by
S blížícím se koncem roku nám přibývá mnoho poviností.Je potřeba chytnout kapra, zabít kapra, upíct kapra a s bramborovým salátem ho sníst.Vyhlédnout stromeček a ten nastrojit.Hlavně je potřeba napsat Ježíškovi, pokud se chceme dočkat dárků.Napsat je potřeba i mnoho jiných věcí, jako třeba daňové přiznání či příspěvek do sborníku Speleofóra.
Konec roku nám letos přináší i různé plýskanice, dešťové a sněhové srážky.Zemědělcům to určitě dělá radost, úroda by příští rok mohla být velká, a tím i adekvátně velké zvýšení cen jejich produktů.Nám to však způsobuje i určité starosti.S přibývajícím množstvím vody, která se postupně vsakuje do podzemí, se nám zvyšuje i skap v nedávno objevené Šnečí hlavě.Tím se i zvyšuje riziko, že uměle vytvořený objevitelský vstup do těchto prostor se rozhodne ulehnout k zimnímu spánku a levitující kameny spadnou do vstupního trychtýře tohoto průlezu.
Rozhodli jsme se již minulý víkend, že přerušíme práce v šedé kůře mozkové a vyhlásíme záchrannou akci.Plánem je vytvoření nového, tentokrát už bezpečného vstupu.Po zhodnocení všech poznatků a mapových podkladů jsme naznali, že nejpřijatelnější a relativně nelehčí cesta bude přes Odporný komín.Sice jsem měl snahu to zkusit přes společenskou místnost základny, ale mapové podklady jsem zfalšoval až tak moc, že mi nikdo neuvěřil umístění průlezu do ložnice.Holt Absolonovi to sice s Punkevkama prošlo, ale jiný čas – jiný mrav.Vrátili jsme se proto k původnímu plánu, a to Odporňák.Jelikož je tento komín známý více pod názvem Brežněvův, nazvali jsme tento projekt "Aurora útočí ".
Poté, co jsme předešlý víkend trávili v jeskyni přípravou tohoto pracoviště, celý následující pracovní týden jsme trávili přípravami na vlastní akci.Lepení dřevěných modelů Aurory, které už dnes plavou ve Velké síni na Jedovnické Volze nám sebralo tolik času, že jsme se k vlastnímů bádání dostali vyjímečně až v pátek.I pravidelný Speleosedánek jsme vyjímečně přesunuli do lokalitych jiných, odkud nás vyhnali mnohem dřív, než z lokalit zaběhlých.Sotva jsme se shodli na termínu, kdy to té Amatérce natřem, už jsme mazali zpět ke svým modelům lodiček.
Ale pátek nás vrátil do reality.Něco naplánovat je sice hezké, ale splnit plán na 105 procent znamená alespoň nějaké úsilí.Vyrazili jsme proto s Dejvem s pátečním soumrakem do jeskyně.Po chvíli bloudění jsme došli až do Velké síně.Nejprve jsme nasadili do aktivního řečiště a Niphargusova jezírka svoji útočnou flotilu.Tato práce nám sebrala tak krátkou dobu, že čas nahlášený k návatu byl hodně daleko.Nastrojili jsme se proto do všech těch špagátků a tkaniček a vysoukali se do nejvyšších míst komínu.Tam jsme prošmejdili všechny odbočky a komínky.Nakonec jsme vybrali jeden, který svou největší výškou i směrem odpovídal našim představám.Rozšířili jsme pomocí patronek jeho koncové partie, až se nám podařilo najít horizontální chodbičku, která se projevovala velice silným průvanem i skapem.Jelikož nedosahovala svými parametry naději na prolezení – šířka cca 20 cm, akci jsme ukončili a vrátili se zpět na základnu, pomoci kolegům s konzumací nedopitého alkoholu z předešlého víkendu.
Sobotní den už byl ve znamení klasiky, to jest minimálně dvou souběžných akcí.Dokázali jsme se poprobouzet relativně, na poměry Býčiny až nezvykle brzo.Už po deváte hodině ranní, vyrazil Kolbi s Pavlem Konečným do Kaňonů uzavřít přehradu.Chvíli po nich jsme vyrazili já s Dejvem, doplněni Vláďou z Dagmary.Tomuto se na Býčině tak zalíbilo, že k pravidelným nedělím tentokrát přidal už i sobotu :-).Nejprve jsme natransportovali do nejvyšších partií Brežněváku všechen potřebný materiál a nářadí.Holt nově otvírané pracoviště má i svoje úskalí.Dejv s Vláďou začali pomocí patronek rozšiřovat onu puklinku.Já jsem je opustil a vydal se do Šnečí hlavy relaxovat.Pěkně jsem se uložil, zhasl čelovku a poslouchal kapající vodu, občas přerušenou rachotem posunujících se telefonních budek.Nakonec co s nimi, mobilní technologie už je stejně odsunuly na smetiště dějin.Sotrva jsem stihl trochu usnout, probudil mě důvěrný zvuk.První představy po probuzení, že jede tamvaj se naštěstí ukázaly neopodstatněné.Dejv zahájil akci Aurora a místo výstřelu z děla začal vrtat v nejvyšším místě komínku otvor pro patronky.Počkal jsem si na několik badamum a přitom pochodoval po celé Šnečí mozkovně, včetně horních pater.Potvrdil jsem si tím naše předpoklady, včetně odhadů ze zatím známých mapových podkladů, že by tato místa mohla komunikovat s levým Šnečím tykadlem, poblíž chodbičky s přítokem.Po zjištění všech podstatných věcí jsem se vrátil zpět do civilizace Velké síně.Po cestě jsem stáhnul z Horního dómku kabel, který sloužil střídavě jako zdroj energie a hlavně jako komunikační linka pro ovládání plavícího čerpadla.Tento jsem přetáhl do nejvyšších míst Brežněváku, aby nám zatím sloužil jako zdroj energie pro nabíjení akumulátorů pro vrtačku.Chvíli jsme ještě pokračovali v prolongaci chodbičky, než nastal čas návratu.Přeplavali jsme jezero, které mezitím na Rozvodí v důsledku uzavřené přehrady vzniklo a v podvečerních hodinách se vrátili do teplíčka základny.
V Barovce se mezitím makalo, až se z kolegů kouřilo.Nejprve se silná útočná skupina Kolbi, Martin Golec, Pavel Konečný, Jirka Kukla a Kuča snažili pod vedením Předsedy snažila pomocí ejektoru znovu hledat vyústění Větrného tunelu v Dómu ticha. I když se za těch několik hodin dokázali zahloubit po celé jižní stěně Dómu ticha, úspěch se bohužel opět nekonal.Poto přikročili Martin Golec s Jirkem Kuklou k záložnímu plánu.Když už byly sifony vyčerpány, zabetonovali aspoň hadici do kanálku, o kterém prokazatelně víme, že do Větrného tunelu ústí.Tím toto pracoviště připravilina další akci a opakovaný pokus protlačit se těch pár metrů sedimentů tlakovou vodou odspod.Akce seshora, z Větrného tunelu bohužel přestávají být efektivní.Velké převýšení a hodně špatná cirkulace vzduchu totiž přináší vžemožné komplikace.Zednické řemeslo se zalíbilo i Štěpánovi.Ten stihl zabetonovat hadici v Páté propasti, v chodbičce mířící na Křížový dóm.I na tomto pracovišti začíná klesat efektivita, plavení kolmo vzhůru sebou nese padající bloky na hlavu.Sice by jsme mu mi, co gravitaci lehce ovládáme rádi pomohli, ale práce na vlastních lokalitách máme nad hlavu.Ale i sdandartní, nudnou formou kameny shora dolů se suché spojení blíží mílovými kroky.Poté, co kolegům došly cigarety, přestalo se z nich kouřit a vratili se taktéž na základnu, mezi produkty Božkovské likérky.
Nedělní odpoledne jsme opět věnovali revoluci.Situace na základně byla hodně komorní.Většina kolegů odjela v rámci družby ke kolegům ze skupiny Devon na pracovně exkurzní akci v závrtu Okrouhlík.Přece jen je potřeba začít shánět informace o tom, jak má jeskyně vypadat, aby vyhrála na Speleofóru objev roku:-). Okrouhlík to měl dvakrát po sobě, takže je nejlepší lokalitou, kde sbírat inspiraci.Napomoci této metě jsme vyrazili já s Dejvem a Vláďou.Tato akce byla věnována hlavně odklízení kamenů, které jsme během předešlých akcí nadělali.V závěru akce senám podařilo prolézt onou puklinou, kterou jsme v délce tří metrů rozšířili na průleznou velikost.Tím se nám podařilo opět přiblížit té kýžené metě překonat Amatérku 🙂 .Na konci chodbičky nás čekal takřka kolmo stoupající komín.Tento je velmi zkorodovaný, tak jak už jsme si v celé této oblasti JV zlomu zvykli.Do tohoto se bohužel nedalo nalézt, protože je ve výši asi 3 metry zablokován ostrou štěpinou vápence .Tímto poznáním jsme akci ukončili a ve večerních hodinách se rozjeli do svých domovů k odpočínku a očekávání dnů příštích.
autor: dr.skála
