by
Začátkem října proběhla dlouho očekávaná akce, tradičního setkání jeskyňářů v českém krasu. Tentokrát si břemeno organizace naložila skupina Geospeleos se Společností Barbora z.s. a uspořádala setkání v příjemném prostředí přímo v areálu Solvayovy lomy.
Naše skupina Myotis měla 5 účastníků (Luboš, Aleš, Bohouš, Semišák a Dušan). Byli tam s námi ještě Aranka s Liborem, Kuba z Dagmary a Rosťa
Já s Alešem jsme dorazili první a hned po registraci a postavení stanu vyrážíme naproti kamarádům do Svatého Jana pod Skalou.
Dušan sedí v hospodě u piva a Semišáka vídíme na lavičce omotaného kolem lípy na náměstí ve spánkovém rozpoložení. Chudák zrovna chytil nějakou střevní a žaludeční virózu, protože nebyl schopen základních lidských funkcí potřebných k životu. Například jíst a pít. Cokoli do sebe dostal šlo hned ven a takhle to bylo až do neděle, takže Semišák si zaslouží uznání, že to nevzdal a vydržel s námi celé setkání. Já bych se na to vysral a jel bych dom.
V pátek bylo na programu spousta konferencí a pak zábava až do ranních hodin.
Právě kvůli nočnímu ponocování jsem málem zaspal raní odvoz na exkurzi. Bylo obrovský štěstí, že jsem otevřel oči 15 min před odjezdem. Rychle jsem si sbalil všechno potřebný a běžel na dohodnutý místo.
K exkurzi jsem si vybral jeskyni Pod Javorkou. Už několik měsíců dopředu při elektronické registraci. Dobře jsem udělal, protože brali pouze 6 lidí a snad dva měsíce před setkáním už bylo plno.
A bylo o co stát. Jeskyně se nachází asi 2 km od nádraží Karlštejna v kopečku nad hřbitovem a je to jedna ze dvou největších jeskyní tamní lokality. Perfektně využitý sobotní čas. Jsem přesvědčenej, že lepší jeskyně nemohla být zvolena. Spousta úžin, chození různými puklinami po roxorech a monstrózní propasti vystrojené pravazovými žebři. Jeskyni jsme prolízali neskutečných 8 hodin a to nás bylo pouze 6. Poněvadž jsem celej den nic nežral, ani nepil a užíval si sušák po předešlé pivní noci, tak toho pro mě bylo poměrně dost.
Vrátil jsem se do tábořiště v osm večer a tady už proudila zábava a přednášky v konferenčním stanu.
Ostatní si užili exkurzní den také vydatně. Dušan si vychutnal Petzoldovy jeskyně a ostatní kdo nebyli dopředu elektronicky registrovaní, kdo si co ráno urval.
Spokojeně vypadali všichni.
Sobotní večer, jsem zbaběle zapíchnul poměrně brzy. Po celodenním výkonu a hladu, jsem se najed do plnosyta a to mě zřejmě uspalo, takže slabě po půlnoci jdu chrnět.
Za to nejaktivněší byl sobotní noc Aleš. Dušan s Bohoušem mi přednášeli, jak si Alda došel pro petku slivovice asi ve dvě ráno k nim do stanu, zrovna když se chystali jít spát. Takže tohle bylo asi velký.
Tuším, že zalízal do stanu kolem páté ráno a ještě jsem dostal zjebaný, že s ním nejdu pít.
Nedělní ráno tomu odpovídalo.
S ostatními balím saky paky a s kompletně sbalenými batohy jdem do hlavního stanu. Dobrá zpráva byla, že Semišákovi je o něco líp a dokonce si troufnul ráno na polívku.
Kolem 11 hodiny s Dušanem a Semišákem odcházíme na vlak do Loděnice. Byla asi hodina času, tak se plácnem přes kapsu a dáme si ještě hlavní chod v místní poměrně nóbl restauraci.
Všichni společně se dopravíme do Prahy.
V Praze máme ještě čas, tak spěcháme do originálního baru Výtopna na Václaváku.
Asi ve 3 odpoledne se rozloučíme a já nasedám do přímého rychlíku na Brno.
No a takle končí pohádka o setkání jeskyňářů 2015 z pohledu jednoho nenápadnýho prťavýho Myotisáka.
Díky všem organizátorům, že jsme měli možnost se účastnit další povedené akce a užít si světa. Zdař Bůh
Všechny fotky: trtislav.rajce.idnes.cz/Setkani_jeskynaru_v_Ceskem_krasu_-_Solvayovy_lomy_-_2.-4.10.2015/
autor: Trťa
