by
Původně jsem ani do krasu nechtěl jezdit, ale po pár SMS jsem se nechal ukecat a vyrazil v pozdních večerních hodinách směr základna Myotisu. Po příjezdu a přivítání následovala klasická aklimatizace U netopýra a různé další večerní aktivity. Po probuzení a nachystání nezbytného materiálu se vyráželo směr Žďár. Tuhle lokalitu jsem zatím znal pouze z Aldova popisu a tak jsem byl zvědav, jak to ve skutečnosti vypadá.
Při první zevrubné prohlídce jsem svoje dosavadní představy musel podstatně poopravit. Krásná barevnost vápence, rozměry a přítomnost aktivního toku posunula tuhle lokalitu o dost příček výš na pomyslné stupnici. Práce šla pěkně od ruky, na povrch bylo vytaženo několik desítek kýblů a tak nám ani nepřišlo, že jsme dole skoro celý den. Nebýt Myotisácké výročky, kopalo by se snad ještě dlouho po setmění. Následoval návrat do Vilémovic a zatímco ostatní začali schůzovat, já se vydal směrem k domovu.
Jsem rád, že se jelo právě na Žďár, jednak je to krásná ukázka, že kras za Sloupem nekončí, ale naopak začíná a potom tím byl byť částečně splacen dluh vůči klukům, kteří v loňském roce pomáhali na našich lokalitách a hlavně Aldovi, jenž nás několikrát lanařil právě na tuhle lokalitu, ale z různých důvodů to neklaplo.
autor: admin1
