by
Uběhly sotva dva týdny od bujarých oslav nového roku a opět se setkáváme v krasu. Tentokrát je sestava hodně komorní a krom mě dorazil jen Matouš s Arankou. To úplně nevadilo, poněvadž v plánu na víkend bylo jen vytahání kamenů z Propasti pod Kaplí, nachystaných zde od Silvestra. Proto v sobotu po probuzení nejdeme výjimečně do jeskyně, ale naše kroky směřují k Bukovinkám. Už dlouho jsme sem plánovali jít, ale vždy se to odložilo na neurčito.
Tohle úžlabí nenechá v klidu žádného krasomila a tak se kocháme procházejíce od závrtu k závrtu. Po příchodu ke Křížovu závrtu nestačíme žasnout. Před námi je obraz jako z učebnice. Závěrová stěna a otevřené ústí vedoucí do hlubiny potěší jeskyňářské oko i ducha. Ani se nechce věřit, že něco takového je v krasu ještě k vidění, většinou jsou závrty zahliněné, nebo dno pokrývá materiál vytahaný při jejich otvírkách. Odtud pokračujeme až k Černému závrtu, kde se zájmem prohlížíme zařízení sloužící k tahání materiálu na povrch. Začíná být chladno a tak odcházíme kolem Malé dohody směrem k Holštejnu.
Cestou ještě ukazuji ostatním různé menší jeskyňky v západní stráni Holštejnského údolí a po cestě od Šošůvky už neomylně míříme do místního hostince pro něco na rozehřátí. Na boudu se vracíme až za tmy a už se nikomu nikam nechce. Nakonec Aranka vyburcovala Matouše a vyrazili pod Kapli. Já jsem se ujal funkce povrchové hlídky a staral se o tepelný komfort na boudě.
Matouš: "Při sestupu k Propasti pod Kaplí jsme v Jezevčí síni a Dómu nádob napočítali 7 hibernujících netopýrů velkých a rovněž 7 vrápenců malých. Na čelbě v Propasti pod Kaplí jsme s Arankou vytahali ze závalu další várku kamení a vše nechali uloženo v Rakvi, příště bude odtěženo z propasti ven. Práci v závalu asi na nějaký čas přerušíme, je obtížné určit směr dalšího postupu, zatím jsme nenarazili ani na pevnou stěnu, vydlabaná dutina v závalu je už příliš veliká a další rozebírání závalu nebezpečné. Jen ten průvan stále proudí a nevíme odkud."
Večer proběhl v poklidu a tak jsme mohli v neděli vyrazit zpět k našim domovům. Jen Matouš s Arankou se ještě v krasu zdrželi a pouklízeli hromadu fošen a trámků, kterou nám k základně naházeli stavaři po vybetonování odvodňovacích koryt do nové asfaltky. Část z tohoto materiálu ještě použijeme při betonáži i my, zbytek půjde na oheň.
autor: admin1
