by 
Se Silvestrovskou akcí to letos vypadalo mizerně, nikdo se moc nehlásil, tak jsem nakonec oznámil, že odjíždím do krasu i kdybych tam měl být sám. Pak se ohlásil jeden, druhý, třetí, přidaly se i manželky, maminky, sourozenci, děti a základnu jsme naplnili téměř na maximum. Já ale jako obvykle vyrážím do krasu už v pátek a v hospodě Pod hradem plánujeme program. V sobotu vstáváme do mrazivého rána, venku je -10 a Ostrovský žleb je krásně namrzlý. Odcházíme s Honzou na domluvený "výměnný pobyt" do nedaleké Vymodlené jeskyně.
Jdeme včas, Milan s Liborem dorazili krátce před námi a plní první lódnu. Dnes se pokračovalo především na čelbě, která se zakousla do závalu. Plynulá těžba je jen nakrátko přerušena fotografickou a mapovací přestávkou. Na závěr akce ještě zevrubná sondáž do stěny pod stropní korýtko. Po skončení odvážíme nářadí na základnu Moravského krasu a Libor nás bere na prohlídku místní overalovny, tedy bývalé sýrárny nebo ještě přesněji do skladu yperitu. Prostě do Michalovy jeskyně. Po průchodu rozlehlou hlavní halou prolézáme dírou v cihlové zdi do již přírodního pokračování Michálky. Výraz přírodní asi není moc namístě, protože člověk na každém druhém kroku nachází kus betonu, odlámané kamení (pozůstatek budování betonového bunkru), stěny jsou očazené a popsané vojáky, ale oproti vstupnímu tunelu si prostory zachovaly alespoň svůj tvar. Hned v první volné prostoře leží památeční palice po posledním badateli v této jeskyni – Jiřím Moučkovi. V jeskyni je několik kopaných sond, poměrně mohutná sintrová výzdoba, ukázkové škrapy a 4 vrápenci. Přes dávné i nedávné zásahy člověka je to stále krásná jeskyně. Na základně jsme si porovnali shlédnutý stav jeskyně s Absolonovou mapou a přiložili další střípek do mozaiky poznání této oblasti.
Po převlečení jdeme do Holštejna, jednak na večeři, ale hlavně vyzvednout klíče od Holštejnské jeskyně, kam máme domluven novoroční sestup. Tím ovšem dnes nekončíme, stále jsme při chuti, a tak nás čeká ještě noční bádání v Dagmaře. Tentokrát dorazili Milan s Liborem k nám a jdeme vyčistit pracoviště v Dómu nádob od posledně nakopaného materiálu. Po vytažení 13 lóden je pracoviště vyklizeno, Libor se vrací na povrch a já důkladně seznamuji Milana s celou západní větví naší jeskyně. Myslím, že se mi podařilo taktéž mu nasadit brouka do hlavy, kam že to ta jeskyně vlastně vede 🙂 V západní větvi jsme napočítali 2 vrápence malé, jednoho netopýra velkého a jednoho netopýra neurčeného druhu. Ve 23 hod. jsme na povrchu a definitivně ukončujeme dnešní společnou pracovní akci.
První sestup do Holštejnské jeskyně pácháme už v neděli, protože některým našim lidem termín na Nový rok nevyhovuje. U vchodu potkáváme Holštejňáky, kteří právě dobádali a Evžen nám podává parádní výklad k jeskyni i k okolním souvisejícím lokalitám.
V pondělí to začíná na základně pořádně žít. Než se všichni příchozí zabydlí, slézám pracovně do Dagmary. Na pracovišti v Dómu nádob je po sobotním odtěžení opět trochu prostoru, proto můžu připravit materiál na příště. Horizontální postup opět 0,5 m. Zbytek dne už je ve znamení procházky k Němcům a následného veselí na základně podpořeného hrou na kytary, svařákem, nočním bobováním a vše vrcholí půlnočním přípitkem při vchodu do naší jeskyně Dagmar. Snad nám v roce 2013 konečně odhalí část svého tajemství.
Na Nový rok přichází slíbený sestup do Holštejnské jeskyně. Všem se moc líbilo, Dóm Jiřího Šlechty a Moučkovo metro jsou zkrátka jedinečné. Navečer se jdu ještě podívat do Jedelského propadání, dlouho jsem tu nebyl. Překvapením byl Jedelský potok. Již 5 dní a nocí soustavně mrzne, ale potok tekl hodně vydatně, tolik vody nebylo v řečišti ani při jarním tání. Voda plynulé odtéká 2. ponorem, nad ním prozrazuje čerstvá hlína bez sněhu další sesuv svahu.
A to je asi tak všechno, příště nás čeká pokračování v propasti II. Sobotní fotky z Vymodlené u Milana, článek u Libora, zápis na webu ZO 6-20.
Děkujeme členům Holštejnské speleologické skupiny za umožnění exkurze v jejich lokalitě!
autor: lblazek
