ve druhé etáži Západního lomu je zachován strop Mokrské jeskyně, pod kterým je patrná asi 1,5 m mocná poloha červené půdy typu terra rossa, pod kterou následují výše popsané akumulace fluviálních sedimentů.
Nejnižší etáž západního lomu umožnila další průzkum pozůstatků jeskyně Kanálové, která byla narušena těžbou v roce 2010. Modelace jeskyně nese na stěnách i stropech známky intenzivní koroze i eroze vápenců (korozní jamky a drobné hrnce). Sedimenty, které zůstaly v reliktu jeskynní chodby zachovány, jsou trojího druhu. Nejvýše leží čokoládově hnědé silně laminované jílovité hlíny, pod kterými následují hnědo-oranžové hlíny typu terra fusca (obdoba půdy typu terra rossa), které nasedají na lokálně zvrstvené (místy přemístěné) jíly šedozelené barvy. Vodní eroze odnesla do koncové části jeskyně svrchní uloženiny a ve dně chodbičky vyhloubila v žlutozelených jílech koryto. Podle uvedených znaků se jedná evidentně o paleokrasovou dutinu, která vznikla jako infiltrační jeskyně v období třetihor, kdy byla její vstupní propasťovitá část zaplněna marinními sedimenty a stabilizována až do doby dalšího hloubkového zvětrávání krasové plošiny, které nastalo před sedimentací půd typů terra fusca a terra rossa (cca v pliocénu). Dutiny, které byly v jeskyni zastiženy volné, jsou až kvartérního původu a svrchní pestré hlíny z nich byly již odneseny do níže položených koncových trativodů, jejichž pokračování není známé a zvětší části pro člověka neprůlezné. Všechny dokumentované dutiny jsou pozůstatkem krasovění z období terciéru, kdy bylo nejintenzivnější. Další krasové cykly nelze vzhledem převaze vertikálních dutin vázaných na tektoniku masivu rozpoznat. Pokud jsou sedimenty z podobně starých krasových struktur vyklizeny dutými prostorami směrem dolů, nelze u nich vyloučit vazbu na důležité paleohydrografické struktury, které mohly být postupně obnovovány mladšími krasovými procesy, např. periodickými či aktivními vodními toky.
Zajímavý pohled poskytuje rovněž horní, postupně odkrývaná část Studénčného žlebu, která má podobu několik desítek metrů hluboké krasové rokle. Horní okraje fosilního říčního kaňonu jsou divoce rozbrázděny hřebínkovitými škrapy, které nenajdeme nikde jinde v Moravském krasu, ale snad jen v tropických krasových oblastech a na Balkáně. Jejich tvorba by mohla na Mokerské plošině souviset se svrchními polohami červených půd, které vznikaly zvětrávacími procesy přibližně na přelomu terciéru a kvartéru. Členové ZO provedli záznam defilé, které bylo možné zachytit v délce kaňonu cca 70 m a stanovit tak možné korelace s intaktními sedimenty kryjícími svrchní polohy vápenců plošiny. Při spodní úrovni štěrků, ležících pod polohou brněnských písků, byla zachycena asi 40 cm mocná vrstva písčitých štěrků, jež byla nezvykle výrazně ovlivněná supergenetickými zvětrávacími procesy, které vedly ke vzniku zrudnění oxidy železa (limonitu). Struktura rudniny nese nápadně podobné znaky železných rud, které byly v nedávné době zachyceny archeologickými sondami v oblasti Studénčného žlebu u západní hrany Prostředního lomu, což v mnoha ohledech naznačuje, že by se mohlo jednat o intaktní polohy v rámci celé Mokerské plošiny vázané na geologické zrudnělé krasové kapsy typu „amas“.
Účastníci: P. Kos a I. Harna
bidab.rajce.idnes.cz/Registrace_krasovych_jevu_v_lomu_Mokra/
autor: lblazek
