Tahání velikonočního kamene a postup v Horním patře (24.–28.3.2016)

V pátek jsem dorazil na základnu až kolem oběda. Na místě už čekal Jenda a Gabča, kteří přijeli již ve čtvrtek večer. Po nezbytném uvítání a vybalení nastala hlavní otázka a to co s načatým odpolednem. Po menší diskuzi jsme se rozhodli pro povrchovku přes Cigánský závrt, Městikáď a Koňský spád na Macochu. Ze začátku bylo počasí ucházející, ale jen co jsme minuli vchod do Staré Amatérky, přidal deštík na intenzitě a tak se přešlo na improvizaci a pokračovalo přímo do Ostrova. Po občerstvení a napojení U Němců jsme se přesunuli na boudu a hráli společenské hry až do pozdních hodin.

Sobotní ráno dorazil jako první Pepa o hodinu později následován Pavlem a začalo se snovat co dnes. Vzhledem k tomu, že nás v jeskyni nic netlačilo a na větší práce je nás stejně málo, tak volba celodenní povrchovky byla jasná. Zatímco Pavel se rozhodl nadělat nějaké dřevo na topení, my čtyři vyrazili přes Ostrov a Jandourkovy závrty na Macochu a poté na prohlídku Kateřinské jeskyně. Po prohlídce Kateřinské naše skupina vyrazila Suchým žlebem zpět do Ostrova. Nikdo ze zúčastněných této delší trasy nelitoval. V tomto ročním období je totiž vidět spousta věcí, které jsou valnou většinu roku zarostlé různým chábím a člověk je přehlédne, byť stojí pár metrů od nich. Tak jsme se kochali skalními stěnami, suťovými poli a portály rozličných jeskyní. Po návratu a menším občerstvení jsme vyrazili doplnit tekutiny do Ostrova, ovšem ne nadlouho zítra nás čeká práce v jeskyni a je lepší se pořádně vyspat.

Nedělní ráno nám oznámil podezřelý hluk příjezd Matouše. Chvíli po něm přijíždí Šmudla s děckama a tak se osazenstvo základny zdvojnásobilo. Pozdravení, diskuze, co se stalo nového a už hurá do overalů. Já s Matoušem jsme se vydali do Horního patra pokračovat v přestrojování komína a zbytek šel s odstupem těžit kameny a hlínu z Jezevčáku. Po příchodu do Horních pater následovalo vyslékání do podoveralů a obutí přezůvek, abychom zase nemuseli lozit v komíně v ponožkách. Poté se vydal Matouš obtěžkán nářadím po laně nahoru. Zezačátku to bylo v pořádku, ale sotva se dostal za hranu balkonku, bylo podle jadrných slov poznat, že asi něco není zcela ideální. Karabina v kotvení se ježila jako ježek a druhá vypadala velice podobně. Nicméně při testování minulý víkend i teď před samotným výstupem nás oba unesla, tak věříme, že s poloviční zátěží to ještě chvíli vydrží. Neztrácíme čas, shora se ozývá zvuk vrtačky a po chvíli je nové kotvení hotovo. Zbývá počkat do zítřka, než se vše vytvrdí a bude další část zabezpečení komína za námi.

Při návratu ostatní stále neúnavně těží a tak se přidáváme, po dalších zhruba dvou hodinách začínáme pociťovat únavu a na závěr si kutálíme velikonoční kámen. Letos se jednalo opravdu o pěkného macka, a tak jsme se při jeho dolování všichni hezky zapotili.

Následovalo doplnění energie na základně a poté jsme vyrazili k Němcům, jednak bylo třeba doplnit pitný režim, dohodnout se co zítra a Matouš potřeboval nějaké to antidepresivum na zážitek z komína. Z hospody jsme se trousili po skupinách a naši poslední (já, Maty, Pepa) doplnil čtvrtý účastník. Jako posledně, i dnes se k nám přidala kočička. Tentokrát měla rezavou barvu a ochotně nás doprovázela až na základnu, kde se s ní Maty podělil o špekáček. Po večeři se odebrala zpět a my do spacáků.

V pondělí vyrazila trojice Maty, Jenda a já do Horního patra zkontrolovat výsledek našeho včerejšího snažení a postoupit zase o kus výš. Při vysléknutí overalů se přišlo na to, že Jenda nemá podoveral a poleze jen v trenýrkách, což nebylo ve finále třeba (ještě že tak, tyhle fotky z komína bychom nemohli publikovat vůbec nikde). Po dalším zdařilém postupu v komíně a patrně vůbec první fotodokumentaci následoval návrat na povrch.

Od našeho odchodu se mnohé změnilo, všichni se rozjeli k domovu a na základně zůstala jen Gabča. Po odjezdu Jendy a Gabči jsme uklidili základnu, šli na Slepičárnu vrátit dynamické lano, za jehož půjčení moc děkujeme. Při návratu proběhl ještě menší průzkum jeskyněk v okolí Císařské. Pak už jen uzamknutí základny, poslední kafe v krasu na Holštejně a do poslední chvíle odkládaný návrat k domovu.