by 
Moje úvaha se dneska bude týkat
WNS (syndromu bílého nosu), aktivit kolem tohoto netopýřího onemocnění a
zejména vztahům v magickém mnohoúhelníku. Netopýři, jeskyňáři, ochranáři,
chiropterologové a vědní obory, jeskyně, příroda, příkazy (zákazy a zákony) a
logické myšlení. Tato osobní úvaha není odborným příspěvkem a neklade si za cíl
něco měnit. Toto téma se objevilo na mých stránkách v jednom specializovaném speleobulváru a jako odstavec v několika dalších.
Protože to vidím jako začínající problém především vztahů, nebo jiného pohledu
ochranáře (biologa, chiropterologa) na speleologa, jako na škůdce bioty krasu a
jeskyní.
Podnětem byl článek Vladěny Šebelové v Blanenském deníku nazvaný: Netopýrům v krasu hrozí smrt. Pominu název, solidnější výraz
by byl "hromadné uhynutí", stejně jako "bílý čumáček" a
podobně. I regionální noviny musí zapůsobit a šokovat. Podstatné je, co se píše
uvnitř. Podle nejnovějších výzkumů se prý počet onemocnění WNS v ČR rapidně
zvětšil, nikde jsem se však na internetu nedopátral kde, jak a kolik. Na
specielně vytvořených stránkách WNS 2010 v novinkách nic nového není, takže to asi není tak
žhavé. K problému se vyjadřují zoologové Miroslav Kovařík a Jan Zima. Věta
posledně jmenovaného: „Je nutné, aby se jeskyňáři při přechodu mezi jeskyněmi
převlékali. Plíseň jim totiž může zůstávat v bahně na botách a oni ji tak
přenesou do jiné jeskyně, kde doposud nebyla,“ je hodně alarmující. I co do
pohledu jako na odborníka.
Jak vypadá pohyb mezi jeskyněmi a
v nich. Netopýr létá a než se trvale uvelebí před zimním spánkem absolvuje i
jiné jeskyně a doslova vymete celou lokalitu, která se mu zalíbí (zlíbí). Za
celou tu dobu určitě potká spoustu netopýrů jiných. Ve vchodech jeskyní se
běžně pohybují myši, jezevci, lišky, sovy a mnoho dalších obyvatel. O jejich
čistotě a sterilnosti nelze pochybovat a konali tak statisíce let před panem
Zimou. Jeskyně dnes navštěvují i jiní lidé. Třeba trampové na přespání se
svými ohýnky, turisté, kteří se schovají před deštěm, skautíci na dobrodružných
výpravách, nebo děcka z vesnice s potřebou tajně si vyhulit cigáro. Milenecké
dvojice. Zvědavci. Loupežníci krápníků. Poustevníci. Horolezci.
Speleoterapeutici. Pracovníci správy jeskyní ČR. Pracovníci správy CHKO a jiní
odborníci. Mezi jeskyněmi se prohánějí i komerční návštěvy, speleologické
rádobykurzy, ale i běžní návštěvníci zpřístupněných jeskyní. Ale POZOR. Pořád
ještě není řeč o jeskyňářích, jeskyně jsou i dynamické a může zde potenciální
spory plísně prohánět i průvan.
Budeme nutit všechny dotyčné se převlékat a přezouvat, nebo jde jen o útok
na konkrétní skupinu osob? Kdo to bude nařizovat, kontrolovat a hlídat? Možná,
že jde jen o pokus nastínit řešení, v tomto případě však rozhoně nedostatečné.
Taky by někdo z odborníků mohl netopýrům vysvětlit, nebo nařídit, co mají
dělat, jak mají předcházet chorobě a jak mají v zimě spát. Zní to podobně
hloupě. Bylo by to určitě krásné, mít to nalajnované a všechny jeskyňáře převlečené
do slušivých oblečků na jedno použití, až na jednu maličkost. Vůbec to
nefunguje.
Jak jsou na tom jeskyně. Některé jeskyně jsou zamčené a vstup do nich
podléhá nějakým dohodám. V Moravském krasu jsou to jeskyně v konzervaci a
pracoviště ČSS a jiných subjektů. Některé jeskyně se zamčít nedají a ani by to
nebylo estetické. Některé jeskyně jsou vyhlášeny chráněnými zimovišti netopýrů
se zákazem jakéhokoliv vstupu. Uzamčení lokalit v konzervaci, vydávání klíčů
pro speleologický výzkum by mělo podléhat správě CHKOMK, která by si vstupy po
dobu zimování měla ohlídat. Ostatní lokality a pracoviště podléhající vyjímce
by měly uhlídat jednotlivé ZO ČSS.
Kromě toho je tu řada jeskyní, které zimovišti nejsou a ani nemohou být.
Třeba dynamické vyledněné jeskyně. Vodní jeskyně, nebo na jaře jeskyně
zaplavované, kde se netopýři po vzdutí hladiny stejně utopí ve spánku. Prostě
tu netopýři nejsou, narazíte omylem na pár vrápenců kdesi v nepřístupných
puklinách. Je fajn, že v tomto směru vyšla ochrana přírody vstříc jeskyňářům.
Tak kde je tedy problém? Potkali jste spícího netopýra? Ó hrůzo. Normální
člověk i nejeskyňář ho nechá být, nemá potřebu do něj šťourat, stejně tak, jako
nechce aby někdo ve spaní šťoural do něj. Netopýři jsou běžní v lidském životě
jako myši, komáři, lesní zvěř, lidé je mají po půdách, po zahradách. Jsou
všude, někteří jsou vzácní, ale i různé druhy hlodavců, nebo brouků jsou taky
vzácné a nevypukává kvůli nim žádná hysterie. I liška může sežrat vzácného
chráněného tvora a vůbec jí to ani nenapadne.
Speleologie a četnost vstupů. Je
pravdou, že člověk milující aktivní život v přírodě může léto věnovat lesům,
horám, bicyklování, nebo vandru. V zimě a když je škaredě zalézá bádat do
jeskyní. Zrovna v době zimování netopýrů. V Moravském krasu tato tradice je.
Osobně si myslím, že pravý speleolog i jeskyňář-amatér neprolézá jeskyní jen
tak. Třeba pro zachování kondice, zbůhdarma, nebo jen tak ze zvyku. Každý
sestup je určitým přínosem a poznáním, protože byl proveden za jiné situace a
za jiným účelem. Vše se pak zužitkuje ve směru dalšího průzkumu a k objevům. V
žádném případě nejde o záměrnou likvidaci netopýra. Nebudu se teď rozepisovat o
přemísťování sedimentů a jiném ničení jeskyně, protože se to netopýrů netýká a
zabralo by to několik dalších stran, netopýři vyhledají časem i jeskyni
"vykopanou". Každopádně je-li pracoviště aktivní, pravidelné a
nikoliv náhodné, netopýři na něm většinou nezimují. Ale kolik těch pracovišť
proboha v Moravském krasu přes zimu je? Ze svých mnohaletých toulek krasem vím
o žlebových jeskyních, které neznají ani jeskyňáři, ani ochránci přírody a kam
naštěstí noha lidská nepáchla tak často a v zimě jsou narvány koloniemi
netopýrů.
Osvěta. Osobně se domnívám, že osvěta, nikoliv zákazy a příkazy k problému
je důležitější. Paradoxně pro ČSS ji vytváří sami jeskyňáři-amatéři, nikoliv
odborníci. Je fakt, že amatéři odborné chiropterologické semináře u
nenavštěvují, ani nevyhledávají. Tzv. Noci netopýrů většinou navštěvují rodiče
s dětmi, aby jejich ratolesti konečně věděli živého letouna. Sporadicky
informuje předsednictvo ČSS v rámci speleo.cz. Stejně sporadicky, na webu a
jednorázově i AOPK, SJČR, ČESON a podobně. Netopýrům věnovalo hodně času i
setkání jeskyňářů v Českém krasu. Vlastislav Káně z BS a MK měl na speleofórech
několik hodnotných přednášek s diapozitivy a informacemi o WNS. Prakticky jen
od něj se řadový speleolog MK dozví, co je to klastr, jakou taktiku zimního
spánku mají netopýři v zimě. Nebo jak se nemoc přenáší, jak rozšiřuje, proč se
netopýr budí, drbe a líže a proč se s tím v podstatě nedá nic dělat. Jak je to
u nás a ve světě a co se proto dělá a dělat má. Možná i mamutí statisícové
kolonie v USA taky časem zchudnou na úroveň běžnou v Evropských jeskyních a
bude to…normální.
Na megahromadách hoven žijí další megakolonie hmyzu, jež umožňují zpětně
zase život dalším netopýrům a hmyzožravcům. Dělo se tak vždy, když tu ještě
speleologové, ani jiní lidé nebyli. S lidmi a megavelkoměsty je to podobné.
Možná by mohl i pan Zima na speleofórum 2011 přijít a vysvětlit, proč bude
převlékání jeskyňářů dobré.
Názory mých kamarádů.
Martin Sluka napsal:
Tohle jsem napsal "biologovi":
Pane Zimo, viděl jste někdy vůbec netopýra? Pokud ano, tak jste si zajisté
všiml, že mají takové velké blány mezi prsty na předních končetinách. Podle
všeho, co o nich věda zatím zjistila, tak se netopýři pomocí těchto blan dokáží
přemisťovat vzduchem, dokonce se někde objevil i termín létat. Co asi bude pro
vás šokující je, že dokáži za noc uletět i několik desítek km, potkat jiné
netopýry a vyměnit si spóry plísní jenž mají v kožíškách. Proč buzerujete
jeskyňáře a raději místo toho nepodsřihujete netopýrům křídla? Babičce se to u
slepic velice osvědčilo!
To je jak u blbých, netopýr, když chcípne v jeskyni, tak je z něj za
chvíli bílá kulička. Místo toho, aby se zkoumalo, proč se najednou plíseň chytá
i živých metopýrů, tak se snaží bránit" šířění spór plísně, která je už
tak úplně všude. Co když netopýři chytli nějakou kožní infekci a ta otevřela
cestu plísni? Nasral mě, pan "biolog"!
Názor Vlastíka Piffa Hanuše:
Ahoj
Franci,
Posílám malý příspěvek třeba do speleobulváru. Jde o nemoc bílých nosů – houba
netopýrům neškodí přímo, "jen" způsobí, že se budí, aby se podrbali,
což je vysiluje. Problém amerických netopýrů je způsobený velkými zimujícími
koloniemi – neustále se někdo drbe a budí ostatní, takže se nikdo nevyspí.
Mimochodem zpětnou analýzou snímků se přišlo na to, že u nás je toto onemocnění
už od roku 1995.
Podrobnosti
v pořadu Meteor někde zhruba na konci druhé třetiny záznamu www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2185471&drm=Je
to pořad ze 13.11. v archivu www.rozhlas.cz/meteor/audio
Ta úvaha o overalech se ke mně taky dostala. Jestli je pravda to, co
říkali v tom rádiu, tak to aspoň v Evropě zřejmě nebude tak žhavé, zvlášť, když
je prostředí těmi houbami stejně přirozeně promořené. Ono se možná nakonec
ukáže, že je to tady už dávno, jen si toho ještě nikdo nevšiml. Když ještě
vezmeme v úvahu třeba klimatické cykly nebo nějaký podobně dlouhodobý jev, tak
je možné, že příčiny jsou někde jinde.
Jsem nějak obecně skeptický vůči katastrofickým scénářům. Taky by to mohla být
šikovná záminka k regulaci pohybu lidí v jeskyních.
Názor Kamaráda hadaře:
Franci,velice pěkný pěkný Tvůj poslední příspěvek v rubrice "Úvahy o
krasu" včetně názorů Piffa a Martina Sluky.Osobně už dlouho nechápu,proč v
rámci ochrany našich okřídlených kamarádů nikdo neřeší jejich život ve velkých
aglomeracích.Každá zvonice má mnohem větší kolonii hibernujících jedinců,než
většina jeskyní v MK.Navíc jejich nejbližší okolí je mnohem rizikovější pro
přenos různých infekcí a plísní.Například přemnožení hlodavci,holubi a jejich
trus,produkty méně přizpůsobivých jedinců a mnoho dalších faktorů.
Názor Celofána z Kanady:
Franci, klobouk dolů, toto je fundovaná a výborně napsaná úvaha.
Absolutně a zcela souhlasím. Sleduji problém WNS v Severní Americe, specielně v
USA. Nebudu zde rozebírat americké výzkumy a názory. Pouze jeden můj soukromý
postřeh. WNS, bohužel, se vyskytuje i u nás v Kanadě, i když (zatím) v daleko
menší míře než u našich jižních sousedů. Určitě je to ovlivněno statistikou —
totální kanadská populace netopýrů je daleko menší než v USA. Zajímavý je fakt,
že netopýři s touto plísní byli zjištěni i v komunitách vzdálených stovky a
stovky kilometrů — jsme druhá největší země na světě, leč krasem a jeskyněmi
neoplývající — od jeskyní (a jeskynářů :-)). Ještě jednou opakuji můj názor:
převlékání do "disposable" overalů v rámci jedné krasové oblasti či území
je holý nesmysl. Nezastaví ani nezpomalí šíření této destruktivní plísně.
Na Výdrholci zavládla zima, naštěstí s malým z. Dnes teploměr ukazoval -15 C.
Odhrnoval jsem sníh sněžnou frézou. Domů jsem se vrátil s bílým čumákem a s
bílým chomáčem na něm. V teple kamen chomáč roztál a po dvou hodinách a pěti
pivech i čumák nabyl své přirozené barvy… :-))
Pozdrav starodávnému příteli a kolegovi Tarcus-ákovi Martinu Slukovi!
Zdraví Celda
Poznámka autora:
Převlékání overalů je naprosto nepodložené, navíc by byli tímto omezením
postihování znalci prostředí, kteří jediní mohou vyjít aktivitám biologů a
ochraně přírody vstříc. Zatím to sice není aktuální, článek jsem vložil pro můj
osobní dojem, že jeskyňáři, zejména v Moravském krasu, nemají ze strany
vedení ČSS vůbec žádné zastání. Abychom nebyli překvapeni.
Chcete taky přidat vlastní názor, nebo zkušenost? Co
dělat? Platí stále. Stránky na Googlu věnované WNS. Stránky
Akademie věd ČR také mluví o převlékání kombinéz, aspoň při vstupu na jiné
kontinenty. Jak se vyvíjela situace je na pdf. zde:
autor: admin2